Představitelé NATO a EU podepsali ve Varšavě dohodu o těsnější spolupráci

Představitelé NATO a Evropské unie podepsali ve Varšavě dohodu o prohloubení vzájemné spolupráce. Těsnější vazby by obě instituce mohly navázat třeba v oblastech kybernetické bezpečnosti, hybridních hrozeb nebo při námořní spolupráci. Dokument svými podpisy stvrdili generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, předseda Evropské rady Donald Tusk a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Dohoda byla podepsána před odpoledním začátkem summitu NATO.

Někteří představitelé aliance si v minulosti stěžovali, že v některých oblastech spolupráce mezi Unií a aliancí vázne. Těsnější styky budou nyní podle nich ještě důležitější i kvůli chystaném odchodu Británie z Evropské unie. Podle Stoltenberga je deklarace mezi EU a NATO důležitá pro posílení vzájemné spolupráce, kterou označil za důležitou s ohledem na vyvíjející se „výzvy současnosti“.

„Deklarace, kterou jsme dnes podepsali, vysílá silnou zprávu: silnější Evropská unie znamená silnější NATO. A silnější NATO znamená silnější Evropskou unii,“ řekl Juncker. Poznamenal, že ještě letos EU navrhne obranný akční plán, který bude obsahovat všechny nástroje, které Evropská unie může nabídnout pro obrannou spolupráci a průmysl.

Představitelé EU a NATO se podle deklarace shodli, že bezpečnost obou institucí je propojená. „Společně můžeme mobilizovat širokou škálu nástrojů, abychom odpověděli na výzvy, kterým čelíme,“ píše se v podepsaném dokumentu.

Summit NATO ve Varšavě
Zdroj: Eric Lalmand/ČTK/ZUMA

Aliance a Unie se v něm shodly, že potřebují zvýšit své obranné schopnosti před hybridními hrozbami. Chtějí společně pracovat na analýzách, prevenci a v co největší míře si vyměňovat zpravodajské informace. Obě instituce chtějí dále spolupracovat i v oblasti kybernetické bezpečnosti, vyplývá z dokumentu.

Deklarace také počítá s rozšířením spolupráce na moři a při řešení migrace, a to včetně posílení aktivit ve Středozemním moři. Obě strany slíbily i posílení obranného průmyslu a výzkumu a průmyslové spolupráce mezi Evropou a USA.

Varšavský summit by měl podle očekávání schválit vyslání čtyř mnohonárodních praporů do Pobaltí a Polska. Tyto kroky by měly odradit Rusko od případného útoku na východní členy Aliance a před podobným scénářem, který Moskva v minulých letech zvolila na Krymu a východní Ukrajině. „Vyšlou jasnou zprávu, že útok na jednoho spojence je útokem na celou Alianci,“ řekl generální tajemník NATO.

Organizace podle něj zvýší i svou přítomnost na jihovýchodě. „NATO nehledá konfrontaci, nechceme novou studenou válku. Studená válka je historií a historií by měla zůstat. Ale musíme být také schopni v novém bezpečnostním prostředí bránit a chránit všechny naše členy,“ podotkl Stoltenberg. Podle něj je cílem NATO ve vztazích s Ruskem kombinovat silnou obranu s dialogem.

Za hlavní témata summitu označil Stoltenberg odstrašení, obranu a zajištění stability pro sousední země. „Protože když jsou naši sousedé stabilní, jsme v bezpečí,“ poznamenal. Dalšími tématy summitu bude další působení Aliance v Afghánistánu nebo situace na Ukrajině. Podepsána bude i dohoda s Evropskou unií o těsnější spolupráci.

NATO proto podle něj zintenzivní podporu koalici bojující proti takzvanému Islámskému státu. Očekává, že Aliance poskytne letouny AWACS, rozhodne o cvičení iráckých důstojníků a zintenzivní svou přítomnost ve Středozemním moři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA znovu zaútočily na Írán, pak Trump zrušil další avizované údery

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.
00:10Aktualizovánopřed 19 mminutami

VideoNěmecký průmysl čelí čínské konkurenci

Německý kancléř Friedrich Merz volá po lepší obraně Evropy proti nekalým praktikám v mezinárodním obchodu. Podle ekonomů ztratilo německé hospodářství za pět let 400 tisíc pracovních míst, a to kvůli vzestupu Číny. Merz slibuje reformy a tvrdší postup vůči Pekingu v rámci EU. „Čína přímo nahrazuje to, co jsme v Německu tradičně vyráběli po celá desetiletí, a to za ceny, s nimiž se dá jen těžko konkurovat,“ míní německá expertka Mareike Ohlbergová. Ekonomové vládě radí postoj k Číně zpřísnit. V opačném případě hrozí, že bude průmysl pod návalem levnějších výrobků upadat. Volba Německa ovlivní i pozici celé EU. Vztah k Číně bude mezi hlavními tématy bruselského summitu příští týden.
před 29 mminutami

Po Trumpově odvolání ohlášených úderů na Írán ropa výrazně zlevňuje

Ceny ropy začaly výrazně klesat poté, co americký prezident Donald Trump odvolal ohlášené další údery na Írán. Trump zároveň tvrdí, že bude brzy oznámeno datum a místo podepsání mírové dohody, jejíž hlavní body podle něj Teherán přijal po jednáních na nejvyšší úrovni. Barel Severomořské ropy Brent se dostal pod devadesát dolarů.
před 1 hhodinou

Britský ministr obrany John Healey po sporu s premiérem rezignoval

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil rezignaci na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
13:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusko zabíjelo v Sumské oblasti, Ukrajina zasáhla mosty na Krym

Ruský dronový útok v ukrajinské Sumské oblasti zabil ženu a zranil dvě její vnoučata, další úder tam zabil železničáře, sdělila oblastní správa. Okupační úřady ohlásily, že ukrajinské údery poničily několik mostů mezi Krymem a Chersonskou oblastí. Cílem útoku byl i Sevastopol, kde kromě toho nebudou ve čtvrtek k dostání žádné pohonné hmoty. Nálet hlásí i ruský Krasnodarský kraj, kde hoří rafinerie.
11:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Kyjev a Budapešť se shodly na většině bodů k právům maďarské menšiny na Ukrajině

Ukrajina a Maďarsko se podle zdrojů Suspilne Ukraine shodly na deseti z jedenácti požadavků Budapešti týkajících se práv maďarské menšiny. Dohoda se má týkat zvláštního statusu škol, širšího používání maďarštiny i dvojjazyčných úředních nápisů. Suspilne navštívilo Berehovo v Zakarpatské oblasti a ptalo se místních, jak jazykovou otázku vnímají.
před 6 hhodinami

Demonstrace požadující rezignaci bolivijského prezidenta Paze se opět rozhořely

Farmáři a domorodí dělníci se v úterý 10. června opět střetli s policií. Dál blokují dodávky potravin i léků do měst a požadují okamžité odstoupení prezidenta Rodriga Paze, který podle nich neplní volební sliby, že zlepší ekonomickou situaci v zemi. Policie proti nim zasahuje i za použití slzného plynu a pokračuje i vlna zatýkání.
před 6 hhodinami

Státy EU a europoslanci se shodli na úpravě emisních povolenek ETS 2

Zástupci členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se v noci na čtvrtek shodli na podobě úpravy systému emisních povolenek ETS 2, jejímž cílem je předejít výrazným výkyvům cen povolenek. Informovala o tom Rada EU zastupující unijní země. Dohodnutá úprava počítá s cenovým stropem 45 eur (1100 korun) za tunu vyprodukovaného oxidu uhličitého, po jejímž dosažení by se automaticky uvolňovaly povolenky z rezervy tržní stability (MSR). Cenový strop byl nastaven na cenách z roku 2020.
05:00Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...