Před čtyřiceti lety skončila v Kambodži vláda Rudých Khmérů. Jejich režim zabil dva miliony lidí

2 minuty
Před 40 lety skončila v Kambodži vláda Rudých Khmérů. Režim zabil dva miliony lidí
Zdroj: ČT24

Kambodža si připomněla čtyřicet let od pádu Rudých Khmérů. Jejich vláda v čele s generálem Pol Potem spáchala jednu z nejhorších genocid v dějinách. Po založení utopické společnosti postavené na komunistické ideologii zemřely hlavně v pracovních táborech v druhé polovině sedmdesátých let skoro dva miliony lidí.

Čtyřicet let od pádu jedné z nejkrutějších diktatur v historii připomněl kamboždský premiér a jeden z nejdéle vládnoucích státníků světa Hun Sen – paradoxně sám bývalý Rudý Khmér. „Oslavujeme tuto mimořádnou událost, abychom nezapomněli na následky genocidy a barbarských činů, kterých se Pol Pot dopustil na naší zemi a národě,“ uvedl Hun Sen.

Pol Pot a jeho klika ve Francii vzdělaných komunistů se chopili moci po občanské válce v roce 1975. Zavedli utopický režim: obyvatele vystěhovali do pracovních táborů, zrušili rodiny, popravili inteligenci. Za čtyři roky vyvraždili skoro čtvrtinu obyvatel. Dva miliony lidí zemřely následkem hladomoru, mučení a vyčerpání nebo při hromadných popravách.

Osobní majetek: pouze miska a lžíce

Obyvatelé měst byli posláni na venkov na převýchovu a nuceni otročit na „vražedných“ rýžových polích, kde se pracovalo od úsvitu do soumraku. Byly zakázány peníze, zrušeny školy. Výukou mohla být jen politická školení spojená se sebekritikou a udílením trestů.

Rodiny byly rozděleny, ženy a muži žili v oddělených kolektivech. Cílem režimu byla „vyčištěná“ uniformní společnost. Obětí se staly také etnické a náboženské skupiny, především muslimští Čamové. Násilná kolektivizace vedla k naprosté centralizaci a rozpadu ekonomiky.

Vypuzeni byli všichni cizinci, kontakty s vnějším světem byly zpřetrhány. Znakem nedostatečné převýchovy, a tedy prohřeškem bylo i vlastnictví knihy nebo brýlí či jakéhokoliv osobního majetku kromě povolené misky a lžíce. Smrtí se trestal sebemenší přestupek. Zakázané bylo totiž vše, co nebylo povolené. Stačil projev samostatného myšlení, zločinem byla i znalost cizího jazyka.

Současný premiér bojoval v jednotkách Rudých Khmérů

Režim utnula vietnamská invaze. Vietnamská vláda už déle odmítala přihlížet přeshraničním útokům ozbrojených skupin Rudých Khmérů. Invazi zahájenou v prosinci 1978 korunoval rychlý úspěch završený 7. ledna 1979 obsazením kambodžské metropole Phnompenhu a dosazením loutkové komunistické vlády, která byla složená z bývalých Rudých Khmérů.

Patří mezi ně i současný premiér Hun Sen, který v jednotkách Rudých Khmérů v mládí bojoval. V bojích o Phnompenh v jejich řadách přišel o oko a částečně ochrnul. Při dlouhodobém léčení v nemocnici přehodnotil své názory, rozešel se s polpotovci a v červnu 1977 se připojil ke kambodžským provietnamským silám, které na jaře 1978 zahájily povstání proti Pol Potovu genocidnímu režimu.

Většina viníků vyvázla bez trestu

I po svržení však o sobě Rudí Khmérové, neboli stoupenci Komunistické strany Kambodže (KSK), dávali vědět. Uchýlili se do pohoří Dangrek na kambodžsko-thajské hranici, odkud celá 80. léta vedli partyzánský boj proti místním vládám a Vietnamcům. Umožňovala jim to podpora zemí, jako je Thajsko, Čína a USA, které se tak snažily vyčerpat prosovětsky orientovaný Vietnam.

Přežili i konec studené války, kdy mohli díky misi OSN složit zbraně a beztrestně se zapojit do chystaných voleb, což mnoho z nich využilo. Pohnat k zodpovědnosti se podařilo jen několik nejbližších Pol Potových spolupracovníků, nikoliv jeho samého.

Teprve loni v listopadu odsoudil mezinárodní tribunál dva poslední žijící vůdce Rudých Khmérů za genocidu. „Zaslouží si trest, protože spáchali tak velké zločiny. Vyvraždili celou mou rodinu. Jsem jediné dítě, které přežilo,“ říká devětapadesátiletý Sok Sabon, jedna z obětí Rudých Khmérů.

Současná Kambodža má daleko blíž k autokracii než k demokracii. V jejím čele stojí král Norodom Sihamoni, který hovoří plynně česky, neboť studoval v Praze a třináct let žil v Československu. Vládní aparát znemožňuje činnost politických rivalů a pronásleduje nezávislá média, loni zabránil hlavní opoziční straně v účasti ve volbách. Z nejvyšších míst se ozývá protiamerická rétorika a vliv získává Čína, která v zemi nejen staví silnice, ale pořádá také vojenská cvičení a zakládá média, jež informují ve prospěch vlády.

8 minut
Spisovatel Topol: Rudí Khmérové pro mě představují tu nejpříšernější hrůzu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 46 mminutami

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 1 hhodinou

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 3 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...