Polsko změnilo zákon, lékařům z Ukrajiny umožní rychlejší nástup do práce

3 minuty
Ukrajinští lékaři v Polsku
Zdroj: ČT24

Polsko plánuje zaměstnat několik stovek lékařů z Ukrajiny. Zjednodušilo jim totiž proces takzvané nostrifikace diplomů a jazykové testy. Ordinovat by mohli už koncem dubna.

Nazar Moškovskij přišel do Polska z Ukrajiny ještě před válkou, o práci v Bielaňské nemocnici ve Varšavě se ucházel už loni na jaře. I proto se ho týkala ještě stará pravidla. „Musel jsem si nechat potvrdit platnost diplomu v Polsku a projít zkouškou u lékařské komory ve Varšavě,“ vzpomíná Moškovskij. 

Zmíněný proces trval celý rok. Moškovského nebrzdil jazyk ani zkušenosti, měl za sebou tři roky praxe ortopeda ve Lvově. Zdržovala ho administrativa, což se po změnách v nostrifikaci změní.

Polská vláda totiž speciálním zákonem umožnila zdravotníkům rychlejší nástup do zaměstnání. Nově vyřídí potřebné dokumenty už po třech týdnech. Zprvu musí pracovat na začátečnické pozici a nejméně tři měsíce pod dohledem. Do roka musí složit jazykovou zkoušku.

V polských nemocnicích aktuálně pracuje několik tisíc ukrajinských lékařů a sester, kteří přišli do země ještě před válkou. Zjednodušené podmínky by mohly využít další stovky jejich krajanů.

„Díky nové proceduře a nedávným náborům jsme do systému přijali už dvanáct set nových zdravotníků. To je velká změna, velké posílení. Z toho je sedm set Ukrajinců,“ řekl polský ministr zdravotnictví Adam Niedzielski.

„Lidi zatím zaměstnáme jako takzvané lékařské pomocníky. Často se jedná o místa sanitářů nebo zapisovatelů,“ přiblížila ředitelka Bielaňské nemocnice Dorota Galczyňská-Zychová.

Deset lidí denně se zájmem o práci

Platy se podle zákona nesmějí lišit od polských kolegů schopných vykonávat stejnou práci. Bielaňská nemocnice i proto registruje velký zájem. „Hlásí se nám zhruba deset lidí denně se zájmem o práci. Hlavně jde o zdravotní sestry, ale přicházejí také lékaři,“ dodala Galczyňská-Zychová.

Polská vláda si od změny mimo jiné slibuje posílení stavů v nemocnicích. Ty totiž zejména během pandemie utrpěly odlivem personálu za hranice – nejčastěji za několikanásobně vyššími platy do Německa. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Napadené servery vyhoďte, Čína se dostane kamkoliv, říká „bílý hacker“

Útok čínských hackerů na české severy je podle amerického experta Williama Hagestada signálem, že by se česká vláda měla zbavit pro důležitou komunikaci svých serverů a vše důležité odříznout od internetu. Bývalý příslušník amerického námořnictva to řekl v rozhovoru pro ČT s Danielem Stachem.
před 1 hhodinou

Moskva opět udeřila na Ukrajinu. Kyjev hlásí zásah letiště v ruském Engelsu

Rusko v noci na pátek během rozsáhlého útoku vyslalo na Ukrajinu přes čtyři sta dronů a více než čtyřicet raket. Protiletecký poplach platil na celém území země. Kromě Kyjeva, odkud jsou hlášeny tři oběti. Rusko zasáhlo také regiony na západě země, informují ukrajinská média. Mezi mrtvými a zraněnými jsou záchranáři. Ukrajinská armáda také oznámila, že zasáhla vojenská letiště v ruském Engelsu a Ďagilevu a sklad pohonných hmot v Saratovské oblasti.
06:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vylodění v Normandii si připomněli veteráni

Veteráni 2. světové války se vrátili do Normandie, aby si připomněli 81. výročí vylodění spojenců. Mnohým z nich už je výrazně přes 90 let, na Americkém hřbitově v Colleville-sur-Mer se s nimi setkal i americký ministr obrany Pete Hegseth. Takzvaný Den D je považován za zásadní moment ve vývoji světové války. Vedl až k osvobození západní Evropy a porážce nacistického Německa.
před 1 hhodinou

USA uvalily sankce na soudkyně ICC kvůli Izraeli

Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa uvalila sankce na čtyři soudkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC), informovaly tiskové agentury s odvoláním na americké ministerstvo zahraničí. Podle Reuters jde o bezprecedentní odvetu za to, že tento válečný tribunál vydal zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a také že v minulosti rozhodl o zahájení vyšetřování údajných válečných zločinů amerických vojáků v Afghánistánu.
06:23Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Čínu nelze úplně odříznout, shodli se Zahradil s Langšádlovou

Úplně se ekonomicky odříznout od Číny kvůli bezpečnostním rizikům spojeným s technologiemi není možné. V Událostech, komentářích se na tom shodli bývalý europoslanec Jan Zahradil se členkou sněmovního zahraničního výboru Helenou Langšádlovou (TOP 09). Podle ní je třeba brát Peking jako hrozbu. Zahradil by naopak uvítal, kdyby Česko vůči Pekingu zaujalo méně konfrontační postoj. Pořad moderoval Martin Řezníček.
před 4 hhodinami

Soudkyně zablokovala Trumpův zákaz přijímání cizinců na Harvard

Americká federální soudkyně dočasně zablokovala výnos prezidenta Donalda Trumpa, který měl znemožnit vstup do Spojených států zahraničním studentům mířícím na prestižní Harvardovu univerzitu.
před 7 hhodinami

Rozepře mezi Trumpem a Muskem se vyostřuje

Prezident USA Donald Trump na sociální síti Truth Social naznačil, že by mohl zrušit vládní smlouvy a dotace pro firmy svého někdejšího spojence Elona Muska. V reakci na Trumpova slova pak Musk ohlásil, že společnost SpaceX začne vyřazovat z provozu svou vesmírnou loď Dragon. O několik hodin později to však vyvrátil. Rozepře mezi Muskem a Trumpem znepokojují investory. To se podepsalo i na tom, že výrazně oslabovaly akcie výrobce elektromobilů Tesla – nakonec se propadly o 14,3 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Netanjahu přiznal, že podporuje skupinu konkurující Hamásu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu přiznal, že jeho vláda podpořila v Pásmu Gazy skupiny nepřátelské vůči teroristickému hnutí Hamás. Reagoval tak na obvinění opozičního poslance a někdejšího dlouholetého ministra Avigdora Liebermana, že Izrael v Gaze poskytuje zbraně skupině spřízněné s teroristickou organizací Islámský stát (IS). Podle serveru The Times of Israel (ToI) ale skupina působící na jihu Pásma Gazy s IS spřízněná není.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...