Brusel – Historicky prvním prezidentem Evropské unie bude dosavadní belgický premiér Herman Van Rompuy, ministryní zahraničí nynější britská eurokomisařka pro obchod Catherine Ashtonová. Shodl se na tom dnes unijní summit v Bruselu, který jednal právě o obsazení těchto dvou klíčových postů vyplývajících z Lisabonské smlouvy. Jak uvedla zpravodajka ČT Barbora Šámalová, shoda účastníků summitu na obou jménech navržených švédským předsednictvím byla jednomyslná. Noví čelní představitelé EU jsou mimo Brusel mezinárodně málo známé tváře, podle českého premiéra Jana Fischera jsou ale pro Českou republiku dobrou volbou, protože k ní mají blízko.
V případě Ashtonové přitom byla volba poměrně překvapivá, protože má málo politických zkušeností: eurokomisařkou byla pouze rok a nikdy předtím nebyla ani ministryní. Role unijního prezidenta, který je oficiálně označován jako stálý předseda Evropské rady, však zatím není úplně jasná. Do konce roku povede unii švédské předsednictví, prezident by měl 2,5 roku předsedat summitům EU. Není však příliš vyjasněná jeho role při zastupování unie v zahraničí. Tyto povinnosti bude plnit především Ashtonová, která bude do nové funkce jmenována na pět let. Na vrcholné schůzce se dnes také rozhodlo, že ve funkci generálního tajemníka Rady EU, kterou dosud zastával Javier Solana, stane Francouz Pierre de Boissieu.
Diplomaté ještě před začátkem summitu uvedli, že mimořádnou schůzku možná budou provázet složitá i zdlouhavá jednání. Kandidátů na obě prestižní unijní funkce, s jejichž vznikem počítá nedávno ratifikovaná Lisabonská smlouva o reformě institucí EU, totiž ještě těsně před summitem bylo výrazně víc než volných křesel.
José Manuel Barroso:
„Dostal jsem Rubikovu kostku se všemi zeměmi. Pomůže při diskusi o nových postech. Musíme najít rovnováhu mezi všemi státníky o tom, jak má Evropa fungovat.“
Ashtonovou prosazovali šéfové států a vlád zemí, v nichž vládnou socialistické strany. Jednou z nich byla i Británie, která do té doby prosazovala svého někdejšího labouristického premiéra Tonyho Blaira na prezidentský post, tedy na předsedu Evropské rady. Výhodou britské kandidátky bylo, že jde o ženu, a navíc ze strany řadící se do socialistické frakce. Od švédského předsednictví EU i z dalších stran se totiž ozývaly hlasy, že by alespoň jednu z funkcí měla obsadit příslušnice něžnějšího pohlaví. U belgického křesťansko-demokratického premiéra hrála zase roli příslušnost k evropským lidovcům i to, že pochází spíše z menší země 27členného bloku.
Van Rompuy a Ashtonová
Dvaašedesátiletý belgický křesťanský demokrat Van Rompuy je necelý rok premiérem své země. Přestože za belgickými hranicemi je takřka neznámý, doma se mu podařilo uklidnit spory mezi frankofonní a vlámskou částí země. Třiapadesátiletou baronku Catherine Ashtonovou sice v červnu 2007 britský premiér Gordon Brown vybral za vůdkyni Sněmovny lordů a čas působila jako náměstkyně na ministerstvu školství, žádné zkušenosti se zahraniční politikou ale před svým příchodem do Evropské komise neměla.
Fischer: Obě jména nám vyhovují
Podle premiéra Jana Fischera pomohla Ashtonová Česku během předsednictví EU dojednat mimo jiné smlouvu o volném obchodu s Kanadou. „Ta jména nám plně vyhovují. To jsou všechno lidé, kteří k nám mají blízký vztah. Jsem plně přesvědčen, že všichni mají potenciál a předpoklady ty posty zastávat velice dobře,“ uvedl premiér. Jméno nové ministryně zahraničí přitom vzbuzuje v Bruselu rozporuplné reakce, především kvůli její nezkušenosti.
„Byla i diskuze na téma výrazných osob v rámci Evropské unie,“ řekl slovenský premiér Robert Fico v reakci na dotaz, zda si Evropa nevybrala ve světě nepříliš známé a nevýrazné osobnosti. „Promiňte, ale řeknu to tak, jak to bylo řečeno, ale sarkasticky se připomínalo i jméno Václava Klause, pokud jde o známost v rámci Evropské unie,“ podotkl Fico.
Rompuy pro další rozšíření EU
Rompuy po skončení summitu řekl, že Evropa musí ve světě hrát významnou roli. Pozitivně se vyjádřil o dalším rozšiřování nyní 27členné EU. Podmínil to však tím, že ony země budou splňovat patřičná kritéria. V minulosti se přitom belgický premiér vyjádřil proti vstupu Turecka do EU. „Ač naše jednota je naší silou, naše rozdílnost zůstane naším bohatstvím,“ prohlásil Van Rompuy.
Traduje se, že někdejší americký ministr zahraničí Henry Kissinger řekl, že neví, komu má v Evropě v případě problémů zavolat. Když se na to novináři dnes ptali, komu by měl Kissinger či třeba americký prezident Barack Obama zavolat, nejprve bruselské pódium na chvíli ovládlo ticho, pak Van Rompuy s nadsázkou řekl: „Netrpělivě čekám na první telefonát.“
