Právník: Pozastavení Trumpova imigračního dekretu? Musí se prokázat nenapravitelné škody

Nahrávám video

U odvolacího soudu v San Franciscu začalo jednání o sporném protiimigračním dekretu prezidenta Donalda Trumpa. Podle mluvčího soudu by mělo rozhodnutí padnout během tohoto týdne. Do legislativního procesu v USA tak citelně zasáhne justice. Nově zvolený prezident Mezinárodní advokátní komory Martin Šolc v tom však problém nevidí: „Když někdo vydá takovýto výnos, který se příčí spoustě věcí v platném právu, jaká je jiná cesta než použít právo jako nástroj proti němu?“

Tvrdost otázek ze strany soudců naznačuje tomu, že řeknou, že dekret nebyl ústavní. Poté se americká administrativa odvolá k soudu nejvyššímu. Ameriku zřejmě čeká dlouhá právní bitva, která se může protáhnout na několik let.
Teodor Marjanovič
zahraniční komentátor Hospodářských novin

Trojice namátkově vybraných soudců podrobila zástupce ministerstva spravedlnosti tvrdému výslechu. Zajímalo je, proč by státy Washington a Minnesota neměly mít právo pozastavit prezidentské rozhodnutí a žádali důkazy o spojení sedmi postižených států s teroristy.

Vládní právníci jim sdělili, že prezident má právo zakázat vstup do země ve jménu zajištění americké bezpečnosti. „Nejsilnějším bodem v této věci je to, že v letech 2015 a 2016 Kongres i administrativa stanovily, že těchto 7 zemí představuje největší teroristickou hrozbu,“ prohlásil právní zástupce ministerstva spravedlnosti August Flentje.

„Kolik federálních zločinů spáchali lidé, kteří přišli z těchto zemí s platným vízem? Konečná odpověď je, že žádný,“ reagoval ale jeden ze soudců, který se ptal i na škody, jež výnos způsobil.

Generální prokurátor státu Washington Noe Purcell upozornil, že zákaz ovlivnil tisíce lidí. Chaos způsobil problémy studentům, někteří lidé navíc měli potíže dostat se za rodinou v zahraničí. Podle zástupců států Washington a Minnesota je prezidentův dekret neústavní a diskriminuje muslimy.

Jeden ze soudců vznesl otázku, zda ale může být výnos diskriminační, když se týká jen 15 procent světové muslimské populace. Trumpovi advokáti tvrdili, že dekret necílí konkrétně na muslimy, ale Purcell připomněl prezidentovy kontroverzní výroky ještě z dob kampaně, kdy mluvil o zákazu vstupu dalších muslimů do USA.

Připomněl také slova Trumpova poradce Rudyho Giulianiho o tom, že byl požádán, aby vymyslel, jak to udělat, aby zákaz pro muslimy mohl fungovat legálně.

Ministerstvo spravedlnosti požádalo o zrušení pátečního verdiktu federálního soudce v Seattlu. Ten obyvatelům sedmi většinou muslimských zemí opět umožnil vstupovat na americké území.

Šéf Bílého domu v úterý konstatoval, že respektuje americké soudnictví a bude „nepochybně“ respektovat i rozhodnutí soudu o jeho dekretu, i když se dříve na adresy soudů i jednotlivých soudců vyjadřoval pohrdlivě.

Je ale odhodlán podstoupit boj a prosadit své nařízení skrz právní systém, protože to prý zemi prospěje. Někteří lidé se špatnými úmysly mu „chtějí odebrat značnou část pravomocí“, postěžoval si prezident. Podle něj stojí na jeho straně víc Američanů, než kolik proti jeho výnosu demonstruje.

„Trumpovou politikou je vytváření konfrontací, neustále chce být s někým ve sporu, s někým válčit. To je jeho hlavní poselství,“ poznamenal zahraniční komentátor Hospodářských novin Teodor Marjanovič.

Musíme zabezpečit naši zemi - musíme být schopni v případě míst, jako je Sýrie, zakročit, protože jestli si pamatujete - Islámský stát řekl, že chce infiltrovat USA a další státy pomocí migrace. A my pak nesmíme být přísní na ty, kteří přicházejí?
Donald Trump

Verdikt odvolacího soudu se nebude týkat vlastního důvodu pro udělení zákazu vstupu, ale tím, zda byly splněny podmínky pro vydání předběžného opatření, které toto Trumpovo nařízení pozastavilo, vysvětlil v Událostech, komentářích prezident Mezinárodní advokátní komory Martin Šolc.

„Aby mohl někdo takovýto výnos pozastavit, musí dokumentovat, že jeho trváním by vznikly nenapravitelné škody,“ zdůraznil. 

Z mého pohledu je ten výnos téměř neuvěřitelný. Bizarní je už v tom, jak volí státy, u kterých to opatření zavádí. Odvolává se také na pravomoc prezidenta někde z roku 1952 a přehlíží, že imigrační zákon později někdo novelizoval a zavedl do něj zákaz diskriminace.
Martin Šolc
prezident Mezinárodní advokátní komory

K žalobě proti exekutivnímu příkazu, který je nejdiskutovanějším z řady kontroverzních Trumpových kroků, se připojili někteří bývalí vrcholní politici, bezpečnostní experti či mnoho technologických firem, které se bojí ztráty pracovníků ze zahraničí.

Šolc: Rozhodnutí Nejvyššího soudu politické názory neovlivní

Bez ohledu na verdikt soudu v San Franciscu se očekává, že poslední slovo ve sporu bude mít Nejvyšší soud USA. Šolc nečeká, že by do verdiktu zasáhly politické preference jednotlivých soudců.

„Přestože se tam soudci dostávali s jistou sadou názorů, nyní se dostáváme do oblasti lidskoprávní, v níž soud vždy rozhodoval jednolitě. Neočekávám velký střet mezi soudci, kteří byli nominování republikánskými prezidenty a těmi, kteří přišli na základě demokratické nominace,“ dodal Šolc.

Díky pozastavení zákazu vstupu občanů vybraných sedmi muslimských zemí se nyní lidé snaží na posledních chvíli využít situace a do Spojených států odcestovat.

Jak upozornil profesor Bostonské univerzity Igor Lukeš, rozhodně se nejedná o masy lidí bez řádného prověření: „Tito lidé prošli velice tvrdým prošetřováním ze strany amerických imigračních úřadů a mají v pasech platná víza. Bez toho by nemohli nikdy ani nasednout do letadel. Nejsou to nějaké davy, které se valí na letiště a snaží se dostat do USA.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 1 hhodinou

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 1 hhodinou

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 19 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 22 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánovčera v 11:44
Načítání...