Před sto lety probíhaly jedny z nejtěžších bojů první světové války v Karpatech na dnešní slovensko-polské hranici a také na Ukrajině. Střet rakousko-uherské a ruské armády připravil o životy také tisíce vojáků z Čech a Moravy. Oběti si o víkendu připomněly kluby vojenské historie ve slovenském Stebníku.
Rakousko-uherská armáda před sto lety zaútočila na vojsko carského Ruska. Obranu ale neprolomila a útok přišel z druhé strany. Bez posil a zásobování ztratili vojáci chuť dál bojovat a vzdali se.
Do zajetí padl také 28. pěší pluk z Prahy. Zajetí 1700 Čechů pak mnohokrát zneužila propaganda. „Bylo to prezentováno jako nespolehlivost Čechů. Později zase jako dobrý příklad,“ uvedl organizátor rekonstrukce bojů Radoslav Turik.
V zimě 1914 a na jaře 1915 padl v Karpatech až milion mužů rakousko-uherské armády. Pohřbeni jsou na tisícovce frontových hřbitovů na Slovensku, Ukrajině a v Polsku. Jedním z nich byl také pradědeček Jaroslavy Rajchmanové.
Rodina se teprve nedávno dozvěděla, kde je předek pohřben. Když odcházel do války, nechal doma tři syny a těhotnou manželku. „Když se narodila dcera a nesli ji ke křtu, tak potkali pošťáka, který nesl zprávu, že zemřel,“ konstatovala pravnučka.
Z vesnice, odkud Taláb pocházel, padlo v první světové válce 66 mužů. Hroby padlých jejich potomkům pomáhá hledat Radim Kapavík. „V Polsku jsou záznamy velmi dobré. Na Slovensku se také dá hledat a na Ukrajině je to nedohledatelné,“ poznamenal.
Taláb padl v Haliči a je pohřben v dnešním Polsku – i když jen pár metrů od hranice se Slovenskem. Najít jeho hrob tak nebylo těžké. Desetitisíce českých rodin, jejichž předci zemřeli na dnešní Ukrajině, jejich hroby nejspíš nikdy nenajdou. Záznamy se většinou ztratily.
