Severní Korea si v úterý koncertem, ohňostrojem a slavnostním obřadem připomněla osmdesáté výročí narození zesnulého vůdce Kim Čong-ila. Ceremonie na počest svého otce se zúčastnil i nynější nejvyšší představitel země Kim Čong-un. Při podobných výročích KLDR často pořádá vojenské přehlídky nebo testy vyspělých zbraní, to se ale tentokrát nestalo, napsala agentura Reuters.
Severní Korea vzpomenula výročí narození bývalého vůdce trochu jiným způsobem, než je v této totalitní zemi běžné. Obvykle se pořádají velké vojenské akce s testováním zbraní nebo raket a podle původních spekulací tomu tak mělo být i tentokrát. Realita byla ale úplně jiná, dokonce se ani neslavilo v hlavním městě Pchjongjangu, nýbrž ve městě Samčijon nedaleko hranic s Čínou.
Poblíž tohoto města se totiž nachází hora Pektusan, která je posvátná pro zdejší režim. Na úpatí této hory s vrcholem v nadmořské výšce 2744 metrů nad mořem se měl podle režimní legendy narodit právě Kim Čong-il, přestože faktické stopy vedou k rodišti v bývalém Sovětském svazu. Tak jako tak se v tomto městě odehrál na severokorejské poměry komornější ceremoniál, při kterém současný vůdce Kim Čong-un položil květiny u sochy svého otce.
Zatímco zakladatel režimu v Severní Koreji Kim Ir-sen má přízvisko Velký vůdce, o jeho synovi Kim Čong-ilovi se mluví jako o Drahém vůdci. Přestože se může zdát, že prvnímu z rodu Kimů se dostává větší pocty v podobě posmrtného titulu (funkce prezidenta byla v zemi po jeho smrti zrušena a Kim Ir-sen byl jmenován věčným prezidentem), kult uctívání obou osobností je v KLDR srovnatelný.
Oba mají obří sochy v hlavním městě a fotografie na všech významných místech, jako jsou úřady, školy, nebo dokonce i vagony pchongjangského metra. A i vzpomínkové události jsou podobného rázu. Režim zkrátka nechce jednoho z bývalých vládců země stavět před druhého.
Starší bratři nebyli vůdčí typy
Se současným vůdcem Kim Čong-unem se původně na „trůn“ nepočítalo, je totiž nejmladší z Kim Čong-ilových synů. Starší bratři však nebyli vyhodnoceni vládnoucí stranou jako vhodní kandidáti. Prostřední bratr, Kim Čong-čchul, byl režimem považován za příliš zženštilého a změkčilého a sám prý nikdy neměl o politiku zájem.
Nejstarší Kim Čong-nam pak byl černou ovcí rodiny. V roce 2001 byl totiž zatčen na letišti v Tokiu s falešným pasem. Byl zadržen a převezen do Číny, kde při vyšetřování tvrdil, že chtěl v Japonsku navštívit Disneyland. Oficiální důvody jeho cesty nakonec nebyly nikdy zveřejněny, jeho otec ale musel kvůli mezinárodnímu skandálu přerušit cestu do Číny a severokorejské vztahy s Pekingem se kvůli tomu mírně pošramotily.
Do tohoto incidentu se s Kim Čong-namem počítalo jako s nástupcem. Jenže v roce 2003 začala Korejská lidová armáda veřejně chválit a vyzdvihovat Ko Jong-hui, Kim Čong-ilovu choť a matku Kim Čong-una, což bylo vnímáno jako snaha protlačit jejího syna na pozici budoucího vládce země. Naopak, Kim Čong-nam byl odstaven a vyslán do Macaa. Tam měl na starosti hazardní hry, které byly a stále jsou významným zdrojem peněz pro severokorejský režim.
Osud Kim Čong-nama však neměl šťastný konec. V roce 2017 byl za bílého dne zavražděn v Kuala Lumpur v Malajsii, údajně na pokyn svého bratra-vůdce. Na letišti se k němu přiblížily dvě ženy a do obličeje mu vstříkly jakousi kapalinu, která byla později identifikována jako látka VX, prudký nervový jed a jedna z nejjedovatějších látek na světě.
Rozdílné etapy severokorejské historie
Při porovnávání jednotlivých stylů vlád je zapotřebí se podívat i na rozdíly v jednotlivých etapách severokorejské historie. Během vlády Kim Ir-sena (1972–1994) na tom byla KLDR ekonomicky relativně dobře, měla podporu SSSR a všech zemí bývalého socialistického bloku, včetně Československa. Lidem se vedlo poměrně dobře a díky principům nově vzniklé ekonomické doktríny a ideologie „čučche“ z dílny Kim Ir-sena byla víra v režim silná.
Naopak vláda Kim Čong-ila (1994–2011) byla zatím tou historicky nejhorší etapou, během níž země prošla obdobím hladomoru a zemřel obrovský počet lidí. Oficiální severokorejské prameny přiznávají kolem 230 tisíc mrtvých, mezinárodní organizace však udávají daleko vyšší počty obětí, zhruba dva až tři miliony.
Uprchlíci před režimy rodu Kimů se shodují, že to bylo pravě v tomto krizovém okamžiku, kdy většina lidí pochopila, že je ideologie nezachrání. Úplně tehdy zkolaboval přídělový systém, lidé nedostávali jídlo a byli odkázáni na to, co najdou v lese nebo na louce. Někteří dokonce říkali, že jedli trávu. A v tu chvíli si uvědomili, že se musí spoléhat sami na sebe, přestali ideologii tolik prožívat a začali se více věnovat tomu, jak přežít.
V této době se také začala rozvíjet šedá ekonomika, začaly vznikat černé trhy, což se ještě víc prohloubilo za vlády Kim Čong-una (od roku 2011), který udělal některé ekonomické reformy a začal více tolerovat šedou ekonomiku.
