Polští celníci se nedohodli s vládou, kolony kamionů stále čekají na hranici

Varšava - Bez výsledku dnes skončilo jednání protestujících polských celníků s vládou. Rozhovory byly po několika hodinách přerušeny. Nikdo tak nedokáže odhadnout, kdy se rozjedou fronty několika tisíc kamionů, které čekají před hraničními přechody Polska s Ukrajinou a Běloruskem. Východní hranice Polska je kvůli protestu celníků žádajících vyšší mzdy již několik dnů pro nákladní vozy téměř nepropustná.

Vláda nabídla celníkům růst mezd o 500 zlotých (3600 korun). Pracovníci celní správy žádají trojnásobek. Průměrná měsíční mzda celníka je v Polsku 1350 zlotých (9700 korun). „Odboráři přerušili rozhovory,“ řekl novinářům po dnešním několikahodinovém jednání Michal Boni z kanceláře premiéra. „Je to škoda, že návrhy vlády nebyly přijaty, protože byly reálné,“ uvedl šéf celní správy Jacek Dominik.

Polská vláda v úterý přijala novelu zákona o celní správě. Podle ní celníci podezřelí z korupce nebudou propouštěni ze zaměstnání. Zvýšení právní ochrany bylo dalším požadavkem nespokojených zaměstnanců. Představitelka nespokojených celníků Iwona Foltová řekla, že přijatá novela je pouze „kosmetickou změnou“.

Znepokojena situací na hranici je Ukrajina a Bělorusko, které oznámilo, že bude od polské vlády žádat odškodnění. Prezident Lech Kaczyński vyjádřil v telefonickém rozhovoru se svým ukrajinským protějškem Viktorem Juščenkem naději, že v nejbližších dnech fronty dlouhé desítky kilometrů před hraničními přechody s Ukrajinou a s Běloruskem zmizí.

Na dohodu vlády s celníky netrpělivě čekají hlavně řidiči na přechodech a dopravci, kteří zvažují, zda budou žádat od polské vlády odškodnění za ušlý zisk. Fronty na východní hranici země se oproti pondělí o něco zkrátily, přesto například v Dorohusku činí 32 kilometrů. Podle dnešních informací je právě v Dorohusku a v Koroszczyně nejdelší doba čekání. Na odbavení při výjezdu z Polska si musejí řidiči počkat 90 až 100 hodin. Dispečeři proto doporučují řidičům, kteří míří na Ukrajinu, aby využili přechodů na Slovensku.

Protest polských celníků trvá od října. Jeho dopady pocítili řidiči poprvé intenzivně minulý týden, kdy se fronty před přechody prodloužily na několik kilometrů a na odbavení se čekalo až čtyři dny. Řada celníků si totiž vybrala dovolenou a někteří nastoupili na nemocenskou, celní správa se také dlouhodobě potýká s nedostatkem zaměstnanců. V pondělí se část pracovníků vrátila do práce.

Podél hraničních přechodů Polska s Ukrajinou a Běloruskem stojí z obou stran podle neoficiálních informací až 9000 nákladních aut. V kolonách uvízly také desítky českých kamionů, řekl ČTK mluvčí českého profesního sdružení dopravců Česmad Bohemia Martin Felix. Podle něj není řešením zajížďka přes Slovensko, kde jsou hranice již také ucpané; navíc do Ruska se jezdí výhradně přes Bělorusko. „Rozhodně by s tím měli něco dělat, je to velká ostuda, a navíc podmínky v těch frontách jsou úplně nepředstavitelné,“ prohlásil Felix.

Mluvčí českého velvyslanectví ve Varšavě Petr Kubera ČTK řekl, že se na český konzulát v polském hlavním městě zatím v souvislosti se situací neobrátil žádný Čech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...