Porošenko: Kyjev vyzbrojí „řada zemí NATO“

Mariupol – Kyjev se prý dohodl s řadou zemí NATO na přímých dodávkách moderních zbraní. Ukrajinský prezident Petro Porošenko to oznámil v projevu k bojovníkům ukrajinské Národní gardy a domobrany. Podobně se vyjádřil už včera na Facebooku Porošenkův poradce. Zástupci Polska, USA, Norska a Itálie to ale popřeli. Francie odmítla celou věc komentovat.

„Dohodli jsme se s řadou zemí NATO na přímých dodávkách moderních zbraní, které nám pomohou ubránit se a vyhrát. Spoléháme sice jen sami na sebe, ale finanční a vojenská technická pomoc je pro nás životně důležitá. A my ji dostaneme,“ citovala ukrajinského prezidenta ruská agentura RIA Novosti.

Porošenko v projevu uvedl, že ukrajinské ozbrojené síly stojí před reformou, která má zasáhnout jak taktiku, tak i strategii vedení boje. Právě těmto cílům má rozšíření spolupráce s NATO sloužit.

Poradce prezidenta Jurij Lucenko včera oznámil, že k dohodě došlo na summitu NATO ve Walesu koncem minulého týdne. Zbraně a vojenské experty podle něj pošle celkem pět států.

Žádné zbraně, jen helmy

Lucenkem vyjmenované země ale rychle zareagovaly: kromě Francie to všechny popřely. A oslovený činitel v Elysejské paláci se nechtěl vyjádřit. „Spojené státy nenabídly Ukrajině žádnou 'smrtící pomoc',“ sdělil agentuře Reuters vysoce postavený americký činitel. V podobném duchu hovořili i zástupci Varšavy, Osla a také italský zástupce. "Tato zpráva je chybná. Itálie spolu s ostatními zeměmi EU a NATO připravuje pro Ukrajinu balíček nesmrtící vojenské pomoci, jako jsou neprůstřelné vesty a helmy," sdělil Reuters úředník z italského ministerstva obrany.

Mluvčí norského ministerstva obrany Lars Gjemble pro agenturu NTB:

„Podílíme se na dvou cvičeních na Ukrajině, ale není pravda, že tam dodáváme zbraně.“

Mluvčí polského ministerstva obrany Jacek Sonta:

„Neexistuje žádná dohoda o zásobování Ukrajiny moderními zbraněmi Polskem, která by se domluvila na summitu NATO.“

Proti užším vztahům mezi Ukrajinou a Aliancí ostře vystupuje Moskva. Rusko případnou pomoc Kyjevu sleduje se znepokojením. Už dříve požadovalo po NATO vysvětlení, proti komu mají být tyto zbraně použity, připomněla agentura DPA. Třeba Německo už v srpnu ústy kancléřky Angely Merkelové dalo najevo, že se Kyjev jeho zbraní nedočká.

Kyjev: Rebelové porušují příměří

Proruští vzbouřenci dnes podle štábu protipovstalecké operace porušili příměří na nejméně sedmi místech. Ostřelovali mimo jiné i mezinárodní letiště v Doněcku. Od vyhlášení
příměří minulý týden v pátek zahynuli při přestřelkách už dva lidé. Armáda prý klid zbraní dodržuje. 

  • „Všichni zůstávají na svých pozicích – jak ukrajinská armáda, tak separatisté. Nikdo se nechce nikam vzdálit, jak by to mírový protokol předpokládal. Zaznamenány byly i přesuny některých jednotek. K Mariupolu se navíc blíží tanky a dělostřelectvo, které mají město bránit. V tuto chvíli jde spíš o přemístění jednotek a využití času k tomu, aby obsadily jiné palebné pozice,“ popsal současnou situaci na Ukrajině zpravodaj ČT Miroslav Karas.

O dalších krocích dnes telefonicky hovořili prezidenti Porošenko a Putin. Podle stručné zprávy tiskové služby Kremlu „diskutovali o opatřeních, která by napomohla mírovému řešení situace na jihovýchodě Ukrajiny“. Prezidenti se dohodli, že budou v dialogu pokračovat. 

Ukrajinská Rada národní bezpečnosti a obrany mezitím popřela informace o tom, že by ukrajinské jednotky na východě země bojovaly v obklíčení vzbouřeneckých oddílů.

2 minuty
Události: Křehké příměří na Ukrajině zatím platí
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 42 mminutami

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 46 mminutami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 8 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 11 hhodinami
Načítání...