Peking v pondělí obvinil USA z použití nepřiměřené síly kvůli sestřelení čínského balonu, který byl podle Washingtonu vybaven špionážní technikou. Japonsko oznámilo, že prošetřuje možnou spojitost mezi čínským balonem a podobnými létajícími objekty, které byly nad zemí spatřeny v předchozích letech. Americký ministr zahraničí Antony Blinken kvůli incidentu odložil plánovanou návštěvu Pekingu. Čína přiznala, že další balon, který byl pozorován nad Latinskou Amerikou a Karibikem, je její. Podle ní slouží jen civilním účelům, informovala BBC.
Použili jste vůči našemu balonu nepřiměřenou sílu, kritizuje Čína Američany
Peking považuje sestřelení balonu za přehnanou reakci a porušení mezinárodního práva. Náměstek čínského ministra zahraničí Sie Feng kvůli „útoku USA na čínskou civilní bezpilotní vzducholoď vojenskou silou“ v neděli podal oficiální stížnost u ambasády USA.
„Nechtěný vstup této vzducholodi do vzdušného prostoru USA je zcela ojedinělý a náhodný incident,“ uvedla mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning.
Čínský balon, podle Washingtonu vybavený špionážní technikou, v sobotu sestřelil americký stíhací letoun nad Atlantským oceánem nad teritoriálními vodami USA, asi týden poté, co poprvé vstoupil do amerického vzdušného prostoru. Příkaz k akci dal americký prezident Joe Biden. Pentagon doporučil objekt sestřelit nad oceánem, aby se předešlo možným škodám při dopadu na souš.
Bidenova tisková mluvčí Karine Jean-Pierreová v pondělí večer uvedla, že si Spojené státy navzdory přeletu čínského špionážního balonu zachovají klidný přístup ke vztahům s Pekingem. „Je na Číně, aby si ujasnila, jaký druh vztahu chce,“ řekla.
Pobřežní stráž uzavřela okolí dopadu balonu
Americká pobřežní stráž v pondělí oznámila, že vytvořila dočasnou bezpečnostní zónu ve vodách u pláže Surfside v Jižní Karolíně, což je oblast, kde americká armáda balon sestřelila. Do bezpečnostní zóny, která má deset námořních mil, nesmí lodě bez povolení stráže vplout. Cílem opatření je dle sdělení úřadů chránit veřejnost „před potenciálním nebezpečím spojeným s fyzickými objekty“. Bezpečnostní zóna má ve vyznačené oblasti platit do 18. února.
Pentagon v sobotu uvedl, že americké námořnictvo pátrá po zbytcích sestřeleného balonu v oceánu. Jak dlouho bude operace trvat, ovšem není jasné. Vysoce postavený představitel amerického ministerstva obrany novinářům řekl, že cílem je vyzvednout veškeré trosky a jakýkoliv materiál zpravodajské hodnoty.
Představitel americké armády sdělil, že v sobotu bylo v oblasti několik plavidel amerického námořnictva a pobřežní stráže, které „vytvářely bezpečnostní perimetr a prováděly pátrání po jakýchkoli troskách, které se mohou nacházet na hladině, aby byla zajištěna bezpečnost amerických civilistů“. Podle Pentagonu se většina trosek nachází v hloubce 14,3 metru, což podle vojenského představitele zřejmě operaci usnadní, jelikož se očekávalo, že se bude muset pátrat v mnohem větší hloubce.
K čemu balon sloužil?
Čína označila balon, který se vznášel nad USA, za civilní objekt používaný k účelům meteorologického výzkumu. „Jedná se o standardní tvrzení, které země často uvádějí o sledovacích zařízeních,“ uvedla expertka na čínské vojenské záležitosti Oriana Skylar Mastrová, která působí na Stanfordově univerzitě.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken kvůli incidentu odložil plánovanou návštěvu Pekingu, jejímž cílem bylo snížit napětí, které se mezi Čínou a USA v posledních letech jen zhoršovalo. Washington a Peking jsou v rozporu v řadě otázek od obchodu po lidská práva. Čína je ale nejcitlivější právě na údajné porušování své územní svrchovanosti ze strany USA a dalších zemí, ať už se jedná o návštěvy Tchaj-wanu zahraničními delegacemi, nebo proplouvání lodí námořnictva USA kolem čínských vojenských objektů v Jihočínském moři, které si Čína nárokuje.
Rozhodnutí americké vlády o čínském balonu informovat a poté jej sestřelit podle AP značí odklon od obvyklého přístupu USA. Země s Pekingem o těchto záležitostech dříve jednala soukromě.
Japonci zahájili vyšetřování
Japonská vláda v pondělí uvedla, že vyšetřuje možnou spojitost mezi čínským špionážním balonem nad USA a létajícími objekty, které byly spatřeny nad severojaponskými prefekturami Aomori, Mijagi a Fukušima v letech 2020 a 2021.
„Pokračujeme v jejich analýze v souvislosti s posledním případem ve Spojených státech,“ uvedl náměstek tajemníka japonského kabinetu Jošihike Isozaki. Přelet jakéhokoliv nepovoleného objektu nad územím Japonska by země podle Isozakiho považovala za narušení svého vzdušného prostoru. Na otázku, jaké prostředky tehdy Japonsko použilo k vypořádání se s objektem, který se nad zemí vznášel, Isozaki odmítl agentuře Kjódó odpovědět.
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí na to reagovala, že o podobném létajícím objektu spatřeném v minulosti v Japonsku nic neví.
Čína přiznala i balon nad Latinskou Amerikou
Možný přelet podobného balonu potvrdila v neděli také Kolumbie, další latinskoamerické země se k přeletu doposud nevyjádřily. Ve Venezuele a Kostarice o něm referovali uživatelé sociálních sítí.
Čína v pondělí přiznala, že balon, který byl pozorován nad Latinskou Amerikou a Karibikem, je její. Peking dodal, že se do oblasti dostal nedopatřením a jeho využití je civilní, informovala britská stanice BBC. Létající objekt podobný balonu objevila ve svém vzdušném prostoru v pátek Kolumbie.
Kolumbie uvedla, že objekt nepovažuje za hrozbu pro národní bezpečnost a že jej sledovala do doby, než opustil její vzdušný prostor. Balon, který se vznášel nad Latinskou Amerikou, se podle mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning odchýlil od své původní trasy. Důvodem podle ní byla jeho „omezená řiditelnost“ a povětrnostní podmínky.
„Čína je zodpovědná země a vždy přísně dodržovala mezinárodní právo a informovala všechny zúčastněné strany a řádně s nimi jednala, aniž by představovala hrozbu pro jakoukoli zemi,“ dodala mluvčí.
