Polsko se hádá s Izraelem kvůli zákonu, který zakazuje pojem „polské tábory smrti“

9 minut
Polsko se hádá s Izraelem kvůli zákonu, který zakazuje pojem „polské tábory smrti“
Zdroj: ČT24

Polská vláda odmítá výzvu Izraele, aby země změnila podobu zákona trestajícího připisování jakékoli odpovědnosti za holokaust Polákům. Premiér Mateusz Morawiecki uvedl, že polské stanovisko sdělil předsedovi izraelské vlády Benjaminu Netanjahuovi a nabídl mu další diskusi o „hledání historické pravdy“. Podle některých historiků nesou Poláci odpovědnost za smrt jednoho až dvou set tisíc Židů během druhé světové války.

Vlnu kritiky mezi izraelskými politiky vzbudil návrh zákona, který v pátek schválil Sejm. Podle normy může soud za používání termínů jako „polské tábory smrti“ udělit až tříletý trest vězení.

Podnětem k navržení zákona bylo časté užívání geografického označení „polský“ v souvislosti s vyhlazovacím táborem v Osvětimi, což řadu let popouzelo polskou společnost i politiky.

Židy vraždili i Poláci

Část izraelských politiků se ovšem nehodlá smířit s tím, že se Poláci zcela zříkají jakéhokoli podílu na smrti lidí, kteří byli během nacistické okupace země zavražděni na polském území.

„Vymysleli to Němci, ale stovky tisíc Židů byly zavražděny, aniž potkaly německého vojáka,“ vyjádřil názor části Izraelců poslanec a někdejší ministr financí Jair Lapid. Kritická slova k roli mnohých Poláků zvolil i izraelský prezident Reuven Rivlin. Premiér Benjamin Netanjahu vyzval velvyslance v Polsku, aby tlumočil nesouhlas jeho vlády se zněním zákona, což vyústilo v nedělní telefonát šéfů obou vlád.

„V napadeném domě, kde žijí dvě rodiny a jedna je vyvražděna zločinci, není možné obviňovat tu druhou, která byla také částečně vyvražděna a zbita, že na tom má podíl,“ ohradil se Morawiecki s tím, že podobná slova od něj slyšel i Netanjahu. „Jsme otevřeni dialogu, chceme diskutovat a hledat historickou pravdu,“ dodal polský premiér.

Historik: Poláci zavraždili 100 tisíc Židů

Právě historická bádání o možném polském podílu na zločinech spáchaných na Židech za války však podle kritiků nový zákon, který ještě musí schválit Senát a podepsat prezident, výrazně ztíží.

Na území Polska bylo za války zavražděno okolo dvou milionů Židů. Někteří historici připisují vinu za smrt části z nich Polákům. Podle amerického historika polského původu Jana Tomasze Grosse, který se kvůli svým tvrzením dostal v rodné zemi do právních sporů se současnou vládou, jsou Poláci odpovědni za smrt nejméně 100 tisíc Židů. Jiní historici uvádí i dvojnásobné číslo.

Nacionalistická vláda strany Právo a spravedlnost (PiS) si jako jeden z cílů stanovila ochranu dobrého jména Polska. Jedním z výsledků je i současný návrh zákona. Šéf strany a nejmocnější polský politik Jaroslaw Kaczyński odmítá jakoukoli odpovědnost Poláků za holokaust a stejně se vyjadřují i další významní činitelé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...