Předsednictvo německé SPD: Kandidátem na kancléře je Schulz

Bývalý šéf Evropského parlamentu Martin Schulz bude kandidátem sociální demokracie na německého kancléře. Formálně o tom rozhodlo předsednictvo strany poté, co už uprostřed týdne nominaci schválilo užší vedení. Kandidaturu musí ještě potvrdit březnový stranický sjezd. Schulz bude v zářijových parlamentních volbách soupeřit hlavně se současnou kancléřkou Angelou Merkelovou ze středopravé Křesťanskodemokratické unie.

Schulz o schválení své kandidatury informoval na Twitteru. Napsal, že je to „zvláštní pocit“ a že cítí „pokoru a vděčnost.“ 

Předsednictvo také schválilo Schulze coby kandidáta na nového šéfa sociální demokracie. Podle německých médií, která se odvolávají na účastníky jednání, se špičky strany na nominaci Schulze do obou funkcí shodly jednohlasně. 

Schulze na oba posty navrhl končící šéf strany Sigmar Gabriel, který v týdnu překvapivě oznámil, že na kancléře kandidovat nechce. O tom, kdo bude za SPD kandidovat na kancléře, se spekulovalo několik měsíců. Vedle Gabriela a Schulze se mluvilo také o primátorovi Hamburku Olafu Scholzovi.

Gabriel místo toho vystřídal na postu ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera, který by se měl v polovině února stát spolkovým prezidentem.   

Schulz chce překonat „hluboké rozdělení“ v zemi

Ve vůbec prvním a obsáhlém projevu po svém potvrzení kancléřským kandidátem SPD Schulz podle médií mimo jiné vyzval k větší solidaritě uvnitř EU v otázce migrace. Nelichotivě se v této souvislosti vyjádřil o sesterské straně CDU, bavorské Křesťanskosociální unii (CSU).

Podle agentury DPA ji označil za „nejhlasitějšího stoupence“ nesolidarity v Evropě, „podlézajícího a tleskajícího“ maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi. Označil to za „otevřenou urážku zájmů“ Německa. SPD je v současné době s CDU/CSU členem vládní koalice. Je otázkou, zda tato takzvaná velká koalice bude po zářijových volbách opět možná.

Pokud jde o domácí politiku, Schulz v patrném předvolebním tónu zejména zdůraznil, že chce bojovat za větší rovnost a překonání „hlubokého rozdělení“ v zemi. Slíbil usilovat o „spravedlivější“ daňové předpisy a zajistit, aby venkov měl stejné podpory jako velká města.

Narodil se 20. prosince 1955 v Hehlrathu (dnes součást města Eschweiler v Severním Porýní-Vestfálsku). Vyučil se knihkupcem a poté pracoval v různých knihkupectvích a nakladatelstvích. V roce 1982 si založil vlastní knihkupectví ve městě Würselen, jehož majitelem byl do roku 1994.

Již jako devatenáctiletý vstoupil do Sociálnědemokratické strany Německa (SPD). Od roku 1999 je členem jejího nejvyššího vedení. V letech 1984 až 1987 byl radním města Würselen a poté byl až do roku 1998 jeho starostou.

Europoslancem je od roku 1994. Působil v podvýboru pro lidská práva a poté v letech 1996 až 2000 ve výboru pro občanské svobody. Od roku 2000 čtyři roky předsedal skupině Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) v EP.

Od července 2004 šéfoval druhé nejsilnější frakci v EP – Pokrokovému spojenectví socialistů a demokratů (S&D, dříve Strana evropských socialistů, PES).

Předsedou EP byl od ledna 2012 do letošního ledna; v červnu 2014 rezignoval, funkce se pak do 1. července 2014 ujal první místopředseda EP Gianni Pittella, na první schůzi nově zvoleného parlamentu byl pak Schulz znovu zvolen do jeho čela.

V dubnu 2014 se Schulz v Praze zúčastnil konference k 10. výročí vstupu ČR do EU, na níž představil svou vizi budoucí Unie. Podle ní by se část ztracené důvěry občanů v tuto instituci mohla vrátit přenesením části unijního rozhodování zpět na národní úroveň.

Je držitelem řady vyznamenání (mimo jiné francouzského Řádu čestné legie) a čestných doktorátů. V roce 2014 mu byla udělena Cena Karla Velikého, jedno z nejprestižnějších evropských ocenění, za jeho zásluhy o posílení Evropského parlamentu a parlamentního systému vůbec.

Loni v listopadu zaujal média svou reakcí na zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem slovy: „Panu Trumpovi se podařilo stát se praporečníkem strachu a obav milionů Američanů.“ Loni v září Schulz prohlásil, že Trump je nezodpovědný člověk a jeho zvolení by znamenalo velký problém pro celý svět, zároveň ale uvedl, že v případě jeho zvolení nebude mít problém se s ním setkat.

Zdroj: ČTK

Šéf europarlamentu Martin Schulz
Zdroj: Reuters/Eric Vidal

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Memorandum s Íránem se z velké části podařilo dojednat, tvrdí Trump

Memorandum o porozumění týkající se mírové dohody s Íránem se z velké části podařilo dojednat, uvedl v sobotu pozdě večer SELČ na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Nyní se podle něj vyjednává o detailech, které mají být brzy oznámeny. Hormuzský průliv bude otevřen, slíbil.
22:53Aktualizovánopřed 12 mminutami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 3 hhodinami

Stvořili jsme vlastní komunikační prostor, říká k triumfu Tiszy Orbánová

Vítězství maďarské opoziční strany Tisza v parlamentních volbách nebylo výsledkem jedné kampaně či sloganu, ale dlouhodobé systematické práce, budování důvěry a osobního kontaktu s voliči. Na posledním dni bezpečnostní konference Globsec Forum 2026 to řekla nová šéfka maďarské diplomacie Anita Orbánová. Podle ní kampaň ukázala, že politickou důvěru nelze nahradit pouze mediální silou.
11:36Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu. Zasáhl i dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s teroristickým hnutím Hizballáh. V sobotu Izrael bombardoval obytnou budovu v jiholibanonském okrese Nabatíja a zabil sedmiletého chlapce a několik členů rodiny zranil, uvedl deník L’Orient-Le Jour (OLJ). Ve stejnojmenném městě zasáhl vojenskou základnu a zranil libanonského vojáka, sdělila libanonská armáda.
02:31Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ben Gvir po aféře s ponižováním aktivistů nesmí do Francie

Francie zakázala na své území vstup izraelskému ministrovi národní bezpečnosti Itamaru Ben Gvirovi kvůli videu, kde se vysmívá zadrženým aktivistům z humanitární flotily, která mířila do Pásma Gazy. Počínání izraelských sil i chování samotného Ben Gvira označilo několik evropských zemí za nepřijatelné, ohavné či nelidské. Rostoucí počet členských států EU požaduje sankce.
16:18Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Při explozi v čínském dole zemřelo přes osmdesát lidí

Přes osmdesát lidí přišlo o život při pátečním výbuchu plynu v uhelném dole na severovýchodě Číny, informovaly v sobotu tiskové agentury. Dvě osoby se stále pohřešují. Jde o nejhorší důlní neštěstí v Číně za sedmnáct let, napsala agentura AFP, podle které Peking přislíbil přísně potrestat viníky.
08:09Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Ukrajina hlásí mrtvé, počet obětí roste i v okupovaném Starobilsku

Nejméně tři lidé zemřeli a pět utrpělo zranění při ruských útocích na Charkovskou oblast během uplynulého dne, informoval v sobotu náčelník správy tohoto regionu na východě Ukrajiny Oleh Syněhubov. V Chersonu ruské drony zabily 64letou ženu a zranily 62letého muže, uvedla agentura Interfax-Ukrajina. Počet obětí pátečního útoku na internát v okupovaném Starobilsku stoupl na osmnáct, tvrdí ruské úřady. Nejméně jeden člověk zahynul a dalších osm utrpělo zranění při útoku ruského dronu na pohřební průvod v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, informoval náčelník regionální správy Oleh Hryhorov.
11:01Aktualizovánopřed 9 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 10 hhodinami
Načítání...