Kdyby se tuto neděli konaly volby do německého Spolkového sněmu, vyhrála by je sociální demokracie v čele s bývalým předsedou Evropského parlamentu Martinem Schulzem. V aktuálním průzkumu pro televizi ARD poprvé od roku 2006 předstihla konzervativní unii kancléřky Merkelové.
Nadšení z odchodu staré a příchodu nové tváře do čela strany se čerstvě promítá právě do předvolebních průzkumů, kde se už sociální demokracie (SPD) přinejmenším dotáhla na největší konkurenci v podobě konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové.
„V současnosti mnoho příznivců SPD říká, že věří Schulzovi jako osobnosti. Až pak uvěří politice strany, kterou zastupuje. On tohle očekávání musí teprve naplnit,“ zmiňuje politolog Gero Neubauer.
Od oznámení Schulzovy kandidatury na kancléře si SPD vede výrazně lépe než pod jeho předchůdcem Sigmarem Gabrielem. Boduje na úkor všech ostatních stran a poslední průzkum pro ARD je už druhý ze sedmi, kde překonala unii CDU/CSU. Hlas by jí dle veřejnoprávního média dalo 32 procent lidí, konzervativní unii o procento méně.
„S jistotou je to boj o hlasy voličů mezi levicí a SPD. O to, kdo je důvěryhodnější, kdo bude lépe hájit jejich zájmy,“ komentuje ředitel výzkumné agentury Infratest Dimap Michael Kunert.
Martin Schulz vytáhl do boje s heslem sociální spravedlnosti. Mezi první návrhy patří omezení smluv na dobu určitou a vyšší podpora chudých nebo starých lidí.
Krátce po svém potvrzení kancléřským kandidátem SPD Schulz mimo jiné vyzval k větší solidaritě uvnitř EU v otázce migrace. Nelichotivě se v této souvislosti vyjádřil o sesterské straně CDU, bavorské Křesťanskosociální unii (CSU).
Podle agentury DPA ji označil za „nejhlasitějšího stoupence“ nesolidarity v Evropě, „podlézajícího a tleskajícího“ maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi. Označil to za „otevřenou urážku zájmů“ Německa.
CDU se ale v předvolebním ringu nenechává zatlačit do kouta. Ministr financí Wolfgang Schäuble přirovnal Schulze k Donaldu Trumpovi. Vyčetl mu, že si neprávem stěžuje na údajné rozdělení společnosti. V kampani se prý expředseda europarlamentu prezentuje za nováčka, přitom byl jedním z nejzkušenějších unijních politiků.
Podobné výroky ale odporují tomu, co strana nedávno slibovala. Slovy generálního sekretáře CDU prý nechce útočit na osobu Schulze - a místo toho vést tvrdý, ale férový boj.
CDU za férové označila i zveřejnění měsíce starého dokumentu, který cílí na Schulzovy útraty v roli předsedy europarlamentu a posty jeho politických přátel. Jakékoli pochybení odmítá Schulz, SPD a zatím i její preference.
„Schulzův efekt“ zafungoval. O členství v SPD je nebývalý zájem
Od oznámení Schulzovy kandidatury zaznamenává sociální demokracie nebývalý zájem o členství. Do strany jen za poslední měsíc vstoupilo podle serveru televize n-tv přes 6500 lidí.
Jen přes internet se do SPD od 24. ledna, kdy strana překvapivě oznámila kandidaturu bývalého šéfa Evropského parlamentu, přihlásilo 6564 lidí. Další se hlásí přímo u jednotlivých oblastních sdružení. Některým stranickým pobočkám dokonce kvůli velkému zájmu dočasně došly stranické knížky.
To vše jsou projevy takzvaného „Schulzova efektu“, jak mu přezdívají německá média.Nejstarší německá politická strana je nyní i početně nejsilnější. Na konci ledna měla sociální demokracie 433 434 členů, Křesťanskodemokratická unie (CDU) 430 683.
SPD je v současné době s CDU/CSU členem vládní koalice. Je otázkou, zda tato takzvaná velká koalice bude po zářijových volbách opět možná.
Pokud jde o domácí politiku, Schulz v patrném předvolebním tónu zejména zdůraznil, že chce bojovat za větší rovnost a překonání „hlubokého rozdělení“ v zemi. Slíbil usilovat o „spravedlivější“ daňové předpisy a zajistit, aby venkov měl stejné podpory jako velká města.
Narodil se 20. prosince 1955 v Hehlrathu (dnes součást města Eschweiler v Severním Porýní-Vestfálsku). Vyučil se knihkupcem a poté pracoval v různých knihkupectvích a nakladatelstvích. V roce 1982 si založil vlastní knihkupectví ve městě Würselen, jehož majitelem byl do roku 1994.
Již jako devatenáctiletý vstoupil do Sociálnědemokratické strany Německa (SPD). Od roku 1999 je členem jejího nejvyššího vedení. V letech 1984 až 1987 byl radním města Würselen a poté byl až do roku 1998 jeho starostou.
Europoslancem je od roku 1994. Působil v podvýboru pro lidská práva a poté v letech 1996 až 2000 ve výboru pro občanské svobody. Od roku 2000 čtyři roky předsedal skupině Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) v EP.
Od července 2004 šéfoval druhé nejsilnější frakci v EP – Pokrokovému spojenectví socialistů a demokratů (S&D, dříve Strana evropských socialistů, PES).
Předsedou EP byl od ledna 2012 do letošního ledna; v červnu 2014 rezignoval, funkce se pak do 1. července 2014 ujal první místopředseda EP Gianni Pittella, na první schůzi nově zvoleného parlamentu byl pak Schulz znovu zvolen do jeho čela.
V dubnu 2014 se Schulz v Praze zúčastnil konference k 10. výročí vstupu ČR do EU, na níž představil svou vizi budoucí Unie. Podle ní by se část ztracené důvěry občanů v tuto instituci mohla vrátit přenesením části unijního rozhodování zpět na národní úroveň.
Je držitelem řady vyznamenání (mimo jiné francouzského Řádu čestné legie) a čestných doktorátů. V roce 2014 mu byla udělena Cena Karla Velikého, jedno z nejprestižnějších evropských ocenění, za jeho zásluhy o posílení Evropského parlamentu a parlamentního systému vůbec.
Loni v listopadu zaujal média svou reakcí na zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem slovy: „Panu Trumpovi se podařilo stát se praporečníkem strachu a obav milionů Američanů.“ Loni v září Schulz prohlásil, že Trump je nezodpovědný člověk a jeho zvolení by znamenalo velký problém pro celý svět, zároveň ale uvedl, že v případě jeho zvolení nebude mít problém se s ním setkat.
Zdroj: ČTK
Zatímco Křesťanskodemokratická unie (CDU) Merkelovou na kancléřku navrhla už loni, vedení sesterské Křesťanskosociální unie (CSU) na tento krok přistoupilo teprve nedávno. Důvodem byly zmíněné tvrdé spory o migrační politiku. Vrcholní představitelé CSU přístup Merkelové řadu měsíců kritizovali a spory nejsou zcela zažehnány ani nyní.
Nadále je rozděluje názor na pevnou hranici počtu přijímaných uprchlíků. Křesťanskosociální unie tak půjde do voleb s požadavkem stanovení horní hranice pro přijímání běženců na 200 000 ročně, Křesťanskodemokratická unie kancléřky Merkelové si limit nepřeje, i když obecně pro omezení migrace je.
