Francie si připomíná druhé výročí teroristických útoků, při kterých na různých místech francouzské metropole zemřelo 130 lidí a přes 350 jich bylo zraněno. Prezident Emmanuel Macron uctil oběti na národním stadionu Stade de France i před bary, kde se atentáty odehrály. Pietu provázelo čtení jmen všech obětí, kladení věnců a květin a minuty ticha.
Před dvěma roky zasáhl Paříž teror. Francie na znamení smutku utichla
Prezident Macron v doprovodu své manželky Brigitte a předchůdce Francoise Hollanda zahájil sérii projevů úcty k obětem atentátů ze 13. listopadu 2015 před Stade de France.
Místa útoků v Paříži
Prostranství před stadionem na severu Paříže se stalo prvním ze šesti míst, kde tři islamistická teroristická komanda spáchala nejhorší atentáty ve francouzských dějinách. Macron před tamní pamětní desku, připomínající první oběť atentátů – portugalského přistěhovalce Manuela Diase, položil kytici z červených, bílých a modrých květů.
Hollande, který byl tehdy na stadionu, kde se konalo přátelské fotbalové utkání mezi Francií a Německem, v rozhovoru s televizí France 2 popisoval, jak zaslechl explozi, ale přesto nechtěl ze stadionu utéct, „aby nikdo neměl dojem, že je ohrožena veřejnost“. Rozhodnutí zůstat na stadionu podle něj „určitě zachránilo životy“.
- Fotbalový stadion Stade de France
- Tři muži se odpálili mezi 21:20 a 21:53 poblíž stadionu, kde se zrovna hrál přátelský fotbalový zápas mezi Francií a Německem. Mezi návštěvníky byl i francouzský prezident Francois Hollande. Kromě tří útočníků zahynul jeden člověk.
- Klub Bataclan
- Tři muži přijeli k budově klubu, který hostil kalifornskou rockovou skupinu Eagles of the Death Metal, v šedém autě Volkswagen Polo. Útočit začali asi v 21:40, k útoku na diváky použili střelné zbraně, některé přeživší vzali jako rukojmí. Celkem tam zemřelo 89 lidí, policie do budovy vtrhla půl hodiny po půlnoci v noci na sobotu. Jeden z útočníků zemřel poté, co policie střelou odpálila jeho vestu s výbušninou, dva zbylí se odpálili sami.
- Restaurace a bary
- Ozbrojenci s kalašnikovy stříleli v době mezi 21:20 a 21:36 na návštěvníky restaurací a kaváren na třech místech – na rohu ulic Bichat a Alibert na terase kambodžské restaurace Le Petit Cambodge, v ulici de Charonne a de la Fontaine au roi. Zemřelo nejméně 36 lidí.
- Další útočník se odpálil ve 21:40 v restauraci na bulváru Voltaire, asi kilometr od míst tragických útoků v restauracích. Zemřel pouze on sám.
- Atentáty si bezprostředně vyžádaly 130 mrtvých, poslední oběť zemřela na následky zranění týden po útoku. Asi 370 lidí bylo zraněno. Nejvíce obětí, 89, měl teror v klubu Bataclan. V Paříži přišly o život dvě desítky cizinců z více než desítky států.
- K největšímu teroristickému útoku spáchanému v Evropě od atentátů na vlaky v Madridu z roku 2004 se přihlásil takzvaný Islámský stát (ISIS).
GALERIE
Situace na ulici před klubem Bataclan bezprostředně po útoku, v nemž během koncertu skupiny Eagles of Death Metal za účasti asi 1 500 diváků přišlo o život 89 lidí.
Vzpomínky, jejichž součástí byla i minuta ticha, se kromě prezidentů zúčastnily rodiny obětí, ministři vnitra a spravedlnosti Gérard Collomb a Nicole Belloubetová, předsedové obou komor francouzského parlamentu a pařížská starostka Anne Hidalgová.
Macron si s příbuznými obětí potřásl rukou a přesunul se k dalším místům krveprolití, restauracím a barům Le Carillon, Le Petit Cambodge, La Bonne Bière, Comptoir Voltaire a La Belle Equipe, kde vzpomínkové akce pokračovaly v podobném duchu.
Poslední zastávkou prezidenta a dalších politiků a pozůstalých byl klub Bataclan, který byl při pařížských atentátech před dvěma lety dějištěm nejhoršího krveprolití. Teroristé tam postříleli devět desítek lidí při koncertu americké rockové skupiny Eagles of Death Metal.
Zpěvák kapely Eagles of Death Metal Jesse Hughes před klubem Bataclan
Právě tato kapela nečekaně vystoupila na smutečním shromáždění před radnicí 11. pařížského obvodu, nedaleko Bataclanu. Frontman Jesse Hughes zazpíval při akci pořádané organizací obětí atentátů Life for Paris písně Save A Prayer a I Love You All the Time. Hughes a kytarista Dave Catching pak lidem rozdávali bílé růže.
„Jsem tak šťastný a rád, že vás všechny vidím. Jediným důvodem, proč tu stále stojíme, je ten, že všichni milujete rock and roll,“ řekl viditelně dojatý Hughes.
Pro Emmanuela Macrona to bylo první výročí útoků z roku 2015 v úřadu. Předem ale oznámil, že těch dalších se už účastnit nebude a zastoupí jej premiér.
Bezpečnostní analytik: Pro Francouze jsou útoky z roku 2015 stále traumatem (zdroj: ČT24)
Francouzské trauma
Podle bezpečnostního analytika Bruna Bucherie zůstávají útoky z listopadu 2015 pro Francouze stále velkým traumatem. „Nešlo jen o atentáty v Bataclanu a u Stade de France a na dalších místech Paříže, ale docházelo k dalším útokům nejen ve Francii, ale i Evropě,“ nastínil ve Studiu ČT24 důvody, proč se k tragédii řada lidí neustále vrací.
Ve Francii od útoků až do začátku letošního listopadu platil výjimečný stav. S jeho koncem vstoupil v platnost nový protiteroristický zákon, který v řadě případů nechává policii a prokuratuře širší pravomoci.
„Během výjimečného stavu může rozhodovat prefekt o domácím vězení a pak o tom jen informuje soudce. Teď rozhoduje ministerstvo vnitra nebo prefekt, ale se souhlasem soudce,“ vyjmenovává Bucherie jedno z nových opatření. Připouští, že hrozba dalších útoků je vysoká, během dvou let se ale podařila zlepšit práce jak ministerstva spravedlnosti, tak i policie. „Lepší je i spolupráce na mezinárodní úrovni, ale samozřejmě je stále co zlepšovat,“ dodává Bucherie.
Francouzský ministr vnitra už dříve připustil, že možnost útoků takzvaných osamělých vlků je stále vysoká, k tak pečlivě organizovanému masakru, k jakému došlo před dvěma roky, ale díky zvýšeným bezpečnostním opatřením zřejmě nedojde.
Jediný přeživší terorista atentátů je Francouz Salah Abdeslam, syn marockých přistěhovalců, kterého zatkla belgická policie 18. března 2016 v Bruselu, krátce před teroristickými útoky v tomto belgickém hlavním městě, které si vyžádaly 32 obětí a do kterých byl Abdeslam podle belgických vyšetřovatelů také zapletený.
Abdeslam v přípravě a provedení pařížských atentátů hrál podle vyšetřovatelů klíčovou roli a 27. dubna 2016 byl vydán do Francie. Francouzská prokuratura ho následně obvinila z členství v teroristické organizaci, z vražd, z únosu, z držení výbušnin a zbraní.
Na konci června 2016 belgické úřady vydaly Francii Abdeslamova společníka Hamzu Attoua, který Abdeslama přivezl zpátky z Paříže do Bruselu. Belgická policie zatkla Attoua v bruselské čtvrti Molenbeek při razii, která následovala po masakru v Paříži. V červenci potom belgické úřady předaly k trestnímu stíhání do Francie další dva muže, kteří údajně na útěku pomáhali Abdeslamovi.
Za hlavního organizátora pařížských masakrů je označován Belgičan marockého původu Abdelhamid Abaaoud (28), který zahynul 18. listopadu 2015 (pět dní po útocích) při policejním zásahu na pařížském předměstí Saint-Denis. Při zásahu zahynula také sebevražedná atentátnice, kterou byla podle policie Abaaoudova sestřenice Hasna Aitboulahcenová. Ministr vnitra Bernard Cazeneuve oznámil, že úřady netušily, že je Abaaoud v Evropě. Stál za několika zmařenými atentáty ve Francii. Abaaoud radil dalším islamistům, aby ze Sýrie do Evropy cestovali přes Prahu, čímž se měli snáze vyhnout odhalení.
Součástí skupiny, která má na svědomí útoky, jsou také čtyři muži, které obžalovalo nebo vydalo do Francie Rakousko. Jedná se o Maročana, dva Alžířany a jednoho Pákistánce. Všichni se vydávali za uprchlíky a do Evropy přišli po takzvané balkánské stezce.
Záběry mladíka, který může být hledaný Abdeslam