Jedno z šesti dětí na světě podle nových čísel organizace Save the Children vyrůstá v soukolí války nebo jiného ozbrojeného konfliktu. A počty takto postižených rostou, modernímu pokroku navzdory. Děti jsou vystavené zabíjení a mrzačení, sexuálnímu násilí, zneužívání, únosům, útokům na školy nebo nemocnice a dalším činům.
Mnozí si na bitvy jen hrají, některé děti je ale zažívají dnes a denně v reálu. „Řekli nám, že se v boji nemusíme bát. I když na nás budou vojáci střílet, nic se nám nestane. Že prý nezemřeme,“ říká šestnáctiletý Yannick, bývalý dětský voják z Konga.
Ozbrojenci kdysi vpadli do jeho vesnice a dali mu na vybranou. Buď přijde o rodinu a celý kmen, nebo doplní dětské vojsko. Do bojů dostal jen klacky podobné nářadí na okopávání půdy.
Sedmnáctiletý Mutaz z Jemenu byl zase zmrzačen, když si chtěl přivydělat kusem prodané mědi: doloval ji z nevybuchlé nálože a přišel o zrak, levou ruku i tři prsty.
Podobných osudů ve světě přibývá. Zatímco v roce 1995 ohrožovaly konflikty asi 200 milionů dětí, loni jich žilo ve válce přes 350 milionů. Každodenní hrozbě smrti i násilí jich tak čelí víc, než je obyvatel celých Spojených států.
„Je tu řada důvodů. Zjišťujeme, že války jsou stále zdlouhavější, trvají déle a jsou komplikovanější. Je tu většinou víc ozbrojených skupin. Podívejte se na oblasti, jako je Sýrie,“ říká Caroline Anningová, která v organizaci působí jako odbornice na konfliktní oblasti.
Nejhorší situace je v Sýrii
Právě Sýrie stojí na špici nejohroženějších zemí. Hned za ní je Afghánistán nebo státy centrální Afriky. Jen v poslední dekádě vzrostl počet zabitých či zmrzačených dětí o 300 procent. „Více se také zneužívá výbušnin v hustě zabydlených oblastech. Nálety a bomby cílí na města, kde děti žijí a nemohou před nimi uprchnout,“ dodává Anningová.
Některým dětem konflikty znemožní chodit školy, a číst a psát se tak učí se zpožděním. Zdaleka ale nejde jen o dohánění vzdělání. „U dětí jsme řešili případy traumat, ale i zřetelného násilí. V programu máme čtyři hodiny léčby a samozřejmě pomoc psychologů,“ doplnil Thaer Nasr al-Ali, ředitel syrské Školy Ahmeda Radžába.
Z dvaadvaceti tisíc škol jich v Sýrii po sedmi letech konfliktu funguje polovina. Zbytek je srovnán se zemí, v rozpadu nebo využíván vojáky. I do těch zbylých si ale všudypřítomná válka najde cestu. „Sýrie sama o sobě přinesla důkazy, že děti jsou v konfliktech mnohem zranitelnější než kdykoliv předtím v posledních dvaceti letech,“ upozorňuje Kitty Aeriová, která v Save the Children vede globální kampaně.
Válka bezprostředně doléhá i na ty, kteří mladým chtějí pomáhat. Právě sídlo Save The Children v Afghánistánu na konci ledna čelilo útoku radikálů. Organizace dočasně stopla projekty v zemi a zavřela tamní pobočku. V době, kdy ji zdaleka nejen Afghánistán potřebuje možná víc než kdy jindy.
