Během první světové války pomáhal Čechům a Slovákům v boji za samostatnost, dnes ho ale zná málokdo. Francouzský historik Ernest Denis byl přitom v roce 1918 za svůj podíl na vzniku Československa mezi Čechy velmi oblíbený.
Pomohl vzniku Československa, z paměti Čechů ale francouzský historik zmizel
Jako mladík se Ernest Denis paradoxně přijel do Prahy učit německy. Velmi záhy ale mezi ním a Čechy propukla láska, kterou neukončilo ani jeho úmrtí.
V roce 1921 odkoupila po Denisově smrti československá vláda jeho pařížské bydliště, aby tam mohl působit Ústav slovanských studií. Ředitelská kancelář je zřízená v Denisově někdejší pracovně, kde stále stojí jeho knihovna nebo starožitné křeslo.
Syn jihofrancouzského vinaře byl ve Francii průkopníkem bohemistiky, zčásti i díky protestantskému vyznání. „Protestanti se mimo jiné odvolávali i na tradici Jana Husa. A kromě toho se v Denisově rodině velmi lpělo na svobodě, na boji za svobodu,“ říká zástupce vedoucího Ústavu slovanských studií v Paříži Antoine Marès.
V boji za svobodu během první světové války Čechům neúnavně pomáhal, stál u zrodu časopisu československé národní rady v Paříži. Vděční Češi pro něj po válce napsali pochod, děti se učily francouzštinu podle jeho textů.
Denise připomínala socha na Malostranském náměstí
Děkovných vzkazů je v jeho bývalé pracovně nepočítaně. Mezi nimi lze najít třeba ten od ženského spolku podepsaný dcerou prvního československého prezidenta Alicí Masarykovou a manželkou předsedy vlády Naděždou Kramářovou.
Vzájemná idyla ovšem vzala za své s příchodem nacistů. Historik příliš připomínal spojenectví Čechů s Francouzi, tehdejšími nepřáteli Němců. „Němci zničili všechno, co Ernesta Denise připomínalo, včetně slavné sochy na Malostranském náměstí, kterou dnes nahradila mnohem diskrétnější deska,“ dodává Marès.
Ani komunisté o vzpomínku na Denise nestáli. I proto dnes francouzský otec československé státnosti nezaujímá v české historii místo, které mu patří.