Předsednictvo německé SPD: Kandidátem na kancléře je Schulz

Bývalý šéf Evropského parlamentu Martin Schulz bude kandidátem sociální demokracie na německého kancléře. Formálně o tom rozhodlo předsednictvo strany poté, co už uprostřed týdne nominaci schválilo užší vedení. Kandidaturu musí ještě potvrdit březnový stranický sjezd. Schulz bude v zářijových parlamentních volbách soupeřit hlavně se současnou kancléřkou Angelou Merkelovou ze středopravé Křesťanskodemokratické unie.

Schulz o schválení své kandidatury informoval na Twitteru. Napsal, že je to „zvláštní pocit“ a že cítí „pokoru a vděčnost.“ 

Předsednictvo také schválilo Schulze coby kandidáta na nového šéfa sociální demokracie. Podle německých médií, která se odvolávají na účastníky jednání, se špičky strany na nominaci Schulze do obou funkcí shodly jednohlasně. 

Schulze na oba posty navrhl končící šéf strany Sigmar Gabriel, který v týdnu překvapivě oznámil, že na kancléře kandidovat nechce. O tom, kdo bude za SPD kandidovat na kancléře, se spekulovalo několik měsíců. Vedle Gabriela a Schulze se mluvilo také o primátorovi Hamburku Olafu Scholzovi.

Gabriel místo toho vystřídal na postu ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera, který by se měl v polovině února stát spolkovým prezidentem.   

Schulz chce překonat „hluboké rozdělení“ v zemi

Ve vůbec prvním a obsáhlém projevu po svém potvrzení kancléřským kandidátem SPD Schulz podle médií mimo jiné vyzval k větší solidaritě uvnitř EU v otázce migrace. Nelichotivě se v této souvislosti vyjádřil o sesterské straně CDU, bavorské Křesťanskosociální unii (CSU).

Podle agentury DPA ji označil za „nejhlasitějšího stoupence“ nesolidarity v Evropě, „podlézajícího a tleskajícího“ maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi. Označil to za „otevřenou urážku zájmů“ Německa. SPD je v současné době s CDU/CSU členem vládní koalice. Je otázkou, zda tato takzvaná velká koalice bude po zářijových volbách opět možná.

Pokud jde o domácí politiku, Schulz v patrném předvolebním tónu zejména zdůraznil, že chce bojovat za větší rovnost a překonání „hlubokého rozdělení“ v zemi. Slíbil usilovat o „spravedlivější“ daňové předpisy a zajistit, aby venkov měl stejné podpory jako velká města.

Narodil se 20. prosince 1955 v Hehlrathu (dnes součást města Eschweiler v Severním Porýní-Vestfálsku). Vyučil se knihkupcem a poté pracoval v různých knihkupectvích a nakladatelstvích. V roce 1982 si založil vlastní knihkupectví ve městě Würselen, jehož majitelem byl do roku 1994.

Již jako devatenáctiletý vstoupil do Sociálnědemokratické strany Německa (SPD). Od roku 1999 je členem jejího nejvyššího vedení. V letech 1984 až 1987 byl radním města Würselen a poté byl až do roku 1998 jeho starostou.

Europoslancem je od roku 1994. Působil v podvýboru pro lidská práva a poté v letech 1996 až 2000 ve výboru pro občanské svobody. Od roku 2000 čtyři roky předsedal skupině Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) v EP.

Od července 2004 šéfoval druhé nejsilnější frakci v EP – Pokrokovému spojenectví socialistů a demokratů (S&D, dříve Strana evropských socialistů, PES).

Předsedou EP byl od ledna 2012 do letošního ledna; v červnu 2014 rezignoval, funkce se pak do 1. července 2014 ujal první místopředseda EP Gianni Pittella, na první schůzi nově zvoleného parlamentu byl pak Schulz znovu zvolen do jeho čela.

V dubnu 2014 se Schulz v Praze zúčastnil konference k 10. výročí vstupu ČR do EU, na níž představil svou vizi budoucí Unie. Podle ní by se část ztracené důvěry občanů v tuto instituci mohla vrátit přenesením části unijního rozhodování zpět na národní úroveň.

Je držitelem řady vyznamenání (mimo jiné francouzského Řádu čestné legie) a čestných doktorátů. V roce 2014 mu byla udělena Cena Karla Velikého, jedno z nejprestižnějších evropských ocenění, za jeho zásluhy o posílení Evropského parlamentu a parlamentního systému vůbec.

Loni v listopadu zaujal média svou reakcí na zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem slovy: „Panu Trumpovi se podařilo stát se praporečníkem strachu a obav milionů Američanů.“ Loni v září Schulz prohlásil, že Trump je nezodpovědný člověk a jeho zvolení by znamenalo velký problém pro celý svět, zároveň ale uvedl, že v případě jeho zvolení nebude mít problém se s ním setkat.

Zdroj: ČTK

Šéf europarlamentu Martin Schulz
Zdroj: Reuters/Eric Vidal

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Maďarsko a Rusko pomáhaly slovenskému Smeru ve volbách, dokazuje podle novináře odposlech

Maďarsko v roce 2020 pomáhalo zajistit tehdejšímu slovenskému premiérovi Peteru Pellegrinimu přijetí u ruského premiéra Michaila Mišustina; Budapešť si od toho slibovala volební vítězství Smeru – sociální demokracie (Smer–SD) nynějšího slovenského ministerského předsedy Roberta Fica. Tvrdí to maďarský investigativní novinář Szabolcs Panyi, který v pondělí zveřejnil údajný přepis odposlechu telefonátu maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa s jeho ruským protějškem Sergejem Lavrovem.
před 18 mminutami

Desítky vojáků zemřely při havárii armádního letounu na jihu Kolumbie

Armádní transportní letoun C-130 Hercules v pondělí krátce po vzletu havaroval na jihu Kolumbie. Na palubě bylo víc než sto lidí. Podle agentury AFP kolumbijská armáda uvedla, že na místě zahynulo přibližně 80 vojáků. Agentura Reuters napsala s odkazem na své zdroje z kolumbijských ozbrojených sil, že se z trosek letounu podařilo evakuovat 57 živých lidí.
18:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čína obkličuje druhou největší poušť světa zelenou zdí. Už zachytává oxid uhličitý

Číně se daří zalesňovat jednu ze svých největších pouští. Okraje Taklamakanu pomalu zarůstají stromy a keři, které už jsou místy tak husté, že pohlcují ze vzduchu oxid uhličitý. Konkrétní dopady popsala nová studie.
před 2 hhodinami

Izrael zasáhl v Libanonu další most, podle místního deníku chce region odříznout

Izraelská armáda se nadále snaží odříznout jižní část Libanonu v oblasti řeky Lítání od zbytku země, píše deník L'Orient-Le Jour (OLJ). Izrael při vzdušných útocích na Libanon znovu cílil na jeden z klíčových mostů přes Lítání, který spojuje oblast Bint Džbajl a Nabatíja. Jeho zničení přerušilo spojení mezi těmito dvěma regiony. V noci na pondělí Izrael bombardoval údolí Bikáa a oblast Baalbek na východě země. V oblasti Súr na jihu země izraelská armáda zabila dva lidi.
před 2 hhodinami

Výsledek voleb v Porýní-Falci je pro německou sociální demokracii katastrofální, řekl její šéf

Pro německou sociální demokracii (SPD) je výsledek nedělních zemských voleb v Porýní-Falci katastrofální, shledal spolupředseda strany Lars Klingbeil. O tomtéž píše tamní tisk. Podle Klingbeila ale nechce současné vedení stranu uvrhnout do chaosu a vleklé debaty o personálních otázkách, a na své funkce proto rezignovat nehodlá. Porýní-Falc byla dlouho považována za baštu SPD, člen strany byl zemským premiérem posledních 35 let. Nedělní volby ale vyhrála opoziční Křesťanskodemokratická unie (CDU), sociální demokracie skončila s odstupem druhá.
05:42Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael znovu zaútočil na Teherán

Izraelská armáda uvedla, že zahájila rozsáhlou vlnu úderů na infrastrukturu v Teheránu, píše stanice Al-Džazíra. V centrální části a také v okolí íránské metropole se ozývaly silné exploze a obyvatelé hlásili výpadky proudu. Izraelská armáda také zaútočila na město Karadž západně od Teheránu. Izraelsko-americké vzdušné útoky zabily v pondělí šest lidí ve městě Tabríz na severozápadě země, uvedla agentura Fars. Írán v reakci útočil na země v regionu.
07:47Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
12:27Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Klima se vychyluje z rovnováhy, varuje Světová meteorologická organizace

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) je klima Země více v nerovnováze než kdykoli v zaznamenané historii. Koncentrace skleníkových plynů totiž způsobují oteplování atmosféry a oceánů a tání ledu. K těmto rychlým a rozsáhlým změnám došlo během několika desítek let, jejich škodlivé dopady ale bude lidstvo cítit po stovky, a možná i tisíce let, uvedla agentura v nově zveřejněné zprávě.
před 5 hhodinami
Načítání...