Poslední válečný zločinec za mřížemi: Srbsko zadrželo Hadžiče

Bělehrad - Srbsko zadrželo Gorana Hadžiče, který je poslední z mezinárodně hledaných osob podezřelých ze zločinů spáchaných během válečných konfliktů po rozpadu Jugoslávie v 90. letech. Někdejší vůdce chorvatských Srbů je v Haagu obviněn ze zločinů proti lidskosti v souvislosti s vyháněním Chorvatů a dalších nesrbských obyvatel z takzvané Republiky srbská Krajina (RSK). Po zadržení bývalého velitele armády bosenských Srbů Ratka Mladiče v květnu zůstával Hadžić posledním dosud nedopadeným významným srbským předákem, po němž pátral Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) sídlící v Haagu. Unikat zatčení se mu dařilo sedm let.

„Hadžić byl dnes ráno zadržen v pohoří Fruška Gora u Nového Sadu. Tím Srbsko uzavírá svou nejobtížnější kapitolu ve spolupráci s ICTY a bude pokračovat v plnění svých mezinárodních závazků,“ řekl srbský prezident Boris Tadić na mimořádné tiskové konferenci v Bělehradu. Popřel pověsti, že srbská vláda dávno věděla, kde se Hadžić skrývá. „Srbské orgány to nevěděly. Poslední tři roky jsme na odhalení Hadžičova úkrytu velmi intenzivně pracovali, abychom nakonec úkol splnili,“ řekl.

Zdůraznil, že Hadžić, stejně jako předtím v květnu bývalý velitel bosenskosrbské armády Ratko Mladić, nebyl zadržen kvůli tlaku EU, ale z morálních důvodů. Na Srbsko nelze vykonávat nátlak, dodal s narážkou na Kosovo, jehož osamostatnění Bělehrad neuznává a nehodlá tento postoj v dohledné době měnit.

V současnosti 52letý Hadžić jako někdejší vůdce jednostranně vyhlášené Republiky srbská Krajina čelí obžalobě ze zločinů proti lidskosti a porušení zvyklostí vedení války v souvislosti s vyháněním Chorvatů a dalších nesrbských obyvatel z Iloku, Vukovaru a Erdutu. Klade se mu za vinu i ničení kulturních a církevních památek nesrbského původu a později i úmyslné ničení domů nesrbských obyvatel Krajiny, aby se neměli kam vrátit. RSK vyhlásili v roce 1991 chorvatští Srbové v reakci na jednostranné odtržení Chorvatska od bývalé Jugoslávie.

Chorvatsko v létě 1995 dobylo území zpět. Velitele chorvatského zásahu označovaného jako operace Bouře generála Anteho Gotovinu již Záhřeb zadržel v roce 2005 a letos v dubnu ho ICTY poslal za válečné zločiny, k nimž dával rozkazy, na 24 let do vězení. V této válce zahynulo na 10 000 lidí.

Hadžičovi zlomil vaz kradený obraz, při zatčení se nebránil

Podle srbských médií byl Hadžić zadržen v obci Krušedol v pohoří Fruška Gora, které leží severně od Bělehradu v oblasti Sremu. Krušedol je známý stejnojmenným pravoslavným klášterem, přitahujícím turisty svými jedinečnými nástěnnými malbami. V současnosti je Hadžić již v soudní věznici v Bělehradu. Podle nezávislé televizní a rozhlasové stanice B-92 měl oholený plnovous, jímž byl dříve pověstný, a tím změnil svůj očekávaný vzhled. Průlom v pátrání po Hadžičovi prý nastal, když vyšetřovatelé zjistili, že chce prodat ukradený obraz Amedea Modiglianiho, protože mu docházely peníze. Z úkrytu byl nalákán na schůzku se spojkou, která mu měla donést peníze. Během schůzky byl zatčen. Srbský prokurátor pro válečné zločiny Vladimir Vukčević ale neupřesnil, kdy přesně se Hadžić pokoušel obraz prodat.

Podle Vukčeviče proběhlo zatčení v klidu. Hadžić byl sice ozbrojen pistolí, ale nepokusil se o odpor. Zároveň s ním byla zatčena i jeho spojka, tedy člověk, který mu poskytoval úkryt. Prokurátor ale odmítl sdělit jeho totožnost. Bez uvedení dalších podrobností také uvedl, že Hadžić měl v úmyslu opustit Srbsko, ale v koordinaci se zpravodajskými službami jiných zemí mu v tom prý srbské úřady zabránily. Podle prokurátora byl Hadžić v kontaktu jen s několika málo lidmi, kteří byli jeho dlouholetými přáteli.

  • Radovan Karadžić, Ratko Mladić a Goran Hadžić na snímku z roku 1993 autor: Srdjan Ilic, zdroj: AP Photo http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2729/272801.jpg
  • Zatčený Goran Hadžić autor: Politika newspaper, zdroj: AP Photo http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2729/272854.jpg

Zatčení Hadžiče vítá EU i NATO

Dopadení Hadžiče uvítali ve společném prohlášení předseda Evropské komise José Barroso, unijní prezident Herman Van Rompuy a šéfka unijní diplomacie Catherine Ashtonová. „Po chycení Ratka Mladiče toto zatčení vysílá pozitivní signál do Evropské unie a k sousedům Srbska,“ uvedli a dodali, že jde o významný krok v realizování evropské perspektivy Srbska. Zatčení Hadžiče ocenil i generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Zdůraznil, že aliance bude nadále podporovat začlenění Srbska do „euroatlantické rodiny“.  

* Chorvatský Srb Goran Hadžić byl poslední hledanou osobou obžalovanou u ICTY

* Hadžić byl obžalován v červnu 2004 z politických, rasových a náboženských perzekucí, vražd, mučení, zločinů proti lidskosti, deportací a násilných přesunů, krutého zacházení, úmyslného ničení vesnic, destrukce či záměrného poškozování školských a náboženských institucí a ničení soukromého a veřejného majetku. Těchto činů se měl dopustit mj. v souvislosti s vyháněním Chorvatů a dalších nesrbských obyvatel z takzvané Republiky srbská Krajina (RSK).

* Hadžić se narodil jako etnický Srb 7. září 1958 v chorvatské vesnici Pačetin. Před válkou pracoval jako skladník. Do politiky vstoupil jako člen komunistické strany Jugoslávie a koncem 80. let vstoupil do Srbské demokratické strany (SDS). V roce 1992 se stal prezidentem Republiky srbská Krajina, kterou vyhlásili chorvatští Srbové v prosinci 1991 jako reakci na odtržení Chorvatska od bývalé Jugoslávie. V čele RSK stál Hadžić do února 1994.

* Než ICTY zveřejnil v červenci 2004 obžalobu proti němu, žil Hadžić v srbském Novém Sadu, kde proslul nelegálními obchody, mj. s dubovým dřevem, vínem či naftou. V minulosti byl Hadžić často vídán též ve společnosti někdejšího šéfa bělehradského podsvětí a velitele srbských polovojenských jednotek Željka „Arkana“ Ražnatoviče, který byl u ICTY rovněž obžalován (v roce 1997), ale v lednu 2000 byl v Bělehradě zavražděn.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ve Španělsku v souvislosti s vedry zemřelo přes dvě stě lidí

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Podle agentury AFP to vyplývá z dat španělského systému MoMo. Ten monitoruje vývoj počtu mrtvých v jednotlivých dnech a údaje porovnává s očekáváním založeným na historických záznamech. S neobvyklým horkem se potýkají i Německo, Velká Británie či Francie.
10:45Aktualizovánopřed 2 mminutami

VideoZpravodajka Sedláčková o Starmerově pádu, přešlapu s Epsteinem a charismatu

Pád Keira Starmera, deset let od historického referenda o Brexitu a vzestup nového rozložení politických sil. Britská politika připomíná pouťový kolotoč, ze kterého vypadávají premiéři jeden za druhým. Proč skončil politik, který neudělal fatální chybu? Jakou roli v tom hraje charisma očekávaného nového premiéra Andyho Burnhama a jak se mění vliv Nigela Farage? S britskou zpravodajkou ČT Katarínou Sedláčkovou rozebírá Tomáš Šponar, proč je britská společnost v krizi, zda je návrat k EU stále tématem a co čeká Spojené království pod vedením nové politické generace.
před 25 mminutami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupují premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO). Šéf české vlády před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
03:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemětřesení ve Venezuele si vyžádalo desítky životů. Vláda vyhlásila stav nouze

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové si událost vyžádala nejméně 32 mrtvých, dalších 700 lidí utrpělo zranění. Vyhlásila také stav nouze. Silné otřesy byly zaznamenány i ve venezuelském hlavním městě Caracasu, kde se podle tamního ministra vnitra zřítilo několik budov. Americká geologická služba (USGS) dříve odhadla, že obětí může být deset tisíc až sto tisíc.
01:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko během války v Gruzii mučilo a vraždilo zajatce, rozhodl evropský soud

Padl další rozsudek Evropského soudu pro lidská práva proti Rusku. Tentokrát ho uznal vinným z konkrétních případů mučení a vražd gruzínských válečných zajatců – vojáci Moskvy se jich dopustili během války v roce 2008. Jako důkaz posloužily mimo jiné videonahrávky.
před 4 hhodinami

Trump: Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře, řekl ve středu šéf Bílého domu Donald Trump. Na schůzce s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem také zopakoval, že ho během války proti Íránu Aliance zklamala.
před 11 hhodinami

S pokračujícími vedry v Evropě padají teplotní rekordy

V západní Evropě pokračují extrémní vedra, která ve středu bořila červnové teplotní rekordy a působila obtíže v řadě zemí. Ve Francii se domácnosti v některých částech země potýkaly s výpadky proudu, ve Velké Británii zase museli uzavřít asi tisíc škol. Ve španělské Cantabrii naměřili dokonce celoroční rekord 43,7 stupně Celsia.
před 13 hhodinami

Rok a půl a 98 soudních stání. Netanjahu dokončil výpověď v korupční kauze

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve středu po roce a půl dokončil svou výpověď v procesu, ve kterém čelí obžalobě z korupce. Výpověď premiéra a hlavního obžalovaného v jedné osobě zabrala 98 stání u soudu, uvedly agentura AFP a izraelská média. Mnohá stání musela být zkrácena či odložena kvůli zdravotním problémům či státním povinnostem šéfa vlády. Izraelský premiér obžalobu odmítá a tvrdí, že kvůli vyšetřování „zažil deset let pekla“.
před 14 hhodinami
Načítání...