Izraelská armáda eskortovala do přístavu Ašdod loď se skupinou aktivistek, které se pokusily narušit blokádu Pásma Gazy. Pobřežní hlídky plachetnici zadržely ve Středozemním moři. Na palubě bylo třináct žen, včetně severoirské nositelky Nobelovy ceny za mír Mairead Maguireové.
Zadržení plavidla, které se vydalo na cestu z Barcelony, se obešlo bez incidentů. Aktivistky nekladly odpor. Následně loď Zaytouna-Olivia prohledali vojáci.
Na palubě bylo celkem třináct žen z různých zemí světa od Švédska přes Alžírsko, Jižní Afriku až po Malajsii. Byla mezi nimi i poslankyně, olympionička, vysloužilá plukovnice nebo nositelka Nobelovy ceny. Žen se ujaly příslušné orgány, oznámila izraelská armáda.
Loď je součástí mezinárodní flotily koalice pro-palestinských skupin. Ta už vyslala do Gazy řadu plavidel, poslední úspěšný pokus proběhl před osmi lety.
Mluvčí koalice Sondos Ferwanaová označila chování Izraelců za „další projev pirátství“. Turecká agentura Anadolu kontaktovala ještě před zadržením lodi kapitánku Habibovou. Ta měla prohlásit, že zastavení plavidla očekává a že bude během zadržování v Izraeli držet hladovku.
V předtočeném videu novozélandská právnička Marama Davidsonová, která byla rovněž na palubě, zdůraznila: „Jsme mírumilovné ženy a izraelští utlačovatelé nemají žádný důvod nás unášet, dělat z nás rukojmí. Mohli by nás prostě pustit dál do Gazy.“
Snahy narušit blokádu nekončí vždy happy endem
Izrael blokádu zavedl poté, co se vlády nad Gazou po volbách v roce 2006 ujalo radikální a Izraeli nepřátelské hnutí Hamas. Obchodníci z Gazy mohou dovážet zboží z Izraele a jiných zemí, ale židovský stát omezuje pohyb těch předmětů, který by mohly zároveň sloužit i k výrobě zbraní, hloubení tunelů či budování opevnění.
Od zavedení blokády se ji pokusila narušit již řada lidí. Nejvážnější byl námořní incident z roku 2010, kdy izraelské komando zabilo deset tureckých občanů, kteří byli ve flotile, jež chtěla prolomit námořní blokádu Gazy a dopravit tam humanitární pomoc. Incident značně poškodil izraelsko-turecké vztahy v dalších letech. K jejich normalizaci došlo teprve nedávno.
Prokletí Gazy: Jeden z deseti má přístup k pitné vodě
Konkrétní dopady blokády se projevují na životě Gazanů každý den. Kriticky nedostatkovou je hlavně pitná voda. Přírodní zásoby pokryjí jen třetinu gazánské spotřeby, moře a průmyslové znečištění navíc kontaminovaly přes 90 procent podzemní vody. Po stopách bující ekologické katastrofy se přímo v Gaze vydal zpravodaj Jakub Szántó:
Řešení závisí na spolupráci znepřátelených pánů Gazy z hnutí Hamás a sousedního Izraele. Ten sice vloni zdvojnásobil dodávky vody, ale dlouhodobé řešení si žádá stavbu vysokokapacitních zařízení na její zpracování.
