Pro český disent pašoval samizdat. Jako první Polák za to dostal vyznamenání Zlaté lípy

3 minuty
Události: Česko ocenilo polského kurýra
Zdroj: ČT24

Téměř čtyřicetkrát pomohl dostat přes hranice pomoc českým disidentům pronásledovaným komunistickým režimem. Teď za to obdržel vyznamenání Zlaté lípy. Polák Jan Mroczkowski patřil v osmdesátých letech ke skupině polských kurýrů, kteří si zakázané materiály vyměňovali s Chartou 77.

Třiasedmdesátiletý Mroczkowski, který je legendou mezi kurýry, dostal vyznamenání Zlaté lípy jako vůbec první Polák. Vojenské ocenění uděluje ministerstvo obrany za mimořádný přínos pro rozvoj obrany a bezpečnosti Česka. 

„Nikdy jsem nečekal, že za to dostanu takové vyznamenání a uslyším děkovná slova. Přece jen se změnily časy, kdy o tom můžeme mluvit, a člověk neskončí ve vězení,“ reagoval na ocenění bývalý kurýr. Považoval prý za svou povinnost nabídnout pomoc v době, kdy se režimy v obou zemích snažily kontaktům lidí spíše zabránit.

Mroczkowski vyrážel brzy ráno na česko-polskou hranici v horách, aby na předem dohodnutém místě zanechal v těžkém batohu pro Chartu 77 letáky, zakázanou literaturu i audiovizuální nahrávky. Od roku 1982 až do roku 1989 si také v Rychlebských horách batohy s českými kurýry předával. Po krátkém setkání do Polska odnášel tiskopisy českých disidentů.

Vyznamenání Zlaté lípy
Zdroj: ČT24

„Pokaždé jsem se bála, vždy jsme se ráno vřele loučili, protože jsem nevěděla, zda se vrátí, nebo ne,“ vzpomínala manželka Barbara Mroczkowská. Kromě pašování samizdatu Mroczkowski ve svém bytě ukrýval v Československu pronásledovaného Stanislava Devátého. Vědělo o něm jen pár lidí.

Pomoc koordinovali z Vratislavi

Centrem polské pomoci českým disidentům byla Vratislav, kde byly koordinovány všechny akce, pašování samizdatu i organizace tajných schůzek představitelů opozice obou zemí. Skupina mladých lidí ve Vratislavi navázala s českými disidenty spolupráci. V utajení do komunistického Československa mířila pomoc polské Solidarity.

„Z Vratislavi vyjely polské jednotky lidové armády do Hradce Králové a my mladí a členové opoziční Solidarity jsme se tehdy velmi styděli za události v roce 1968,“ vysvětlil Pawel Skrzywanek ze sdružení Polsko-česká Solidarita.

 „Česká republika tímto aktem splácí svůj dluh člověku velice skromnému, který jednal se svým svědomím a ve shodě se svým přesvědčením,“ komentoval udělení vyznamenání Mroczkowskému český velvyslanec v Polsku Jakub Karfík. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zvažují, zda vyslat zástupce na jednání o Ukrajině v Evropě, řekl Trump

Spojené státy stále zvažují, zda vyšlou svého zástupce na víkendové jednání o Ukrajině, které se očekává v Paříži. Podle agentury Reuters to řekl v noci na pátek SEČ americký prezident Donald Trump. Podle něj bude záležet na tom, zda bude šance na úspěch jednání. Jednání se zřejmě budou týkat návrhu Spojených států na ukončení války na Ukrajině.
před 32 mminutami

Salvadorec, který se stal symbolem migrační politiky Trumpa, je na svobodě

Salvadorec Kilmar Ábrego García, jehož v březnu administrativa prezidenta Donalda Trumpa protiprávně deportovala, aby se pak do země vrátil, byl propuštěn z detenčního zařízení pro migranty. Stalo se tak na základě čtvrtečního rozhodnutí americké soudkyně, píše agentura AP. Garcíovi však nadále hrozí druhá deportace. Bílý dům oznámil, že se proti rozhodnutí soudu odvolá.
před 2 hhodinami

USA se chystají zabavit další lodě s venezuelskou ropou, píše Reuters

Spojené státy se chystají zabavit další lodě převážející venezuelskou ropu, uvedla ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na své zdroje. První takto zabavená loď by zatím měla podle Bílého domu směřovat do některého z amerických přístavů. Washington zároveň podle tiskových agentur uvalil sankce na dalších šest tankerů přepravujících venezuelskou ropu a také na tři synovce venezuelského prezidenta Nicoláse Madura.
před 5 hhodinami

Babiš se v Bruselu setkal s von der Leyenovou, řešili i Ukrajinu

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) přijel do Bruselu na své první setkání s předsedkyní Evropské komise (EK) Ursulou von der Leyenovou od svého současného jmenování do funkce. Šéfka EK ocenila Babišovu podporu posilování konkurenceschopnosti Evropy. Schůzku označila za dobrou a uvedla, že diskutovali také o posilování Kyjeva na cestě k míru v rusko-ukrajinské válce. O produktivní schůzce hovořil i předseda unijních summitů António Costa.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Přívalové deště zaplavily uprchlické tábory v Pásmu Gazy

Nad východním Středomořím vrcholí zimní bouře Byron. Dvoudenní srážkové úhrny na některých místech překročily dvě stě litrů vody na metr čtvereční. Déšť ještě zhoršil už tak těžké podmínky, v jakých žijí obyvatelé Pásma Gazy, neboť voda zaplavila stovky stanů v provizorních uprchlických táborech.
před 5 hhodinami

Ukrajinská SBU zasáhla ruskou ropnou platformu v Kaspickém moři

Drony tajné služby SBU zasáhly ruskou těžební plošinu v Kaspickém moři, uvádí ukrajinská média, podle nichž jde o první takový zásah v Kaspickém moři. Není ale jasné, kdy k němu došlo. Rusko zároveň tvrdí, že jeho protivzdušná obrana v noci na čtvrtek sestřelila nejméně 287 dronů. AFP píše o jednom z nejrozsáhlejších útoků, které ukrajinská armáda podnikla na sousední zemi za téměř čtyři roky plnohodnotné války, kterou Moskva rozpoutala.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA chtějí v Donbasu „demilitarizovanou ekonomickou zónu“, řekl Zelenskyj

USA podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského trvají na vytvoření demilitarizované „svobodné ekonomické zóny“ mezi ruskými a ukrajinskými vojsky na východě Ukrajiny. Američany navrhovaný kompromis má spočívat v tom, že se ukrajinské síly stáhnou z té části Doněcké oblasti v Donbasu na východě Ukrajiny, kterou dosud kontrolují, ale ruská vojska na toto území nevstoupí. Američané ovšem nevědí, kdo bude toto území řídit, řekl Zelenskyj podle serveru BBC News.
před 6 hhodinami

Pellegrini vetoval zákon o zrušení úřadu pro whistleblowery

Slovenský prezident Peter Pellegrini vetoval zákon o zrušení úřadu na ochranu oznamovatelů, který vládní koalice premiéra Roberta Fica (Smer) v úterý prosadila v parlamentu navzdory odporu menšinové opozice. Ta se ve středu obrátila na ústavní soud s žádostí, aby zákon přezkoumal a pozastavil účinnost normy, která by měla vstoupit do praxe na začátku roku 2026. Výhrady vůči návrhu zákona již dříve vyjádřila Evropská komise (EK) a také slovenský generální prokurátor Maroš Žilinka.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...