Popírač holokaustu odsouzen v Rakousku k 5 letům

Vídeň - V Rakousku dnes padl rozsudek nad osmašedesátiletým Gerdem Honsikem, kterého soudy už v minulosti odsoudily za popírání holocaustu a existence plynových komor. Za schvalování propagaci a šíření nacismu byl dnes odsouzen na pět let. Porota sedmašedesátiletého Rakušana shledala vinným ve všech 21 bodech obžaloby. Honsik se proti rozsudku odvolal.

Honsik byl již v roce 1992 kvůli zveřejnění pronacistických publikací a své knihy s názvem Freispruch für Hitler? (Osvobozující rozsudek pro Hitlera?) odsouzen k osmnáctiměsíčnímu vězení. Po vynesení verdiktu ale uprchl do Španělska, kde žil nerušeně patnáct let a kde podle mínění státního zástupce upevnil svou pověst „vůdčího publicisty pravicové scény“. Pokračoval také ve vydávání časopisu Halt, ve kterém dále šířil nacistické myšlenky, než byl v srpnu 2007 u Malagy zatčen a vydán do Rakouska.

Vedle pěti let odnětí svobody byl dnes Honsik odsouzen i k náhradě škody. Soud také rozhodl o zabavení výtisků časopisu Halt. Rozsudek zatím není pravomocný, protože se proti němu vedle Honsika, který také podal zmateční stížnost, odvolal i státní zástupce.

Je to jeden z nejsledovanějších procesů poslední doby. Honsik je nejznámějším rakouským popíračem holocaustu a známou osobností na zdejší krajně pravicové scéně. Neonacistická uskupení vyjadřují Honsikovi podporu. Na internetu je dokonce možné podepisovat petice na jeho propuštění. Židovské organizace naproti tomu dlouhodobě kritizují Rakousko a jeho postoj k souzení spíš nacistických zločinců než popíračů holocaustu.

Počet soudů s popírači holocaustu narůstá. Je to věc, která se dotýká základů demokratické společnosti. Vyjadřování popíračů je stále sofistikovanější. Od 70. let se snaží svoje názory formulovat jako příspěvky do diskuze. Kromě toho píší i vědecké traktáty s poznámkami pod čarou, a i díky tomu mají stále větší vliv.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při ruském útoku na Kyjevskou oblast zemřeli nejméně tři lidé

Nejméně tři lidé zemřeli a několik osob utrpělo zranění při rozsáhlém ruském vzdušném útoku na Kyjevskou oblast. Informoval o tom v sobotu podle agentury AFP šéf vojenské správy této oblasti Mykola Kalašnik.
před 8 mminutami

Trump: USA útočily na íránský ostrov Charg, brzy začnou eskortovat lodě průlivem

Spojené státy začnou velmi brzy doprovázet plavidla Hormuzským průlivem, aby je chránily před íránskými útoky. Uvedl to podle agentur americký prezident Donad Trump. Oznámil rovněž, že americká armáda zcela zničila vojenské cíle na íránském ostrově Charg, který slouží jako exportní terminál pro 90 procent íránského vývozu ropy. Pohrozil, že nařídí zničit ropnou infrastrukturu na tomto ostrově, pokud bude Írán bránit bezpečnému průchodu lodí Hormuzským průlivem.
před 1 hhodinou

Vláda USA získá za zprostředkování dohody o TikToku deset miliard dolarů

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa by měla dostat zhruba deset miliard dolarů (asi 214 miliard korun) za zprostředkování dohody o převzetí kontroly nad aktivitami sociální sítě TikTok ve Spojených státech. Informoval o tom list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
před 6 hhodinami

Axios: Putin Trumpovi navrhnul přesun íránského uranu do Ruska, USA odmítly

Ruský vládce Vladimir Putin tento týden v telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem navrhnul přesun íránského obohaceného uranu do Ruska jako součást možné dohody o ukončení války USA a Izraele s Íránem, šéf Bílého domu jeho nabídku odmítl. S odvoláním na své zdroje to napsal server Axios. Washington ani Moskva tyto informace nekomentovaly.
před 6 hhodinami

Rusové zabíjeli u Kupjansku. Kvůli dronům startovaly rumunské stíhačky

U ukrajinského Kupjansku v důsledku ruského raketového útoku zemřeli tři lidé z autobusu. Další dva civilisty zabily ruské útoky v Dněpropetrovské a Chersonské oblasti. Rusko v noci na pátek zaútočilo také na centrum města Novhorod-Siverskyj v ukrajinské Černihivské oblasti a zasáhlo budovu knihovny. Ruské úřady sdělily, že ukrajinské drony útočily ve městě Něvinnomyssk ve Stavropolském kraji na jihu Ruska. Rumunsko vyslalo stíhačky kvůli dronům u hranic s Ukrajinou.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

EU se dosud neshodla na prodloužení protiruských sankcí. Mohou přestat platit

Velvyslanci členských zemí Evropské unie se zatím neshodli na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy. Podle zdrojů ČTK trvá blokace ze strany Slovenska a Maďarska. Sankce se prodlužují každých šest měsíců, a pokud nyní nebudou potvrzeny do nedělní půlnoci, přestanou platit.
před 9 hhodinami

USA nabízejí vysokou odměnu za informace o Chameneím a dalších íránských lídrech

Americké ministerstvo zahraničí nabídlo odměnu deset milionů dolarů (přibližně 213 milionů korun) za informace týkající se deseti členů íránského vedení včetně nového nejvyššího duchovního vůdce země Modžtaby Chameneího. Kromě finanční odměny úřad za informace slibuje i možnost přesídlení z Íránu.
před 10 hhodinami

VideoPrezident Pavel v Pobaltí zavítal mezi české vojáky

Čeští vojáci zajišťují v Litvě a Lotyšsku od roku 2018 mimo jiné obranu východního křídla NATO a rozvoj mezinárodní spolupráce. V minulosti se podíleli na ochraně lotyšského nebe. Tento týden je během oficiální cesty Pobaltím navštívil prezident Petr Pavel. Význam misí v regionu roste, i kvůli rostoucím ruským provokacím. Podle Pavla si státy jako Lotyšsko nebo Litva uvědomují, jakým problémům čelí také proto, že sousedí s Ruskem a Běloruskem. Z tohoto důvodu zvyšují výdaje na obranu, Litva letos na skoro 5,5 procenta HDP. Prezident země Gitanas Nauseda sice kritizoval státy, které neplní závazky vůči NATO, ale právě čeští vojáci zlepšují podle Pavla vzájemné vztahy. „Jsme spolehlivým spojencem našich partnerů, kteří nás vnímají jako důvěryhodného spojence, který s nimi jde i do toho těžkého,“ uvedl český prezident. Aktuálně v regionu působí na 150 vojáků z tuzemska, na základně v litevské Rukle jich teď slouží pod německým velením kolem stovky, v Adaži v Lotyšsku kolem pěti desítek.
před 10 hhodinami
Načítání...