Vznik Československa v roce 1918 jako spojení dvou národů s odlišnou historií, mentalitou či s rozdíly v kultuře a ekonomice byl zázrak, prohlásil slovenský prezident Andrej Kiska. Řekl to v projevu na slavnostní recepci české ambasády v Bratislavě k stoletému výročí založení československého státu. Kiska mluvil také o současnosti. V této souvislosti řekl, že „Česko a Slovensko jsou dnes znovu spolu, v úžasném projektu Evropské unie“.
„Jako prezident vždy s hrdostí hovořím o tom, že neznám dvě země, které by si byly tak blízké jako naše dvě země. A přiznám se, že vždy, když spolu zaznějí obě naše hymny, vždy mě to chytí za srdce,“ zahájil Kiska svůj projev.
Československý stát podle něj vznikal ve složitém období a jeho vznik nebyl jednoduchý. „Řekněme si nespornou pravdu - byl to zázrak, že se to podařilo. Že se do jednoho státu spojila dvě rozdílná společenstva, dva národy s tak odlišnou staletou historií a mentalitou, dva celky, které byly hospodářsky, nábožensky, administrativně i kulturně rozdílné.“
Podle hlavy slovenského státu by bez vzniku Československa každá z obou republik nyní nepochybně vypadala jinak. Kiska také připomněl slova T. G. Masaryka o tom, že bude třeba přibližně padesáti let nerušeného vývoje, aby se nový stát dostal tam, kde chtěl být.
„Ke století vzniku Československa dostaly oba nástupnické státy dárek. Dožili jsme se Masarykových vytoužených padesáti let demokracie. Demokracie občas pokřivené, opakovaně přerušované, ale nezničené,“ uvedl slovenský prezident.
„V Česku i na Slovensku rozhodujeme o tváři a charakteru Evropské unie“
Recepci české velvyslanectví v Bratislavě uspořádalo v historické budově slovenského parlamentu, kde v roce 1992 poslanci tehdejší Slovenské národní rady schválili deklaraci o svrchovanosti Slovenska a také novou slovenskou ústavu.
Rozdělení společného státu provázely podle Kisky různé emoce, mezi nimi i emoce naděje a perspektivy toho, že se jednou v nějaké podobě obě země zase spojí. „A podařilo se. Dnes jsme zase spolu, spolu v jednom velkém úžasném projektu jedné Evropy, naší Evropy v Evropské unii,“ řekl slovenský prezident.
„Nemáme hranice, naši lidé si svobodně mohou zvolit prostor, kde chtějí žít a pracovat. O mnoha krocích rozhodujeme společně, ale tentokráte v Bruselu, a zároveň sami doma v Česku i na Slovensku rozhodujeme o tváři a charakteru Evropské unie,“ dodal Kiska.
„Česko a Slovensko mají být moderní, prosperující, ale i empatické státy“
Kiska připomněl slova M. R. Štefánika, že „kdo si myslí, že mu svobodu vybojují jiní, si ji ani nezaslouží.“ V současnosti by se podle něj dalo říct, že „kdo chce, aby jeho země byla lepší, ale není pro to nic ochotný udělat a čeká, že to za něj udělají jiní, ten si lepší zemi možná ani nezaslouží“.
Podle Kisky má každý, i malý čin smysl. Je třeba udělat vše pro to, aby Česko i Slovensko byly „moderními, prosperujícími, ale i empatickými“ státy, uzavřel Kiska s tím, že tak bude naplněn „odkaz těch, kteří před sto lety svedli boj za náš společný československý stát“.
