Mnichov - Ostře sledovaný proces s údajným nacistickým dozorcem Johnem Demjanjukem byl dnes odložen na 21. prosince. Důvodem jsou zdravotní potíže obžalovaného, který si stěžoval na bolest hlavy a končetin. Demjanjuk, kterému je 89 let, se měl podle obžaloby za druhé světové války v polském vyhlazovacím táboře Sobibor podílet na smrti bezmála 28 000 Židů. On sám jakoukoli vinu odmítá.
Předsedající soudce Ralph Alt dnes řekl, že Demjanjuk má zvýšenou teplotu, a tak vězeňští lékaři nedoporučili pokračování procesu. Dnes se měl konat křížový výslech, odložen byl pravděpodobně na 21. prosince, uvádí se v prohlášení mluvčího soudu.
Soud začal v pondělí, Demjanjuk je obviněn z toho, že se v nacistickém vyhlazovacím táboře Sobibor podílel na smrti tisíců Židů. Demjanjuk všechnu vinu popírá, během prvních dnů přelíčení však neřekl ani slovo. Dokonce ani neotevřel oči, občas pouze otevírá ústa, protože údajně cítí bolesti.
Demjanjukovi advokáti již dříve poukazovali na jeho špatný zdravotní stav. Po průtazích ho ale v květnu Spojené státy vydaly do Německa. Je to zřejmě jeden z posledních procesů s případným nacistickým zločincem. Dosud se nepodařilo Demjanjukovi žádný konkrétní čin doložit. Obžaloba argumentuje tím, že Sobibor byl vyhlazovací tábor. Kdo v něm pracoval, neměl podle ní jiný úkol, než přispívat k vraždění zavlečených mužů, žen a dětí. Obžalovaný převzal prý i ideologii nacistů a ochotně se na zabíjení Židů podílel, „protože sám chtěl jejich zabíjení z rasově ideologických důvodů“.
Znalci z oboru medicíny v pondělí popřeli, že by Demjanjuk byl na smrt nemocný. Podle nich je schopen proces zvládnout. Denně se ale nesmí jednat déle než dvakrát po hodině a půl.
Osud nacistů po válce
Spojenci se s nacisty vypořádali hned po válce. V Norimberském justičním paláci začaly procesy již 20. listopadu 1945. Během 11 měsíců stanulo před mezinárodním tribunálem přes 200 obžalovaných včetně 22 prominentů Třetí říše. Tribunál rozdal 12 trestů smrti. Na popravišti skončil třeba Joachim von Ribbentropp, velitel Luftwaffe Herman Göring stihl spáchat sebevraždu ve své cele.
Soudy v dříve obsazených zemích pak probíhaly ještě několik let. V Praze byl popraven např. K. H. Frank. Pozornost se však upírala také k uprchlým nacistům. Nejvíce jich pochytala izraelská tajná služba Mosad. Její agenti chytili v Argentině v roce 1960 hlavního organizátora holocaustu Adolfa Eichmanna. O rok později byl v Izraeli pověšen.
V mnoha zemích probíhá dodnes vyšetřování. Např. v Maďarsku otevřeli případ Sándora Képíroa, který se zřejmě podílel na hromadné popravě 1 200 civilistů v srbském Novém Sadu v roce 1942. Rakousko odmítá do Chorvatska vydat Milivoje Ašnera, který se jako velitel policie měl aktivně podílet na pronásledování a deportacích stovek Židů, Srbů a Romů. Mezi nejhledanější nacistické zločince patří „doktor smrt“ Aribert Heim, který v koncentračním táboře Mauthausen testoval na vězních práh bolesti operacemi bez narkózy. Podle některých je po smrti, podle jiných se skrývá v Jižní Americe.
