Poprvé od roku 1949. Čína s Tchaj-wanem hasí spory

Nanking - Čína a Tchaj-wan zahájily historické jednání. Na nejvyšší úrovni se sešly po dlouhých 65 letech – poprvé od konce občanské války. Dohodly se, že zřídí „co nejdříve“ zastupitelské úřady svých polooficiálních institucí na území druhé strany. Peking se snaží postupně přimět svého souseda ke znovupřipojení, tchajwanští voliči se k tomu ale staví velmi chladně. Obě země přesto v posledních letech posílily ekonomické i kulturní vztahy.

Čínský vicepremiér Čang Č'-ťün si konečně podal ruku s tchajwanským ministrem pro čínskou otázku Wang Jü-čch'. Tchaj-wan se od Číny odtrhl v roce 1949.

Setkání se koná v Nankingu, hlavním městě provincie Ťiang-su. Má to symbolický význam. Nanking byl hlavním městem Čankajškovy nacionalistické vlády, která vedla válku proti Mao Ce-tungovým komunistům, než byla nucena uprchnout na Tchaj-wan. V Nankingu se také nachází hrob zakladatele republikánské Číny prezidenta Sunjatsena, jehož uznává jak Peking, tak i Tchaj-pej.

Rozhovory se mají konat až do 14. února. Žádný oficiální program jednání ale zveřejněn nebyl. Obě strany už se mimo jiné domluvily na dalším prohlubování ekonomických vztahů. Citlivé politické otázky jako formální mírová dohoda ovšem na programu jednání nebyly. Tchajwanský ministr pro čínskou otázku předtím uvedl, že bude usilovat o větší zastoupení tchajwanských představitelů v mezinárodních organizacích. Tomuto kroku se ale Peking aktivně brání.

Setkání vysokých představitelů Číny a Tchaj-wanu
Zdroj: ČTK/ZUMA/Shen Bohan

Pokrok je znát

Čína se snaží postupně přimět Tchaj-wan ke znovupřipojení, tchajwanští voliči to ovšem odmítají. Na druhou stranu se čínsko-tchajwanské vztahy v posledních letech přeci jen zlepšily - země otevřely podnikatelské příležitosti a uvolnily cestování přes 150 kilometrů širokou Tchajwanskou úžinu.

Vývoj čínsko-tchajwanských vztahů

Komunistický vůdce Mao Ce-tung a nacionalistický prezident Čankajšek se snažili po druhé světové válce dojednat příměří v jihočínském městě Čchung-čching, ale neuspěli. Obě strany pak obnovily občanskou válku a po vítězství komunistů se Čankajškova vláda přesunula v roce 1949 na Tchaj-wan. Obě vlády si od té doby dělají nárok na zastupování celé Číny.

Napětí mezi pevninskou Čínou a Tchaj-wanem polevilo poté, co na ostrově v roce 2008 k moci nastoupil prezident Ma Jing-ťiou, který je Číně přátelštěji nakloněn. Posílil především ekonomické vztahy mezi oběma stranami a umožnil návštěvy většího množství čínských turistů na Tchaj-wanu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 4 hhodinami

Machadová řekla, že předala Trumpovi svou Nobelovu cenu za mír

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala svou Nobelovu cenu, neuvedla však, zda ji přijal, doplnil později Reuters.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 10 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 11 hhodinami
Načítání...