Představitelé NATO a EU podepsali ve Varšavě dohodu o těsnější spolupráci

Představitelé NATO a Evropské unie podepsali ve Varšavě dohodu o prohloubení vzájemné spolupráce. Těsnější vazby by obě instituce mohly navázat třeba v oblastech kybernetické bezpečnosti, hybridních hrozeb nebo při námořní spolupráci. Dokument svými podpisy stvrdili generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, předseda Evropské rady Donald Tusk a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Dohoda byla podepsána před odpoledním začátkem summitu NATO.

Někteří představitelé aliance si v minulosti stěžovali, že v některých oblastech spolupráce mezi Unií a aliancí vázne. Těsnější styky budou nyní podle nich ještě důležitější i kvůli chystaném odchodu Británie z Evropské unie. Podle Stoltenberga je deklarace mezi EU a NATO důležitá pro posílení vzájemné spolupráce, kterou označil za důležitou s ohledem na vyvíjející se „výzvy současnosti“.

„Deklarace, kterou jsme dnes podepsali, vysílá silnou zprávu: silnější Evropská unie znamená silnější NATO. A silnější NATO znamená silnější Evropskou unii,“ řekl Juncker. Poznamenal, že ještě letos EU navrhne obranný akční plán, který bude obsahovat všechny nástroje, které Evropská unie může nabídnout pro obrannou spolupráci a průmysl.

Představitelé EU a NATO se podle deklarace shodli, že bezpečnost obou institucí je propojená. „Společně můžeme mobilizovat širokou škálu nástrojů, abychom odpověděli na výzvy, kterým čelíme,“ píše se v podepsaném dokumentu.

Summit NATO ve Varšavě
Zdroj: Eric Lalmand/ČTK/ZUMA

Aliance a Unie se v něm shodly, že potřebují zvýšit své obranné schopnosti před hybridními hrozbami. Chtějí společně pracovat na analýzách, prevenci a v co největší míře si vyměňovat zpravodajské informace. Obě instituce chtějí dále spolupracovat i v oblasti kybernetické bezpečnosti, vyplývá z dokumentu.

Deklarace také počítá s rozšířením spolupráce na moři a při řešení migrace, a to včetně posílení aktivit ve Středozemním moři. Obě strany slíbily i posílení obranného průmyslu a výzkumu a průmyslové spolupráce mezi Evropou a USA.

Varšavský summit by měl podle očekávání schválit vyslání čtyř mnohonárodních praporů do Pobaltí a Polska. Tyto kroky by měly odradit Rusko od případného útoku na východní členy Aliance a před podobným scénářem, který Moskva v minulých letech zvolila na Krymu a východní Ukrajině. „Vyšlou jasnou zprávu, že útok na jednoho spojence je útokem na celou Alianci,“ řekl generální tajemník NATO.

Organizace podle něj zvýší i svou přítomnost na jihovýchodě. „NATO nehledá konfrontaci, nechceme novou studenou válku. Studená válka je historií a historií by měla zůstat. Ale musíme být také schopni v novém bezpečnostním prostředí bránit a chránit všechny naše členy,“ podotkl Stoltenberg. Podle něj je cílem NATO ve vztazích s Ruskem kombinovat silnou obranu s dialogem.

Za hlavní témata summitu označil Stoltenberg odstrašení, obranu a zajištění stability pro sousední země. „Protože když jsou naši sousedé stabilní, jsme v bezpečí,“ poznamenal. Dalšími tématy summitu bude další působení Aliance v Afghánistánu nebo situace na Ukrajině. Podepsána bude i dohoda s Evropskou unií o těsnější spolupráci.

NATO proto podle něj zintenzivní podporu koalici bojující proti takzvanému Islámskému státu. Očekává, že Aliance poskytne letouny AWACS, rozhodne o cvičení iráckých důstojníků a zintenzivní svou přítomnost ve Středozemním moři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl podle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do Venezuely posílá letadlo.
před 1 hhodinou

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 2 hhodinami

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 10 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...