Polská konzervativní vláda ruší gymnázia. Učitelé a rodiče chystají protesty

Nahrávám video
Polská novinářka: Gymnázia se budou řešit postupně
Zdroj: ČT24

Konzervativní polská vláda premiérky Beaty Szydlové plánuje od 1. září rušit gymnázia, na která nastupovali všichni žáci po šesti letech základní školy. Polské školství se díky tomu přitom vypracovalo na čtvrté místo v Evropě. „Programy budou centralizované, školy ztratí autonomii, ale zato budou lehce kontrolovatelné. Vláda bude takto tvořit nového Poláka,“ míní polská novinářka Barbara Sierszula. Učitelé a rodiče plánují protesty.

Zatímco v Česku se říká gymnázia výběrovým školám, v Polsku je to spíše jakýsi druhý stupeň základní školy.

Kontroverzní reformu školství představila vláda strany Právo a spravedlnost (PiS) v čele s ministryní školství Annou Zalewskou již loni. Na návrhu nespolupracovala ani s opozicí ani s experty v této oblasti. Zákon rychle schválil Sejm a Senát, kde má PiS pohodlnou většinu – následně jej v lednu podepsal prezident Andrzej Duda, který je rovněž pochází z řad konzervativců.

Kabinet vysvětlil rušení gymnázií tím, že „úroveň výuky je nedostatečná“. Místo gymnázií bude zavedena osmiletá základní škola a čtyřletá lycea, případně pětileté odborné školy.

„Nový systém bude prakticky starým systémem. Vrátí se to, co bylo, když jsem ještě já chodila do školy,“ podotkla polská novinářka Sierszula. Gymnázia navštěvuje nyní přes milion studentů - podle novinářky program dokončí.

„Vláda říká, že nezaniká od 1. září všechno, ale bude to zanikat postupně. Nový program se má týkat první a čtvrté třídy základní školy. Ti, kdo měli jít na gymnázium, půjdou do sedmé a osmé třídy,“ vysvětlila Sierszula.

Odpůrci změn žádají referendum

Dosavadní systém – šest let základní školy, tři roky gymnázia a tři roky v lyceu, případně čtyři roky na odborné školy – přitom měly po pádu komunismu v roce 1989 zvednout úroveň školství v Polsku, což se skutečně podařilo. Podle testů PISA spadajícího pod OECD bylo polské školství v roce 2014 čtvrté nejlepší v Evropě a desáté na světě.

Podle kritiků je reforma nedostatečně připravená a panují obavy z chaosu. Polská asociace učitelů se snažila prosadit referendum k této otázce a uspořádala již několik protestů. Petici za referendum podepsalo přes milion lidí. Čtvrtého září chtějí učitelé i rodiče demonstrovat před varšavským sídlem ministerstva školství a osvěty.

Učitelé mají obavy, že tisíce z nich přijdou o práci. „Reforma se nelíbí většině společnosti. Existuje reálné podezření, že jde hlavně o to, aby program vyhovoval PiS. Změny se budou dotýkat třeba historie – ve čtvrté třídě přichází výuka, která dosud neexistovala, o vojácích, kteří válčili proti komunismu. Je to o tom, jak polská vláda vidí příštího mladého Poláka,“ poznamenala Sierszula.

Vláda láká vysokoškoláky do „akademické legie“

Premiérka Szydlová ale opakuje, že reforma je nutná a naopak vytvoří pár tisíc nových míst. Polské ministerstvo obrany mezitím láká dobrovolníky z řad vysokoškoláků, kteří mají posílit záložní armádu.

Země usiluje o zvýšení svých obranných kapacit vzhledem k sílícím bezpečnostním obavám, které v regionu vyvolávají vojenské aktivity Ruska. Varšava proto posiluje výzbroj i početní stav profesionální armády.

Takzvaná „akademická legie“ nabízí v následujícím akademickém roce zhruba deseti tisícům dobrovolníků teoretický i praktický výcvik. Polské ministerstvo obrany dlouhodobě hovoří o nutnosti vybudování polovojenských jednotek, jejichž prostřednictvím by do obrany země zapojilo dobrovolníky z řad civilistů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šéf Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv končí ve funkci, oznámil Trump

Ve funkci šéfa vlivného amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) končí Marty Makary. O jeho rezignaci informoval americký prezident Donald Trump. Agentura AFP podotýká, že Makaryho konci v čele úřadu předcházelo několik týdnů politického chaosu v nejvyšších patrech instituce.
před 4 hhodinami

Mezi USA a Kremlem není shoda, že by Rusko mělo získat celý Donbas, řekl Trump

Mezi Spojenými státy a Kremlem podle amerického prezidenta Donalda Trumpa neexistuje shoda na tom, že by Rusko mělo získat celý ukrajinský Donbas. Trump to v úterý řekl ve Washingtonu před odletem na návštěvu Číny. Moskva si celý Donbas nárokuje, a to včetně oblastí, které se jí dosud nepodařilo dobýt.
před 6 hhodinami

Nizozemští zdravotníci pochybili při ošetření pacienta s hantavirem, jsou v karanténě

V karanténě skončilo dvanáct zaměstnanců nizozemské nemocnice, kteří ošetřovali pacienta nakaženého hantavirem z evakuované výletní lodi MV Hondius. Nemocnice preventivní opatření nařídila kvůli nesprávnému postupu při odběru krve a při likvidaci moči. Loď, ze které úřady na španělském ostrově Tenerife cestující a část posádky evakuovaly, nyní míří do nizozemského Rotterdamu. Příznaky nemoci se objevily i u 25letého Itala – byl na palubě letu nizozemské společnosti KLM, na němž se krátce nacházela i jedna z obětí hantaviru.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoPrvního padlého československého pilota připomíná plaketa u obce Wetteren

Letec Jindřich Beran má od úterý památník u obce Wetteren nedaleko Bruselu. Rodák z Rožné na Ždársku odešel v létě 1939 do Francie a sloužil v tamní armádě. Stal se prvním československým pilotem, který padl na západní frontě – 12. května 1940. Plukovník in memoriam tehdy vzlétl na obranu proti postupující nacistické armádě, která vpadla do Belgie. Nejdříve spočinul na místním hřbitově. V roce 1950 ale rodina nechala jeho ostatky vyzvednout a odvézt do rodiště v Československu. Tam ho pohřbili za přísného dohledu Státní bezpečnosti. Uznání a povýšení se dočkal až po pádu komunismu. Jeho památku nově připomíná plaketa v polích, kde se Beranův stroj zřítil. Za jejím vznikem stojí i místní archivář s manželkou, kteří náhodou narazili na knihu o tomto pilotovi.
před 7 hhodinami

Rusko a Ukrajina po příměří informovaly o obnovení dronových útoků

Rusko se rozhodlo ukončit částečný klid zbraní, který trval několik dní, prohlásil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruská armáda podle něj v noci zaútočila na Ukrajinu více než dvěma sty bezpilotními letouny a na frontě shodila přes osmdesát leteckých bomb. Ukrajinské úřady informují nejméně o devíti zabitých. Moskva naopak podle státní agentury TASS tvrdí, že za poslední den bylo zničeno přes sto ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Během pobytu na moři zemřeli v Norsku dva čeští občané, uvedlo ministerstvo

V Norsku zemřeli dva čeští občané, zahynuli během pobytu na moři v oblasti Smöla. Česká ambasáda je v kontaktu s místními úřady i s rodinami zemřelých, informoval v úterý mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Na případ upozornil server Blesk.cz. Norská média v pondělí informovala o nálezu tří mrtvých turistů, kteří v oblasti lovili ryby, jejich národnost neuvedla.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ve Španělsku poprvé operovali tříměsíční dítě s ucpanou ledvinou pomocí robota

Medicínský milník se podařil madridské nemocnici 12 de Octubre. Pacient byl z nemocnice propuštěn 48 hodin po operaci a jeho stav se vyvíjí příznivě.
před 10 hhodinami

Izraelské útoky od začátku příměří zabily v Libanonu 380 lidí, tvrdí tamní úřady

Izraelské útoky zabily v Libanonu od počátku příměří v polovině dubna 380 lidí, včetně 22 dětí a 39 žen. V úterý to podle agentury AFP uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví, podle kterého od 2. března zemřelo 108 záchranářů a zdravotníků. Navzdory příměří, které 16. dubna oznámil americký prezident Donald Trump, provádí izraelská armáda vzdušné údery v Libanonu a teroristické hnutí Hizballáh útočí na izraelské vojáky v jižním Libanonu, kde Izrael okupuje část území.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...