Přední advokátka EU: Šátky v práci? Firmy mají právo zakázat náboženské symboly

Firmy by měly mít právo zakázat zaměstnancům nosit oblečení a doplňky s náboženskou symbolikou včetně muslimských šátků. Takový názor vyjádřila generální advokátka Juliane Kokottová na jednání Evropského soudního dvora v souvislosti s případem muslimky z Belgie, která přišla o místo kvůli tomu, že nosila do práce hidžáb.

Podle Kokottové je k muslimskému šátku nutné přistupovat stejně jako třeba k židovské jarmulce, sikhovskému turbanu nebo tričku s nápisem „Ježíš je veliký“. Pokud mají společnosti nastavena obecná pravidla zákazu nošení symbolů s náboženskou, politickou či filosofickou symbolikou, měly by mít právo z porušení zákazu vyvodit důsledky, míní přední advokátka.

Její stanovisko není pro Soudní dvůr Evropské unie v Lucemburku závazné, právě jejím názorem se ale často řídí během konečného rozhodování. V tomto případě jde o stížnost muslimky z Belgie Samiry Ačbitové, která pracovala jako recepční pro belgickou pobočku G4S.

Poté, co byla ve firmě zaměstnaná tři roky, se rozhodla, že bude v práci nosit z náboženských důvodů šátek, čímž porušila nepsané pravidlo. V červnu 2006 žena o místo přišla. Den poté firma aktualizovala svůj kodex, který nově výslovně zakazoval jakékoli známky politického, filosofického či náboženského přesvědčení.

Soudní dvůr EU v Lucemburku
Zdroj: Fessy Georges/ČTK/ABACA

Ačbitová podporovaná nevládními organizacemi se pokoušela vymáhat odškodné za diskriminaci u belgických soudů, opakovaně ale neuspěla. Nakonec její případ skončil v Lucemburku – tamní soud má ohledně výkladu směrnice EU o diskriminaci konečné slovo. Verdikt se očekává do půl roku.

Advokátka EU: Zaměstnanec by měl své náboženské projevy v práci umírnit

Podle Kokottové byl zákaz nošení šátku ze strany G4S vhodnou a přiměřenou reakcí, která byla v souladu se snahou o udržení náboženské a ideologické neutrality. „Pracovník sice nemůže při vstupu do prostor svého zaměstnavatele změnit svou barvu pleti, etnický původ, sexuální orientaci, věk nebo zdravotní postižení, může ale zmírnit své náboženské projevy na pracovišti,“ konstatovala advokátka.

Otázka zákazu náboženských symbolů v práci zaměstnává i ostatní soudy. V roce 2013 Evropský soud pro lidská práva rozhodla naopak ve prospěch zaměstnance British Airways, kterému společnost zakázala nosit kříž.

Tři stupně zahalování

  • Hidžáb – Muslimský šátek, kterým si žena zahaluje vlasy, krk a poprsí.
  • Nikáb – Závoj zakrývající obličej mimo očí.
  • Burka – Svrchní vrstva oděvu ženy, určená pro zakrytí celého těla na veřejnosti.

Zákaz zahalování obličeje na veřejnosti platí ve Francii už 5 let

Samotné nošení šátků je dlouhodobě palčivým problémem ve Francii a Belgii. V roce 2004 Francie zakázala žákům ve státních školách nosit šátky, kříže a turbany. Francie byla také první evropská země, která přijala zákon o zákazu zahalování obličeje na veřejnosti. Tehdejší prezident Nicolas Sarkozy zakázal nikáb v roce 2011.

Kdo si v zemi zahalí obličej nějakým závojem či kuklou, riskuje pokutu až 150 eur (přibližně 4050 korun) a nařízení kurzu občanské nauky. Trest i pokuta se zdvojnásobují, pokud se jedná o nezletilou dívku. Zákon také postihuje pokutou ve výši 811 tisíc korun a ročním vězením každého, kdy by násilím nutil druhou osobu zakrýt si tvář šátkem.

obrázek
Zdroj: ČT24

Podobný zákaz vstoupil v platnost o několik měsíců později i v Belgii. V některých dalších evropských zemích, jako třeba v Německu, je částečně zakázáno nosit šátky a další náboženské symboly ve školách či na úřadech.

Ve Španělsku existuje podobný zákon v Barceloně a v několika dalších městech, stejně jako v Itálii. V Británii neexistuje plošný zákaz, ale jednotlivé instituce mají pravomoc si zavést svá vlastní pravidla.

Podobný zákon mají i v Nizozemsku a v Turecku, kde se vztahuje na státní úřady a
státní vzdělávací instituce.

Tento problém dorazil již i do České republiky. Letos v březnu například jedna studentka Střední zdravotnické školy v Praze 10 podala žalobu na tuto instituci, že jí nepovolila do školy nosit hidžáb. Událost vyvolala diskuse o tom, nakolik lze v Česku tolerovat nošení hidžábu a případně i burky, která zakrývá celé tělo a obličej.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kanadská vláda vyškrtla Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus

Kanadská vláda v pátek oznámila, že vyškrtla Sýrii ze svého seznamu států podporujících terorismus a hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šaráa ze seznamu teroristických organizací podle kanadského trestního zákoníku. Informovala o tom agentura Reuters.
před 39 mminutami

Poptávka po spolupráci s Evropou ve světě roste, míní Síkela

„Evropa je znovu vnímaná jako geopolitický hráč. Poptávka po ní roste,“ prohlásil v Událostech, komentářích eurokomisař Jozef Síkela (STAN), který má v Bruselu na starost agendu mezinárodního partnerství. Komise pod vedením Ursuly von der Leyenové je ve funkci už rok, při té příležitosti Síkela v rozhovoru se zpravodajem Petrem Obrovským své dosavadní působení zhodnotil. Do budoucna, i s ohledem na nástup nové vlády, význam své role vidí ve větší propagaci evropských myšlenek, sdělil.
před 1 hhodinou

Zemřel architekt Tančícího domu Frank Gehry

Ve věku 96 let zemřel americký architekt Frank Gehry, jeden z autorů Tančícího domu na Rašínově nábřeží v Praze, píše deník The New York Times. Stalo se tak po krátkém respiračním onemocnění v jeho domě ve městě Santa Monica v Kalifornii, sdělila listu jeho spolupracovnice Meaghan Lloydová.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ruské útoky na Ukrajinu zabily několik lidí

Dvanáctiletého chlapce zabil a další tři lidi zranil nálet ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, sdělil předseda oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Charkovská oblastní prokuratura během dne podle stanice BBC informovala o dvou zabitých při ruském útoku na nákladní vůz v Izjumu. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se trestu vyhnula díky ústupkům, které učinila. Američtí představitelé pokutu odsoudili, mezi jiným viní Unii z toho, že tím „útočí na americký lid" a snaží se tak „dotovat svůj kontinent brzděný vlastními dusivými regulacemi“.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Burkina Faso propustila vězněného Čecha

Osm zaměstnanců mezinárodní nevládní organizace INSO, včetně českého občana, kteří byli v uplynulých měsících zadrženi v Burkina Fasu a nařčeni ze špionáže, bylo propuštěno na konci října, napsala s odvoláním na prohlášení organizace agentura AFP. V Nizozemsku sídlící INSO poskytuje bezpečnostní analýzy humanitárním organizacím působícím v regionu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
před 6 hhodinami

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...