Porota v kauze Kenosha zprostila mladého střelce Rittenhouse všech obvinění

Mladík Kyle Rittenhouse, který čelil obviněním z vraždy a dalších zločinů kvůli loňské střelbě při demonstracích ve městě Kenosha v americkém státě Wisconsin, je nevinen ve všech bodech obžaloby. Takový verdikt v pátek oznámila soudní porota, která se o případu radila více než tři dny.

Porotci se v ostře sledovaném procesu přiklonili k argumentu obhajoby, že tehdy sedmnáctiletý Rittenhouse střílel v oprávněné sebeobraně.

Rittenhouse loni v noci z 25. srpna zastřelil šestatřicetiletého Josepha Rosenbauma a o deset let mladšího Anthonyho Hubera a zranil tehdy sedmadvacetiletého Gaige Grosskreutze při chaotické dohře demonstrace spojené se zákrokem bílého policisty proti černochovi Jacobu Blakeovi. Následně byl obžalován mimo jiné z dvojnásobné vraždy a hrozilo mu až doživotní vězení.

Tři dny dohadů

Dvanáctičlenná porota se o verdiktech v pěti bodech obžaloby začala radit v úterý a podle deníku The New York Times případ projednávala čistého času asi 26 hodin. Musela se při tom vypořádat s dramaticky odlišnými obrázky obžalovaného, které se během hlavního líčení snažily vykreslit dvě strany.

Zatímco prokurátor Thomas Binger popisoval nyní osmnáctiletého Rittenhouse jako agresora, který v osudný den sám vytvořil podmínky pro krveprolití, obhajoba popisovala jeho počínání jako oprávněnou reakci na útoky účastníků demonstrace.

Rittenhouse se tehdy do ulic města Kenosha vydal v návaznosti na výtržnosti z předchozích dvou večerů a jeho cílem prý bylo bránit ničení soukromého majetku a pomáhat případným zraněným. Po konci hlavního shromáždění se nejdříve dostal do konfliktu s Rosenbaumem, který se podle některých svědků choval agresivně.

Obžalovaný u soudu vypověděl, že začal střílet, když mu Rosenbaum sahal po zbrani, prokuratura ale tento popis situace odmítala. Když Rittenhouse šestatřicetiletého muže zastřelil, vypukl na místě chaos, který vedl k dalšímu krveprolití.

Obavy z protestů

Případ se stal novým symbolem širších sporů mezi Američany ohledně práva držet střelné zbraně, protestů proti policejnímu násilí nebo konceptu sebeobrany. „Někteří Američané byli zděšení snímky teenagera, který je na ulici se silnou poloautomatickou puškou při protestech za rasovou spravedlnost (…) Jiní viděli mladého muže s dobrými úmysly, který se vydal udržovat pořádek a poskytovat lékařskou pomoc v reakci na místy násilné protesty,“ shrnují The New York Times.

Před vynesením rozsudku v Kenoshe panovaly obavy z nepokojů. Guvernér státu Wisconsin Tony Evers vyzýval veřejnost ke klidu a informoval, že v případě potřeby je připraveno zasáhnout i pět stovek členů Národní gardy. Před budovou soudu se shromáždil dav lidí včetně příbuzných Jacoba Blakea.

„Vyzývám všechny, aby vyjadřovali své názory pokojným způsobem, v souladu s vládou práva. Pro násilí a ničení majetku není v naší demokracii místo,“ reagoval na verdikt prezident Joe Biden a zdůraznil, že americká justice funguje, i když mnozí Američané „včetně něj“ po rozsudku zažívají hněv a znepokojení.

Jeho předchůdce v Bílém domě Donald Trump naopak Rittenhouseovi pogratuloval. „Celou dobu jsme věděli, že je nevinný,“ poznamenal.

Uvnitř soudní síně se po oznámení verdiktu Rittenhouse rozbrečel, padl k zemi a následně se začal objímat s jedním z právníků, popsala agentura AP. Prokurátor Binger konstatoval, že porota vyjádřila svou vůli. Soudce Bruce Schroeder ujistil členy poroty, že soud učiní „veškerá opatření“, aby zajistil jejich bezpečnost.

Debata o přípustné sebeobraně

Porotci během dvoutýdenního soudního líčení vyslechli výpovědi desítek svědků včetně Grosskreutze, kterého Rittenhouse svou střelbou zranil, u soudu vypovídal také samotný obžalovaný. Významnou roli také sehrály záběry z mobilních telefonů či dronů, na kterých byly zachycené střípky násilností z noci loňského 25. srpna.

Jádrem případu pak byla otázka, jaké činy spadají pod zákonnou sebeobranu, míní NYT. Připomíná, že wisconsinské právo umožňuje použití smrtící síly v případech, kdy se daná osoba „rozumně domnívá“, že se tím vyhne bezprostředně hrozící smrti nebo těžké újmě na zdraví.

Agentura Reuters označila právě dokončený proces za nejvýraznější kauzu kolem sebeobrany civilisty v USA od soudu s Georgem Zimmermanem. Ten v roce 2012 na Floridě zastřelil neozbrojeného 17letého černocha Trayvona Martina. O rok později byl u soudu zproštěn všech obvinění, což vyvolalo vlnu protestů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 6 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 12 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 13 hhodinami
Načítání...