Právník: Pozastavení Trumpova imigračního dekretu? Musí se prokázat nenapravitelné škody

Nahrávám video
Soudci podrobili tvrdému výslechu obhájce Trumpova imigračního výnosu
Zdroj: ČT24

U odvolacího soudu v San Franciscu začalo jednání o sporném protiimigračním dekretu prezidenta Donalda Trumpa. Podle mluvčího soudu by mělo rozhodnutí padnout během tohoto týdne. Do legislativního procesu v USA tak citelně zasáhne justice. Nově zvolený prezident Mezinárodní advokátní komory Martin Šolc v tom však problém nevidí: „Když někdo vydá takovýto výnos, který se příčí spoustě věcí v platném právu, jaká je jiná cesta než použít právo jako nástroj proti němu?“

Tvrdost otázek ze strany soudců naznačuje tomu, že řeknou, že dekret nebyl ústavní. Poté se americká administrativa odvolá k soudu nejvyššímu. Ameriku zřejmě čeká dlouhá právní bitva, která se může protáhnout na několik let.
Teodor Marjanovič
zahraniční komentátor Hospodářských novin

Trojice namátkově vybraných soudců podrobila zástupce ministerstva spravedlnosti tvrdému výslechu. Zajímalo je, proč by státy Washington a Minnesota neměly mít právo pozastavit prezidentské rozhodnutí a žádali důkazy o spojení sedmi postižených států s teroristy.

Vládní právníci jim sdělili, že prezident má právo zakázat vstup do země ve jménu zajištění americké bezpečnosti. „Nejsilnějším bodem v této věci je to, že v letech 2015 a 2016 Kongres i administrativa stanovily, že těchto 7 zemí představuje největší teroristickou hrozbu,“ prohlásil právní zástupce ministerstva spravedlnosti August Flentje.

„Kolik federálních zločinů spáchali lidé, kteří přišli z těchto zemí s platným vízem? Konečná odpověď je, že žádný,“ reagoval ale jeden ze soudců, který se ptal i na škody, jež výnos způsobil.

Generální prokurátor státu Washington Noe Purcell upozornil, že zákaz ovlivnil tisíce lidí. Chaos způsobil problémy studentům, někteří lidé navíc měli potíže dostat se za rodinou v zahraničí. Podle zástupců států Washington a Minnesota je prezidentův dekret neústavní a diskriminuje muslimy.

Jeden ze soudců vznesl otázku, zda ale může být výnos diskriminační, když se týká jen 15 procent světové muslimské populace. Trumpovi advokáti tvrdili, že dekret necílí konkrétně na muslimy, ale Purcell připomněl prezidentovy kontroverzní výroky ještě z dob kampaně, kdy mluvil o zákazu vstupu dalších muslimů do USA.

Připomněl také slova Trumpova poradce Rudyho Giulianiho o tom, že byl požádán, aby vymyslel, jak to udělat, aby zákaz pro muslimy mohl fungovat legálně.

Ministerstvo spravedlnosti požádalo o zrušení pátečního verdiktu federálního soudce v Seattlu. Ten obyvatelům sedmi většinou muslimských zemí opět umožnil vstupovat na americké území.

Šéf Bílého domu v úterý konstatoval, že respektuje americké soudnictví a bude „nepochybně“ respektovat i rozhodnutí soudu o jeho dekretu, i když se dříve na adresy soudů i jednotlivých soudců vyjadřoval pohrdlivě.

Je ale odhodlán podstoupit boj a prosadit své nařízení skrz právní systém, protože to prý zemi prospěje. Někteří lidé se špatnými úmysly mu „chtějí odebrat značnou část pravomocí“, postěžoval si prezident. Podle něj stojí na jeho straně víc Američanů, než kolik proti jeho výnosu demonstruje.

„Trumpovou politikou je vytváření konfrontací, neustále chce být s někým ve sporu, s někým válčit. To je jeho hlavní poselství,“ poznamenal zahraniční komentátor Hospodářských novin Teodor Marjanovič.

Musíme zabezpečit naši zemi - musíme být schopni v případě míst, jako je Sýrie, zakročit, protože jestli si pamatujete - Islámský stát řekl, že chce infiltrovat USA a další státy pomocí migrace. A my pak nesmíme být přísní na ty, kteří přicházejí?
Donald Trump

Verdikt odvolacího soudu se nebude týkat vlastního důvodu pro udělení zákazu vstupu, ale tím, zda byly splněny podmínky pro vydání předběžného opatření, které toto Trumpovo nařízení pozastavilo, vysvětlil v Událostech, komentářích prezident Mezinárodní advokátní komory Martin Šolc.

„Aby mohl někdo takovýto výnos pozastavit, musí dokumentovat, že jeho trváním by vznikly nenapravitelné škody,“ zdůraznil. 

Z mého pohledu je ten výnos téměř neuvěřitelný. Bizarní je už v tom, jak volí státy, u kterých to opatření zavádí. Odvolává se také na pravomoc prezidenta někde z roku 1952 a přehlíží, že imigrační zákon později někdo novelizoval a zavedl do něj zákaz diskriminace.
Martin Šolc
prezident Mezinárodní advokátní komory

K žalobě proti exekutivnímu příkazu, který je nejdiskutovanějším z řady kontroverzních Trumpových kroků, se připojili někteří bývalí vrcholní politici, bezpečnostní experti či mnoho technologických firem, které se bojí ztráty pracovníků ze zahraničí.

Šolc: Rozhodnutí Nejvyššího soudu politické názory neovlivní

Bez ohledu na verdikt soudu v San Franciscu se očekává, že poslední slovo ve sporu bude mít Nejvyšší soud USA. Šolc nečeká, že by do verdiktu zasáhly politické preference jednotlivých soudců.

„Přestože se tam soudci dostávali s jistou sadou názorů, nyní se dostáváme do oblasti lidskoprávní, v níž soud vždy rozhodoval jednolitě. Neočekávám velký střet mezi soudci, kteří byli nominování republikánskými prezidenty a těmi, kteří přišli na základě demokratické nominace,“ dodal Šolc.

Díky pozastavení zákazu vstupu občanů vybraných sedmi muslimských zemí se nyní lidé snaží na posledních chvíli využít situace a do Spojených států odcestovat.

Jak upozornil profesor Bostonské univerzity Igor Lukeš, rozhodně se nejedná o masy lidí bez řádného prověření: „Tito lidé prošli velice tvrdým prošetřováním ze strany amerických imigračních úřadů a mají v pasech platná víza. Bez toho by nemohli nikdy ani nasednout do letadel. Nejsou to nějaké davy, které se valí na letiště a snaží se dostat do USA.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 1 hhodinou

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 6 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...