Americké ministerstvo obrany po zvolení Donalda Trumpa uklidňuje své spojence. Podle Pentagonu budou USA dál posilovat svoji vojenskou přítomnost v Evropě. Do února má Washington vyslat na starý kontinent obrněnou brigádu o celkovém počtu pěti tisíc vojáků, která bude působit v Pobaltí, Polsku, Rumunsku a Bulharsku.
Nově zvolený republikánský prezident Donald Trump v kampani naznačoval, že by si členové NATO měli svou obranu zabezpečovat sami. Rozhodnutí o ochraně pobaltských států by podle něj záleželo na tom, do jaké míry tyto státy „dodržují své závazky vůči Alianci“.
Američtí spojenci by měli přestat využívat štědrosti USA, kterou si Washington již nemůže dovolit, tvrdil miliardář. Mluvil také o stažení amerických vojáků nasazených v zahraničí.
Zatím velí Obama
Trump se úřadu ujme už 20. ledna, do té doby se ale nic měnit nebude, zdůraznil nyní Pentagon. „Budeme pokračovat v realizaci plánů tak, jak byly dohodnuty s našimi partnery v NATO po konzultacích s nimi,“ řekl podle agentury AFP mluvčí amerického ministerstva obrany Peter Cook.
Kvůli ruské agresi na Ukrajině má Washington vyslat po novém roce k východní hranici Evropy tisíce vojáků, což vnímá velmi negativně Rusko. Trump přitom ve své kampani často vychvaloval Putina jako schopného vůdce a hovořil o možnosti zlepšení vztahů, případně i uznání Krymu jako součásti Ruské federace.
Kreml mluví o „mírném optimismu“
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov už prohlásil, že Trumpova zahraniční politika se nápadně podobá té Putinově. „Je to patrně dobrý základ pro mírný optimismus, že budou schopni alespoň zahájit dialog o úklidu Augiášova chléva v našich dvoustranných vztazích,“ řekl Peskov.
Sám Putin dal po Trumpově zvolení najevo, že je připraven přispět ke zlepšování vzájemných vztahů. Peskov, který je v New Yorku na šachovém turnaji, ale podotkl, že přes nadějné vyhlídky bude trvat roky, než mezi oběma velmocemi zavládne atmosféra vzájemné důvěry.
