Los Angeles - Jen asi dvacet lidí sledovalo 2. září 1969 v laboratoři Lena Kleinrocka na Kalifornské univerzitě v Los Angeles dva objemné počítače spojené pětimetrovým kabelem a vyměňující si zdánlivě nepodstatná data. Přihlížející netušili, že z tohoto nenápadného pokusu o vytvoření první počítačové sítě arpanet se postupně vyvine jeden z největších fenoménů současné doby - internet. Nápad vyrostl z potřeb Agentury ministerstva obrany pro výzkumné projekty (ARPA), vědci totiž toužili bezpečně sdílet údaje po celé zemi. Posílat děrné štítky a magnetické pásky bylo složité a pomalé a přenos dat po telefonních linkách příliš drahý.
Na počátku byly čtyři počítače
Jako první byl k síti ARPANET připojen počítač na vysoké škole v Kalifornii a později se totéž podařilo i Dougu Engelbartovi ve výzkumném institutu na Stanfordské univerzitě. Do konce roku v síti rovněž „uvízly“ počítače na univerzitách v Utahu a Santa Barbaře. Dohromady tedy byly propojeny čtyři počítače. Všechny používaly odlišné operační systémy, ale i přesto byly schopny spolu komunikovat.
Účelem spojení bylo sdílení zdrojů mezi vědeckými uživateli, ARPANET měl tedy sloužit k zasílání informací v podobě malých jednotek, tzv. paketech. Pakety mohly být směřovány na různé cesty a přestavěny na místo určení. Výměna informací mezi geograficky oddělenými počítači probíhala prostřednictvím nově vytvořeného protokolu (pravidla pro počítače, jak spolu komunikovat) s názvem NCP (Network Control Protocol).
Za vznikem internetu stojí američtí vojáci
Během 70. let se ARPANET rozrostl a začal propojovat větší množství výzkumných ústavů v zemi. Projekt byl stále podporován ministerstvem obrany USA, díky kterému se v laboratořích na vývoji počítačových sítí mohlo pokračovat. Usilovná práce vyústila ve vytvoření protokolu TCP/IP, což je základ dnešní sítě sítí.
V roce 1980 se protokol IP stal oficiálním standardem pro americké ministerstvo a původní ARPANET začátkem roku 1983 tento standard přijal. Díky tomu se mohl stát hlavní součástí internetu. V této době byly počítače ministerstva obrany odděleny od ARPANETu, aby vytvořily vlastní síť MILNET.
Konkurence byla rychlejší
O tři roky později souběžně s ARPANETem vznikla další páteřní síť – NSFNET, kterou vybudovala tzv. National Science Foundation, což je vládní instituce, která má v USA na starosti vědu a výzkum. Nakonec v roce 1990, když už všichni uživatelé přešli na tuto novější a rychlejší páteřní síť, byl původní ARPANET se svou síťovou adresou 10.0.0.0 vypnut.
