Porošenko: Kyjev vyzbrojí „řada zemí NATO“

Mariupol – Kyjev se prý dohodl s řadou zemí NATO na přímých dodávkách moderních zbraní. Ukrajinský prezident Petro Porošenko to oznámil v projevu k bojovníkům ukrajinské Národní gardy a domobrany. Podobně se vyjádřil už včera na Facebooku Porošenkův poradce. Zástupci Polska, USA, Norska a Itálie to ale popřeli. Francie odmítla celou věc komentovat.

„Dohodli jsme se s řadou zemí NATO na přímých dodávkách moderních zbraní, které nám pomohou ubránit se a vyhrát. Spoléháme sice jen sami na sebe, ale finanční a vojenská technická pomoc je pro nás životně důležitá. A my ji dostaneme,“ citovala ukrajinského prezidenta ruská agentura RIA Novosti.

Porošenko v projevu uvedl, že ukrajinské ozbrojené síly stojí před reformou, která má zasáhnout jak taktiku, tak i strategii vedení boje. Právě těmto cílům má rozšíření spolupráce s NATO sloužit.

Poradce prezidenta Jurij Lucenko včera oznámil, že k dohodě došlo na summitu NATO ve Walesu koncem minulého týdne. Zbraně a vojenské experty podle něj pošle celkem pět států.

Žádné zbraně, jen helmy

Lucenkem vyjmenované země ale rychle zareagovaly: kromě Francie to všechny popřely. A oslovený činitel v Elysejské paláci se nechtěl vyjádřit. „Spojené státy nenabídly Ukrajině žádnou 'smrtící pomoc',“ sdělil agentuře Reuters vysoce postavený americký činitel. V podobném duchu hovořili i zástupci Varšavy, Osla a také italský zástupce. "Tato zpráva je chybná. Itálie spolu s ostatními zeměmi EU a NATO připravuje pro Ukrajinu balíček nesmrtící vojenské pomoci, jako jsou neprůstřelné vesty a helmy," sdělil Reuters úředník z italského ministerstva obrany.

Mluvčí norského ministerstva obrany Lars Gjemble pro agenturu NTB:

„Podílíme se na dvou cvičeních na Ukrajině, ale není pravda, že tam dodáváme zbraně.“

Mluvčí polského ministerstva obrany Jacek Sonta:

„Neexistuje žádná dohoda o zásobování Ukrajiny moderními zbraněmi Polskem, která by se domluvila na summitu NATO.“

Proti užším vztahům mezi Ukrajinou a Aliancí ostře vystupuje Moskva. Rusko případnou pomoc Kyjevu sleduje se znepokojením. Už dříve požadovalo po NATO vysvětlení, proti komu mají být tyto zbraně použity, připomněla agentura DPA. Třeba Německo už v srpnu ústy kancléřky Angely Merkelové dalo najevo, že se Kyjev jeho zbraní nedočká.

Kyjev: Rebelové porušují příměří

Proruští vzbouřenci dnes podle štábu protipovstalecké operace porušili příměří na nejméně sedmi místech. Ostřelovali mimo jiné i mezinárodní letiště v Doněcku. Od vyhlášení
příměří minulý týden v pátek zahynuli při přestřelkách už dva lidé. Armáda prý klid zbraní dodržuje. 

  • „Všichni zůstávají na svých pozicích – jak ukrajinská armáda, tak separatisté. Nikdo se nechce nikam vzdálit, jak by to mírový protokol předpokládal. Zaznamenány byly i přesuny některých jednotek. K Mariupolu se navíc blíží tanky a dělostřelectvo, které mají město bránit. V tuto chvíli jde spíš o přemístění jednotek a využití času k tomu, aby obsadily jiné palebné pozice,“ popsal současnou situaci na Ukrajině zpravodaj ČT Miroslav Karas.

O dalších krocích dnes telefonicky hovořili prezidenti Porošenko a Putin. Podle stručné zprávy tiskové služby Kremlu „diskutovali o opatřeních, která by napomohla mírovému řešení situace na jihovýchodě Ukrajiny“. Prezidenti se dohodli, že budou v dialogu pokračovat. 

Ukrajinská Rada národní bezpečnosti a obrany mezitím popřela informace o tom, že by ukrajinské jednotky na východě země bojovaly v obklíčení vzbouřeneckých oddílů.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 20 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk je uzavřen kvůli protestní akci

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk bude až do sobotního večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platí od 11:00 do 19:00 a na italské straně od 10:30 do 20:00.
před 1 hhodinou

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 2 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana. Uvedlo to podle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva.
02:16Aktualizovánopřed 4 hhodinami

„Viděli jsme všechny podoby války,“ řekl ČT malíř z jižního Libanonu

Smrt příbuzných, zničené živobytí i své osobní postoje a zkušenosti s válkou přiblížili pro Českou televizi obyvatelé jiholibanonské vesnice Arab Salím, která se několikrát stala cílem izraelských úderů. I přes četné vojenské porážky ze strany Jeruzaléma zůstává teroristické hnutí Hizballáh v regionu hluboce zakořeněné a sympatie k němu nechovají jen šíitští extrémisté.
před 4 hhodinami

Británie chce víc rozpoznávat tváře a pomocí AI odhadovat věk imigrantů

Británie vyvíjí kontroverzní nástroj pro svou zpřísňující se azylovou politiku. Za pomoci umělé inteligence chce od léta 2027 odhadovat věk imigrantů, u kterých není jisté, že jsou nezletilí. Vládní data ukazují, že současný systém je náchylný k chybám, a analýza fotografií má situaci zlepšit. Kromě toho plánují úřady rozšířit i využívání systému rozpoznávání tváří.
před 5 hhodinami

Američtí a kubánští generálové se setkali na základně Guantánamo

Vysocí američtí a kubánští vojenští představitelé se v pátek setkali na americké námořní základně v zátoce Guantánamo na Kubě. Šéf amerického vojenského velitelství pro Střední a Jižní Ameriku a Karibik (SOUTHCOM) generál Francis Donovan krátce jednal s kubánskou delegací o bezpečnostních otázkách. Uvedla to americká armáda na síti X. Kubánské ozbrojené síly následně na facebooku potvrdily, že se jednání skutečně uskutečnilo.
před 9 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...