Právník: Pozastavení Trumpova imigračního dekretu? Musí se prokázat nenapravitelné škody

Nahrávám video

U odvolacího soudu v San Franciscu začalo jednání o sporném protiimigračním dekretu prezidenta Donalda Trumpa. Podle mluvčího soudu by mělo rozhodnutí padnout během tohoto týdne. Do legislativního procesu v USA tak citelně zasáhne justice. Nově zvolený prezident Mezinárodní advokátní komory Martin Šolc v tom však problém nevidí: „Když někdo vydá takovýto výnos, který se příčí spoustě věcí v platném právu, jaká je jiná cesta než použít právo jako nástroj proti němu?“

Tvrdost otázek ze strany soudců naznačuje tomu, že řeknou, že dekret nebyl ústavní. Poté se americká administrativa odvolá k soudu nejvyššímu. Ameriku zřejmě čeká dlouhá právní bitva, která se může protáhnout na několik let.
Teodor Marjanovič
zahraniční komentátor Hospodářských novin

Trojice namátkově vybraných soudců podrobila zástupce ministerstva spravedlnosti tvrdému výslechu. Zajímalo je, proč by státy Washington a Minnesota neměly mít právo pozastavit prezidentské rozhodnutí a žádali důkazy o spojení sedmi postižených států s teroristy.

Vládní právníci jim sdělili, že prezident má právo zakázat vstup do země ve jménu zajištění americké bezpečnosti. „Nejsilnějším bodem v této věci je to, že v letech 2015 a 2016 Kongres i administrativa stanovily, že těchto 7 zemí představuje největší teroristickou hrozbu,“ prohlásil právní zástupce ministerstva spravedlnosti August Flentje.

„Kolik federálních zločinů spáchali lidé, kteří přišli z těchto zemí s platným vízem? Konečná odpověď je, že žádný,“ reagoval ale jeden ze soudců, který se ptal i na škody, jež výnos způsobil.

Generální prokurátor státu Washington Noe Purcell upozornil, že zákaz ovlivnil tisíce lidí. Chaos způsobil problémy studentům, někteří lidé navíc měli potíže dostat se za rodinou v zahraničí. Podle zástupců států Washington a Minnesota je prezidentův dekret neústavní a diskriminuje muslimy.

Jeden ze soudců vznesl otázku, zda ale může být výnos diskriminační, když se týká jen 15 procent světové muslimské populace. Trumpovi advokáti tvrdili, že dekret necílí konkrétně na muslimy, ale Purcell připomněl prezidentovy kontroverzní výroky ještě z dob kampaně, kdy mluvil o zákazu vstupu dalších muslimů do USA.

Připomněl také slova Trumpova poradce Rudyho Giulianiho o tom, že byl požádán, aby vymyslel, jak to udělat, aby zákaz pro muslimy mohl fungovat legálně.

Ministerstvo spravedlnosti požádalo o zrušení pátečního verdiktu federálního soudce v Seattlu. Ten obyvatelům sedmi většinou muslimských zemí opět umožnil vstupovat na americké území.

Šéf Bílého domu v úterý konstatoval, že respektuje americké soudnictví a bude „nepochybně“ respektovat i rozhodnutí soudu o jeho dekretu, i když se dříve na adresy soudů i jednotlivých soudců vyjadřoval pohrdlivě.

Je ale odhodlán podstoupit boj a prosadit své nařízení skrz právní systém, protože to prý zemi prospěje. Někteří lidé se špatnými úmysly mu „chtějí odebrat značnou část pravomocí“, postěžoval si prezident. Podle něj stojí na jeho straně víc Američanů, než kolik proti jeho výnosu demonstruje.

„Trumpovou politikou je vytváření konfrontací, neustále chce být s někým ve sporu, s někým válčit. To je jeho hlavní poselství,“ poznamenal zahraniční komentátor Hospodářských novin Teodor Marjanovič.

Musíme zabezpečit naši zemi - musíme být schopni v případě míst, jako je Sýrie, zakročit, protože jestli si pamatujete - Islámský stát řekl, že chce infiltrovat USA a další státy pomocí migrace. A my pak nesmíme být přísní na ty, kteří přicházejí?
Donald Trump

Verdikt odvolacího soudu se nebude týkat vlastního důvodu pro udělení zákazu vstupu, ale tím, zda byly splněny podmínky pro vydání předběžného opatření, které toto Trumpovo nařízení pozastavilo, vysvětlil v Událostech, komentářích prezident Mezinárodní advokátní komory Martin Šolc.

„Aby mohl někdo takovýto výnos pozastavit, musí dokumentovat, že jeho trváním by vznikly nenapravitelné škody,“ zdůraznil. 

Z mého pohledu je ten výnos téměř neuvěřitelný. Bizarní je už v tom, jak volí státy, u kterých to opatření zavádí. Odvolává se také na pravomoc prezidenta někde z roku 1952 a přehlíží, že imigrační zákon později někdo novelizoval a zavedl do něj zákaz diskriminace.
Martin Šolc
prezident Mezinárodní advokátní komory

K žalobě proti exekutivnímu příkazu, který je nejdiskutovanějším z řady kontroverzních Trumpových kroků, se připojili někteří bývalí vrcholní politici, bezpečnostní experti či mnoho technologických firem, které se bojí ztráty pracovníků ze zahraničí.

Šolc: Rozhodnutí Nejvyššího soudu politické názory neovlivní

Bez ohledu na verdikt soudu v San Franciscu se očekává, že poslední slovo ve sporu bude mít Nejvyšší soud USA. Šolc nečeká, že by do verdiktu zasáhly politické preference jednotlivých soudců.

„Přestože se tam soudci dostávali s jistou sadou názorů, nyní se dostáváme do oblasti lidskoprávní, v níž soud vždy rozhodoval jednolitě. Neočekávám velký střet mezi soudci, kteří byli nominování republikánskými prezidenty a těmi, kteří přišli na základě demokratické nominace,“ dodal Šolc.

Díky pozastavení zákazu vstupu občanů vybraných sedmi muslimských zemí se nyní lidé snaží na posledních chvíli využít situace a do Spojených států odcestovat.

Jak upozornil profesor Bostonské univerzity Igor Lukeš, rozhodně se nejedná o masy lidí bez řádného prověření: „Tito lidé prošli velice tvrdým prošetřováním ze strany amerických imigračních úřadů a mají v pasech platná víza. Bez toho by nemohli nikdy ani nasednout do letadel. Nejsou to nějaké davy, které se valí na letiště a snaží se dostat do USA.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump není spokojený s postupem Izraele v Libanonu

Dohoda Spojených států s Íránem míří do druhé fáze, Írán nezíská jadernou zbraň a USA nebudou v zemi investovat žádné peníze, prohlásil americký prezident Donald Trump na summitu skupiny vyspělých ekonomik G7 ve Francii. Podle serveru Times of Israel (ToI) také řekl, že není spokojený s postupem Izraele v Libanonu a proti Hizballáhu. Pokračování izraelských útoků v této zemi označuje Írán za porušování dohody.
před 9 mminutami

Evropský parlament schválil klíčovou část obchodní dohody s USA

Poslanci Evropského parlamentu (EP) schválili zrušení dovozních cel na většinu průmyslového a zemědělského zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem z loňského léta. Tu Evropská komise (EK) uzavřela ve snaze zabránit zavedení vysokých cel americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
12:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina zasáhla největší moskevskou ropnou rafinerii

Ukrajinské drony v noci na úterý zasáhly rafinerii v Moskvě, uvedl starosta ruské metropole Sergej Sobjanin. Protivzdušná obrana podle něj zničila přibližně šedesát bezpilotních prostředků směřujících na Moskvu. Zásah moskevského ropného zařízení potvrdil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Obnovení dopravy v Hormuzu potrvá týdny, sdělil FT největší provozovatel tankerů

Obnovení dopravy v Hormuzském průlivu může trvat týdny, upozornil pro britský deník Financial Times největší provozovatel tankerů, japonská společnost Mitsui O.S.K. Lines. Dokud nebudou mít dopravci jistotu, že dohoda mezi USA a Íránem je skutečně platná, neobnoví plavbu.
před 5 hhodinami

VideoK dohodě, která má ukončit boje v Libanonu, jsou Izraelci skeptičtí

Až do neděle zněly dnem i nocí nad severním Izraelem rány z bojiště v Libanonu. Nyní přichází americko-íránská dohoda, která má ukončit i boje právě v Libanonu. Jenomže většina Izraelců je skeptická. Dohoda totiž znamená, že teroristické hnutí Hizballáh zůstává faktickým státem ve státě a teď navíc s pocitem, že mu Írán pomohl. Rozpačitý výsledek izraelské vojenské kampaně proti Hizballáhu a také Íránu má už i jasné vnitropolitické dopady. V minulých týdnech průzkumy poprvé ukázaly, že opozice by v židovském státě i bez arabských stran mohla složit vládu.
před 7 hhodinami

Rusko by mohlo zaútočit do roku 2029, shodlo se NATO. Moskva posiluje armádu u hranic Aliance

Všechny členské státy NATO se shodují, že Rusko by mohlo být do konce desetiletí schopné zaútočit na některou z aliančních zemí. Upozornil na to velitel německé pozemní armády Christian Freuding. Skupina severských médií mezitím informovala, že Moskva dál posiluje svou vojenskou přítomnost blízko hranic NATO, kde rozšiřuje stávající základny a buduje nové.
před 8 hhodinami

Při havárii amerického bombardéru B-52 zahynulo všech osm členů posádky

Při pondělní nehodě amerického strategického bombardéru B-52 Stratofortress na Edwardsově letecké základně v Kalifornii zahynulo všech osm členů posádky. Letadlo po pádu shořelo a po zhlédnutí záběrů havárie bylo zjištěno, že nikdo nemohl přežít, uvedl podle agentury AP plukovník James Hayes.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

CNN: Vance věří, že Izrael podpoří dohodu mezi USA a Íránem i přes neshody

Viceprezident JD Vance sdělil CNN, že memorandum o porozumění mezi USA a Íránem má „asi jednu a půl stránky“ a popsal jej jako obecný rámec, jehož podrobnosti budou vypracovány během budoucích technických jednání. Věří, že Izrael nakonec novou dohodu mezi USA a Íránem podpoří, i když mezi Washingtonem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem přetrvávají neshody ohledně cesty k ukončení konfliktu. Dodal také, že mezinárodní jaderní inspektoři budou moci podle podmínek memoranda o porozumění s Teheránem opět vstoupit do Íránu.
před 11 hhodinami
Načítání...