Pracovníci WHO v Kongu mají podle vyšetřovací komise na svědomí desítky případů sexuálního zneužívání

Pracovníci mise Světové zdravotnické organizace (WHO), kteří mezi lety 2018 a 2020 pomáhali s bojem proti epidemii eboly v Kongu, mají na svědomí na osm desítek případů sexuálního zneužívání. Ve své zprávě k tomu dospěla vyšetřovací komise, podle níž se zneužívání dopustilo dvacet zaměstnanců WHO a jejich obětí se stalo třiašedesát žen a dvanáct mužů. Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se za počínání svých kolegů omluvil a slíbil, že zodpovědné osoby budou potrestány.

WHO se skandálem zabývá už delší dobu, a to po zprávách médií, která přinesla svědectví konžských žen o sexuálním nátlaku a násilí. Ženy uvedly, že humanitární pracovníci jim nabízeli práci výměnou za sex, některé z nich ale zaměstnance WHO obvinily i ze znásilnění. Tedros proto loni pověřil nezávislou komisi, aby obvinění prošetřila.

Vyšetřovatelé nyní dospěli k závěru, že obvinění jsou důvěryhodná a že dvě desítky pachatelů patřily k misi WHO. Jde jak o Konžany, tak o cizince jiných národností. Tedros na tiskové konferenci řekl, že organizace kvůli proviněním se čtyřmi lidmi rozvázala pracovní poměr a dva zaměstnance dočasně odvolala.

„Hrůzné čtení“

„Omlouvám se za to, co spáchali lidé, které WHO zaměstnala, aby vám sloužili a chránili vás,“ řekl šéf WHO, podle něhož byla vyšetřovací zpráva „hrůzným čtením“. Organizace bude nyní potřebovat dalekosáhlé změny řídících struktur a kultury, dodal.

„Jsme ve WHO ze závěrů vyšetřování zahanbení, šokovaní a zdrcení,“ řekl regionální ředitel této organizace pro Afriku Matshidiso Moeti.

WHO čelila kritice, že obvinění ze sexuálního zneužívání řeší velmi pomalu a liknavě. Podle agentury AP o tom vypovídal i případ Michela Yaoa, jednoho z čelných představitelů mise v Kongu, který měl mnoho písemných stížností žen k dispozici, ale neřešil je. Později byl povýšen a šéfoval misi v Guineji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Svět nesmí spadnout do pasti appeasementu, varoval šéf mnichovské konference

Šéf Mnichovské bezpečnostní konference Christoph Heusgen varoval před scénářem z roku 1938. Hlavním tématem třídenní konference v bavorské metropoli byla Ukrajina. Finský prezident Alexander Stubb zmínil, že Ukrajinu nesmí po válce s Ruskem potkat stejný osud jako Finsko po druhé světové válce, kdy ztratilo svou suverenitu a územní celistvost.
11:47Aktualizovánopřed 32 mminutami

Představitelé USA odlétají do Saúdské Arábie připravit půdu pro mírová jednání

Poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa pro národní bezpečnost Michael Waltz a prezidentův zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff v neděli odletí do Saúdské Arábie k přípravám jednání o ukončení ruské války na Ukrajině. USA zřejmě nejdříve chtějí jednat samostatně s Ruskem, pak samostatně s Ukrajinou a poté vést společné rozhovory. Spojené státy se také ptají svých evropských spojenců, co by od Washingtonu potřebovali ohledně bezpečnostních záruk pro Ukrajinu.
18:23Aktualizovánopřed 32 mminutami

Ruský útok na Mykolajiv připravil sto tisíc lidí o teplo

Ruský vzdušný útok na jihoukrajinský Mykolajiv v noci na neděli poškodil místní elektrárnu, informoval ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Bez dodávek tepla je sto tisíc lidí, napsal na Telegramu prezident Volodymyr Zelenskyj. Jednoho člověka úder okupantů zranil. Ukrajinský generální štáb uvedl, že ruské síly v sobotu výrazně zintenzivnily své pozemní útoky na východě Ukrajiny, hlavní nápor se odehrává na frontovém úseku u Pokrovsku.
11:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pavel k Ukrajině: Má-li Evropa převzít odpovědnost, musí být u jednání

Evropa musí podle českého prezidenta Petra Pavla vyvinout veškeré úsilí, aby byly její zájmy přítomné při vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Evropští lídři se obávají, aby se podmínky míru nedohodly bez jejich účasti jen mezi USA a Ruskem. Na dotaz ohledně české účasti na pondělní schůzce evropských státníků Pavel odpověděl, že dle jeho informací to nebude neoficiální summit, ale jednání části evropských lídrů.
12:45Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Útok v rakouském Villachu měl podle vyšetřovatelů islamistický motiv

Rakouští vyšetřovatelé se domnívají, že sobotní útok ve Villachu, při němž třiadvacetiletý Syřan s právem pobytu v alpské zemi ubodal chlapce a pět dalších lidí zranil, měl islamistický motiv. Oznámil to v neděli podle agentury APA rakouský ministr vnitra Gerhard Karner.
před 7 hhodinami

EU chce omezit dovoz některých potravin včetně amerických, píší Financial Times

Evropská unie plánuje zablokovat dovoz některých potravin vyprodukovaných podle odlišných norem. Chce tak chránit své zemědělce. Opatření je podobné obchodní politice amerického prezidenta Donalda Trumpa založené na reciprocitě. Napsal to v neděli list Financial Times (FT) s odvoláním na tři úředníky z EU.
před 11 hhodinami

Trumpova vláda ruší výpovědi v agentuře, která dohlíží na jaderné zbraně

Zástupci amerického Národního úřadu pro jadernou bezpečnost (NNSA) se snaží zrušit výpovědi zaslané některým jeho zaměstnancům, ale nedaří se jim s nimi spojit, protože nemají jejich nové kontaktní údaje. S odvoláním na e-mail zaměstnancům NNSA to uvedla stanice NBC News. Web televize CNN s odvoláním na své zdroje uvedl, že si zástupci Trumpovy administrativy zřejmě neuvědomili, že NNSA dohlíží na zásoby jaderných zbraní.
před 13 hhodinami

Kjótský protokol se pokusil před 20 lety snížit emise

Před dvaceti lety, 16. února 2005, vstoupil po ratifikaci Ruskem v platnost Kjótský protokol o snížení emisí skleníkových plynů. Podle dokumentu měly být v letech 2008 až 2012 sníženy celkové světové emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v průměru o 5,2 procenta v porovnání s rokem 1990. Platnost protokolu byla nakonec prodloužena do roku 2020. Nahradila ho pařížská úmluva OSN o změně klimatu, která vstoupila v platnost v listopadu 2016.
před 13 hhodinami
Načítání...