Polsko změnilo zákon, lékařům z Ukrajiny umožní rychlejší nástup do práce

Ukrajinští lékaři v Polsku (zdroj: ČT24)

Polsko plánuje zaměstnat několik stovek lékařů z Ukrajiny. Zjednodušilo jim totiž proces takzvané nostrifikace diplomů a jazykové testy. Ordinovat by mohli už koncem dubna.

Nazar Moškovskij přišel do Polska z Ukrajiny ještě před válkou, o práci v Bielaňské nemocnici ve Varšavě se ucházel už loni na jaře. I proto se ho týkala ještě stará pravidla. „Musel jsem si nechat potvrdit platnost diplomu v Polsku a projít zkouškou u lékařské komory ve Varšavě,“ vzpomíná Moškovskij. 

Zmíněný proces trval celý rok. Moškovského nebrzdil jazyk ani zkušenosti, měl za sebou tři roky praxe ortopeda ve Lvově. Zdržovala ho administrativa, což se po změnách v nostrifikaci změní.

Polská vláda totiž speciálním zákonem umožnila zdravotníkům rychlejší nástup do zaměstnání. Nově vyřídí potřebné dokumenty už po třech týdnech. Zprvu musí pracovat na začátečnické pozici a nejméně tři měsíce pod dohledem. Do roka musí složit jazykovou zkoušku.

V polských nemocnicích aktuálně pracuje několik tisíc ukrajinských lékařů a sester, kteří přišli do země ještě před válkou. Zjednodušené podmínky by mohly využít další stovky jejich krajanů.

„Díky nové proceduře a nedávným náborům jsme do systému přijali už dvanáct set nových zdravotníků. To je velká změna, velké posílení. Z toho je sedm set Ukrajinců,“ řekl polský ministr zdravotnictví Adam Niedzielski.

„Lidi zatím zaměstnáme jako takzvané lékařské pomocníky. Často se jedná o místa sanitářů nebo zapisovatelů,“ přiblížila ředitelka Bielaňské nemocnice Dorota Galczyňská-Zychová.

Deset lidí denně se zájmem o práci

Platy se podle zákona nesmějí lišit od polských kolegů schopných vykonávat stejnou práci. Bielaňská nemocnice i proto registruje velký zájem. „Hlásí se nám zhruba deset lidí denně se zájmem o práci. Hlavně jde o zdravotní sestry, ale přicházejí také lékaři,“ dodala Galczyňská-Zychová.

Polská vláda si od změny mimo jiné slibuje posílení stavů v nemocnicích. Ty totiž zejména během pandemie utrpěly odlivem personálu za hranice – nejčastěji za několikanásobně vyššími platy do Německa.