Varšava - Možná pomoc Spojených států s výcvikem ukrajinských policistů a vojáků, ale i s obnovou míru a hospodářství v zemi, byla hlavním tématem varšavské schůzky amerického prezidenta Baracka Obama s nově zvoleným ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem. Oba státníci hovořili i o obnově míru a hospodářství na Ukrajině a také o plánu snížení energetické závislosti Ukrajiny na Rusku. Porošenko později uvedl, že v sobotu během své inaugurace představí plán na vyřešení ukrajinské krize.
Obama Porošenkovi přislíbil další pomoc pro armádu bojující s rebely v podobě neprůstřelných vest, přístrojů pro noční vidění a komunikačních zařízení v hodnotě pěti milionů dolarů (101 milionů korun). Již počátkem března Bílý dům schválil pomoc v ceně přes 23 milionů dolarů (464 milionů korun). V jejím rámci USA na Ukrajinu již dodaly na 300 tisíc balíčků s předpřipraveným jídlem, oblečení, spací pytle, generátory a peníze na nákup léků.
Barack Obama po schůzce s Porošenkem:
„Po mém dnešním jednání s ním je jasné, že rozumí nadějím a touhám ukrajinského lidu. (…) Je důležité, aby se mezinárodní komunita postavila pevně za Petrovo úsilí v jednání s Rusy. Aby Rusko už nefinancovalo ani nepodporovalo vyzbrojování ruských separatistů a aby sjednocené mezinárodní společenství dalo najevo, že to je jasné porušení mezinárodního práva.“
Porošenko se ještě před dnešní schůzkou s Obamou sešel se šéfem americké diplomacie Johnem Kerrym. Americký ministr považuje za klíčovou podporu, kterou Porošenko dostal v prvním kole voleb. V něm oligarcha vyhrál se ziskem téměř 55 procent hlasů. Také Obama po varšavské schůzce prohlásil, že výběr Porošenka byla „moudrá volba“. Nový prezident provede Ukrajinu nynějším složitým obdobím. Summit skupiny G7, který večer začíná v Bruselu, bude podle šéfa Bílého domu důležitý, aby ukázal jednotu mezinárodního společenství v ukrajinské krizi.
Po setkání s Obamou Porošenko oznámil, že hodlá už brzy předložit plán mírového řešení situace na východě země. Žádné podrobnosti ke strategii ale neprozradil. Porošenko už v sobotu vystřídá ve funkci Oleksandra Turčynova, který se dnes vydal na inspekční cestu do východoukrajinských oblastí, kde v úterý podle zatím nepotvrzených zpráv zemřely stovky separatistů.
Petro Porošenko po jednání s Barackem Obamou:
„Teď víme, co znamená, že v nouzi poznáš přítele. Podpora Američanů je pro nás velmi cenná. Od momentu prezidentské inaugurace jsem připraven prezentovat plán na mírové řešení na východě. Následující dny budou pro vývoj Ukrajiny velmi důležité.“
Český prezident Miloš Zeman už vybídl Porošenka, aby usiloval o usmíření Ukrajiny a předešel zbytečně velkým obětem. Konflikt si podle odhadů vyžádal už stovky životů. Nově zvolený prezident ale dal už dříve najevo, že hodlá v „protiteroristické operaci“ na východě země pokračovat.
Barack Obama ještě prohlásil, že Ukrajina má mít možnost sama rozhodovat o svém osudu. „Navzdory svému zkorumpovanému režimu se Ukrajinci dokázali postavit útlaku a navzdory násilí si ve volbách zvolili nového prezidenta, protože vědí, že vůdci mají jen takovou legitimitu, jakou jim dá hlas lidu,“ podotkl americký prezident. Nyní jsou podle něj Ukrajinci na těžké cestě k reformám. „Tak jako svobodné národy poskytovaly pomoc Polsku během jeho cesty k demokracii, budeme stát i za Ukrajinci,“ dodal. Ukrajina podle něj potřebuje urovnat vztahy s Evropou i Ruskem.
Cesta do Polska je první zahraniční cestou nově zvoleného ukrajinského prezidenta. Porošenko a Obama se v Polsku účastní oslav 25. výročí prvních částečně svobodných voleb vedoucích k pádu komunismu v Polsku. Do Varšavy ale přicestovala řada evropských státníků, kteří setkání využili i k debatám o aktuální ukrajinské krizi a jejích dopadech na bezpečnost v Evropě.
- Porošenko zvítězil v prvním kole prezidentských voleb. Za ním zůstala na druhém místě se ziskem 12,8 procenta hlasů vůdkyně strany Vlast Julija Tymošenková, třetí je novinář a politik Oleh Ljaško, který má 8,3 procenta. Proruského kandidáta Strany regionů Michaila Dobkina podpořila tři procenta voličů a pro šéfa nacionalistické strany Svoboda Oleha Ťahnyboka hlasovalo 1,2 procenta aktivních voličů. Vůdce pravicových radikálů Dmytro Jaroš skončil s 0,7 procenta odevzdaných hlasů.
- Inaugurace nové hlavy státu se bude konat v sobotu 7. června.
Porošenko představí v sobotu plán na urovnání politické krize a v pátek se možná setká i s Putinem
Porošenko později na brífinku poděkoval Západu za podporu a oznámil, že v sobotu, v den své inaugurace, představí ukrajinské veřejnosti svůj plán na urovnání politické krize v zemi. Jeho hlavními pilíři bude amnestie pro ty, kdo se nedopustili těžkých zločinů, rozsáhlá decentralizace státní správy, více pravomocí a samostatnosti pro regiony a příprava komunálních voleb. Plán Porošenko ve Varšavě projednal s Obamou a dalšími státníky, modelem decentralizace se prý stane správní uspořádání Polska.
„Pokud budou mé návrhy přijaty, můžeme začít dialog, bude to ojedinělá příležitost,“ řekl Porošenko. Až poté se prý rozhodne, zda na východě Ukrajiny vyhlásí výjimečný stav. V sobotu hned po inauguraci se tak prý ale určitě nestane. „Mnoho bude záviset na tom, jak bude přijat můj mírový plán,“ prohlásil ukrajinský politik.
Porošenko také nevyloučil, že se koncem týdne během oslav 70. výročí spojeneckého vylodění v Normandii setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Schůzka se podle Porošenka neplánuje, ale „v té či oné formě se může uskutečnit“. Jednání s Porošenkem ale šéf Kremlu oficiálně v plánu nemá. Potvrdil to dnes i kremelský mluvčí Dmitrij Peskov, který nicméně nevyloučil možnost „kontaktu“ obou hlav států při společných vzpomínkových akcích.
EU a Ukrajina podepíší asociační dohodu ještě tento měsíc
Evropská unie a Ukrajina podepíší zbývající části vzájemné asociační dohody a s ní spojenou obchodní dohodu nejpozději 27. června na summitu Evropské unie. Novinářům to dnes v Bruselu řekl Herman Van Rompuy, který předsedá jednání unijních zemí. Zdůraznil, že EU je připravena dohodu podepsat co nejdříve. Van Rompuy také potvrdil, že se chystá v sobotu do Kyjeva na Porošenkovu inauguraci.
Asociační dohoda se pro ukrajinské prozápadní politiky stala symbolem odklonu od těsných hospodářských a politických vazeb na Rusko. Ukrajina mohla smlouvy podepsat už loni na podzim v litevském Vilniusu. Tehdy to ale prezident Viktor Janukovyč náhle odmítl. Krok odůvodnil právě obavou, že integrace s EU by kriticky poškodila životně důležité napojení na ruské hospodářství.
