Předsednictvo německé SPD: Kandidátem na kancléře je Schulz

Bývalý šéf Evropského parlamentu Martin Schulz bude kandidátem sociální demokracie na německého kancléře. Formálně o tom rozhodlo předsednictvo strany poté, co už uprostřed týdne nominaci schválilo užší vedení. Kandidaturu musí ještě potvrdit březnový stranický sjezd. Schulz bude v zářijových parlamentních volbách soupeřit hlavně se současnou kancléřkou Angelou Merkelovou ze středopravé Křesťanskodemokratické unie.

Schulz o schválení své kandidatury informoval na Twitteru. Napsal, že je to „zvláštní pocit“ a že cítí „pokoru a vděčnost.“ 

Předsednictvo také schválilo Schulze coby kandidáta na nového šéfa sociální demokracie. Podle německých médií, která se odvolávají na účastníky jednání, se špičky strany na nominaci Schulze do obou funkcí shodly jednohlasně. 

Schulze na oba posty navrhl končící šéf strany Sigmar Gabriel, který v týdnu překvapivě oznámil, že na kancléře kandidovat nechce. O tom, kdo bude za SPD kandidovat na kancléře, se spekulovalo několik měsíců. Vedle Gabriela a Schulze se mluvilo také o primátorovi Hamburku Olafu Scholzovi.

Gabriel místo toho vystřídal na postu ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera, který by se měl v polovině února stát spolkovým prezidentem.   

Schulz chce překonat „hluboké rozdělení“ v zemi

Ve vůbec prvním a obsáhlém projevu po svém potvrzení kancléřským kandidátem SPD Schulz podle médií mimo jiné vyzval k větší solidaritě uvnitř EU v otázce migrace. Nelichotivě se v této souvislosti vyjádřil o sesterské straně CDU, bavorské Křesťanskosociální unii (CSU).

Podle agentury DPA ji označil za „nejhlasitějšího stoupence“ nesolidarity v Evropě, „podlézajícího a tleskajícího“ maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi. Označil to za „otevřenou urážku zájmů“ Německa. SPD je v současné době s CDU/CSU členem vládní koalice. Je otázkou, zda tato takzvaná velká koalice bude po zářijových volbách opět možná.

Pokud jde o domácí politiku, Schulz v patrném předvolebním tónu zejména zdůraznil, že chce bojovat za větší rovnost a překonání „hlubokého rozdělení“ v zemi. Slíbil usilovat o „spravedlivější“ daňové předpisy a zajistit, aby venkov měl stejné podpory jako velká města.

Narodil se 20. prosince 1955 v Hehlrathu (dnes součást města Eschweiler v Severním Porýní-Vestfálsku). Vyučil se knihkupcem a poté pracoval v různých knihkupectvích a nakladatelstvích. V roce 1982 si založil vlastní knihkupectví ve městě Würselen, jehož majitelem byl do roku 1994.

Již jako devatenáctiletý vstoupil do Sociálnědemokratické strany Německa (SPD). Od roku 1999 je členem jejího nejvyššího vedení. V letech 1984 až 1987 byl radním města Würselen a poté byl až do roku 1998 jeho starostou.

Europoslancem je od roku 1994. Působil v podvýboru pro lidská práva a poté v letech 1996 až 2000 ve výboru pro občanské svobody. Od roku 2000 čtyři roky předsedal skupině Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) v EP.

Od července 2004 šéfoval druhé nejsilnější frakci v EP – Pokrokovému spojenectví socialistů a demokratů (S&D, dříve Strana evropských socialistů, PES).

Předsedou EP byl od ledna 2012 do letošního ledna; v červnu 2014 rezignoval, funkce se pak do 1. července 2014 ujal první místopředseda EP Gianni Pittella, na první schůzi nově zvoleného parlamentu byl pak Schulz znovu zvolen do jeho čela.

V dubnu 2014 se Schulz v Praze zúčastnil konference k 10. výročí vstupu ČR do EU, na níž představil svou vizi budoucí Unie. Podle ní by se část ztracené důvěry občanů v tuto instituci mohla vrátit přenesením části unijního rozhodování zpět na národní úroveň.

Je držitelem řady vyznamenání (mimo jiné francouzského Řádu čestné legie) a čestných doktorátů. V roce 2014 mu byla udělena Cena Karla Velikého, jedno z nejprestižnějších evropských ocenění, za jeho zásluhy o posílení Evropského parlamentu a parlamentního systému vůbec.

Loni v listopadu zaujal média svou reakcí na zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem slovy: „Panu Trumpovi se podařilo stát se praporečníkem strachu a obav milionů Američanů.“ Loni v září Schulz prohlásil, že Trump je nezodpovědný člověk a jeho zvolení by znamenalo velký problém pro celý svět, zároveň ale uvedl, že v případě jeho zvolení nebude mít problém se s ním setkat.

Zdroj: ČTK

Šéf europarlamentu Martin Schulz
Zdroj: Reuters/Eric Vidal

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
před 26 mminutami

Hosté Událostí, komentářů rozebrali rok Trumpa v úřadu

V úterý to byl rok od začátku druhého mandátu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Za dvanáct měsíců stihl nejen proměnit Bílý dům, když zboural jeho východní křídlo, ale i Ameriku a pravidla globálního řádu. Trumpovo úřadování probrali také hosté v Událostech, komentářích. Předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Ševčík (za SPD) Trumpa považují za mírotvůrce. Oceňují také určité změny v ideologické rovině. Podle exministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) je výsledkem Trumpova roku rozklad světového řádu a systému, člen sněmovního výboru pro bezpečnost Jan Bartošek (KDU-ČSL) hovoří o „krizi vzájemné důvěry a vztahů“. Debatou provázela Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

Trumpovo letadlo mířící do Švýcarska se vrátilo do USA kvůli technické závadě

Letadlo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mířící do Švýcarska se kvůli závadě vrátilo zpět do Spojených států. Příčinou byl problém s elektřinou. Prezident poté nastoupil do náhradního letadla, informoval Bílý dům podle agentur AP a Reuters. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že stroj se vracel preventivně z důvodů opatrnosti.
05:11Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Japonský soud uložil doživotí za vraždu expremiéra Abeho

Japonský soud uložil doživotní trest muži obžalovanému z vraždy bývalého premiéra Šinzóa Abeho. Pětačtyřicetiletý Tecuja Jamagami se již loni k vraždě předsedy vlády přiznal. Případ podle agentury AP vynesl na světlo dlouhá léta trvající vazby japonských vládních politiků na kontroverzní jihokorejskou Církev sjednocení.
před 3 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 3 hhodinami

„Proč mám mít hidžáb?“ Členové menšin v Sýrii uvažují i o emigraci

Stovky bojovníků teroristické organizace Islámský stát unikly z věznice Šaddádí v Sýrii. Tu spravovali tamní Kurdové, ale vytlačily je vládní jednotky, které s nimi svádějí boje už přes dva týdny. Vláda v Damašku tvrdí, že většinu vězňů zase pochytala. Její postup vůči Kurdům nicméně posiluje obavy dalších syrských menšin.
před 5 hhodinami

Americké ministerstvo spravedlnosti předvolalo činitele státu Minnesota

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury. Předvolání se týká úřadů guvernéra Tima Walze, starosty města Minneapolis Jacoba Freye, generálního prokurátora Keitha Ellisona a dalších představitelů, kteří veřejně kritizovali masivní nasazení federálních složek.
před 7 hhodinami

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM) se operace uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 10 hhodinami
Načítání...