Polská opozice na nohou. Konzervativní vláda si uzákonila, že může sama volit soudce

Polský parlament schválil návrh zákona, který poslancům a ministru spravedlnosti umožní jmenovat soudce bez konzultací se soudními kruhy. Opoziční strany a skupiny pro lidská práva legislativu kritizují – podle nich omezuje nezávislost justice. Podle vlády je reforma nutná, protože soudnictví je zkorumpované a slouží pouze elitě.

Polští senátoři podpořili kontroverzní legislativu v sobotu v ranních hodinách. Aby návrh zákona začal platit, musí ho ještě podepsat prezident. Očekává se, že se tak stane bez problémů, protože Andrzej Duda je z vládní strany – konzervativní partaje Právo a spravedlnost (PiS).

Minulý týden šéf spravedlnosti Zbigniew Ziobro prohlásil, že změny jsou nezbytné, protože současný systém jmenování soudců je nedemokratický. „Chceme ukončit korporativismus, Polsko je demokracie založená na zásadách právního státu,“ uvedl.

Opoziční strany jsou však znepokojeny tím, že zákon dává parlamentu, jenž ovládají zákonodárci PiS, větší vliv při jmenování soudců. Podle nich jde o porušení principu oddělení moci.

Lídr opoziční Občanské platformy Grzegorz Schetyna označil návrh za „oznámení o převratu“, uvádí agentura AFP. Komisař Rady Evropy pro lidská práva Nils Muiznieks uvedl, že reformy představují „závažnou překážku pro nezávislost soudců“.

„PiS ukončuje právní stát a opouští evropské společenství hodnot,“ reagoval vůdce největší skupiny Evropského parlamentu EPP Manfred Weber. Demonstrace proti změnám je naplánována na neděli, proběhne ve Varšavě.

Prostřednictvím změn v zákonech se straně již loni podařilo svými lidmi obsadit ústavní soud. V tomto týdnu byl v parlamentu předložen i samostatný návrh zákona, který by umožnil ministru spravedlnosti zbavit se všech soudců Nejvyššího soudu v Polsku a jmenovat nové.

Nejvyšší soud, který má v současnosti více než 80 soudců, je nadřízeným orgánem pro civilní, trestní i vojenské soudy a může rušit či opravovat jejich verdikty.

Pod vládou PiS má již ministr spravedlnosti značnou moc nad prokuraturou, když vykonává funkci generálního prokurátora a může tak ovlivňovat státní zástupce, jaká zahájí vyšetřování.

Vládní konzervativci, kteří si udržují vysokou podporu voličů směsicí nacionalisticko-katolické politiky a štědrosti v sociální oblasti, snahu o získání kontroly nad soudy nijak nezastírají a tvrdí, že je důležitá pro prosazení reforem.

„V soudnictví nedosáhnete změny kvality bez změny lidí. A my jsme již ve volební kampani slibovali, že změníme soudnictví. Někomu se to líbí, jinému ne, ale občané s námi uzavřeli společnou dohodu, že radikálním způsobem změníme soudnictví,“ řekl náměstek ministra spravedlnosti Patryk Jaki.

Zástupci států Evropské unie v polovině května poprvé řešili údajný odklon Polska od demokratických hodnot a právního státu. Ze schůzky ale podle diplomatů vyplynulo, že není v zájmu Bruselu Varšavu izolovat.

O stavu právního státu v Polsku diskutuje Evropská komise (EK) s Varšavou od konce roku 2015. Loni 1. června EK poprvé v historii vůči Polsku spustila postup, na jehož konci mohou členské státy EU rozhodnout o tom, že Varšavu zbaví v Unii některých hlasovacích práv.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoLetecký průmysl má potíže. Aerolinie ruší některé spoje, na jiných zdražují

Kvůli omezením ve vzdušném prostoru v oblasti nedávných bojů i zablokování Hormuzského průlivu se začíná mluvit o největší krizi letecké dopravy v historii. Nedostatek paliva se už nyní projevil zrušením desítek tisíc letů. Zároveň vede k prudkému růstu cen letenek. Experti varují, že ani mír nebude znamenat brzké ukončení hlubokých potíží. Například německá Lufthansa oznámila největší rušení letů za mnoho let, další společnosti ji následují. Zatímco rušení se týká především krátkých linek, největší zdražení zase zpravidla těch na dlouhé vzdálenosti. Letní zájezdy se už nyní v některých případech turistům prodražují. A eurokomisař pro energii a bydlení Dan Jorgensen uvedl, že problém s leteckým palivem je nyní nejpalčivější. Nedostatek může v Evropě nastat už za pět či šest týdnů.
před 48 mminutami

AFP spekuluje o pozvánce Ruska na floridský summit G20

Agentura AFP s odkazem na zdroj z Bílého domu tvrdí, že Rusko obdrží pozvánku na summit zemí G20. Ten se bude konat v prosinci na Floridě. List Washington Post s odkazem na představitele administrativy Donalda Trumpa napsal, že prezident má v úmyslu pozvat na schůzku v Miami i šéfa Kremlu Vladimira Putina. Trump uvedl, že o pozvánce pro Putina neví a že pochybuje, že by Putin přijel, i když by to podle něj bylo „přínosné“. Moskva se k možné Putinově účasti na summitu přímo nevyjádřila.
před 1 hhodinou

Příměří mezi Izraelem a Libanonem se prodlouží o tři týdny, oznámil Trump

Desetidenní příměří mezi Libanonem a Izraelem, které mělo původně vypršet v pondělí, se prodlouží o další tři týdny. Oznámil to americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social po druhém kole mírových jednání představitelů obou zemí, které se ve čtvrtek konalo v Oválné pracovně ve Washingtonu. Podle agentury AFP šéf Bílého domu zdůraznil, že je vysoká šance, že bude dosaženo míru ještě letos. Útoky mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hizballáh mezitím pokračovaly i ve čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump chce uzavřít dohodu s Íránem jen tehdy, když to bude dobré pro USA

Spojené státy uzavřou dohodu s Íránem jen tehdy, pokud to bude dobré pro Washington, americké spojence a zbytek světa. Na své sociální síti Truth Social to ve čtvrtek napsal americký prezident Donald Trump, který zároveň varoval Teherán, že mu dochází čas.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Zelenskyj vyzval EU, aby dále pracovala na sankcích proti Rusku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval na neformálním summitu EU v kyperském letovisku Aja Napa, kde je hostem, představitele Unie a lídry členských států sedmadvacítky, aby dále pracovali na sankcích proti Rusku. Premiéři a prezidenti zemí EU ve čtvrtek jednali o válce na Ukrajině a konfliktech na Blízkém východě, k debatě se vrátí v pátek. Za Česko se účastní premiér Andrej Babiš (ANO).
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Izrael a Libanon hlásí další vlnu útoků

Libanonské ministerstvo zdravotnictví podle agentury AFP hlásí tři mrtvé po izraelském útoku poblíž obce Šúkín v jiholibanonském regionu Nabatíja. Izraelská armáda naopak tvrdí, že zabila dva členy teroristického hnutí Hizballáh ve vesnici Ajnátá v regionu Bint Džbajl. Podle agentury Reuters zatím není jasné, zda spolu údery souvisí. Hizballáh v reakci odpálil rakety na severoizraelské město Štula. Útoky přišly navzdory desetidennímu příměří, upozorňují agentury.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

„Samozřejmě že je tu nenecháme.“ Lidé se z Kramatorsku evakuují i s mazlíčky

Pozice Ukrajiny je podle jejího ministra zahraničí Andrije Sybihy nejlepší za poslední rok. V oblastech u frontové linie ale panují obavy a lidé dál opouštějí své domovy. V ostřelovaných městech Slavjansk a Kramatorsk natáčel štáb ČT.
před 9 hhodinami

Státy EU finálně schválily půjčku pro Ukrajinu i dvacátý balík sankcí proti Rusku

Členské státy EU finálně schválily unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), oznámilo kyperské předsednictví. Maďarsko již ve středu stáhlo svou blokaci a následovala takzvaná písemná procedura. Unijní státy finálně schválily rovněž dvacátý balík sankcí proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině. Maďarsko a Slovensko již ve středu uvedly, že nebudou nová omezení blokovat, jestliže bude ruská ropa opět proudit ropovodem Družba do obou zemí.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...