Polská konzervativní vláda ruší gymnázia. Učitelé a rodiče chystají protesty

Nahrávám video

Konzervativní polská vláda premiérky Beaty Szydlové plánuje od 1. září rušit gymnázia, na která nastupovali všichni žáci po šesti letech základní školy. Polské školství se díky tomu přitom vypracovalo na čtvrté místo v Evropě. „Programy budou centralizované, školy ztratí autonomii, ale zato budou lehce kontrolovatelné. Vláda bude takto tvořit nového Poláka,“ míní polská novinářka Barbara Sierszula. Učitelé a rodiče plánují protesty.

Zatímco v Česku se říká gymnázia výběrovým školám, v Polsku je to spíše jakýsi druhý stupeň základní školy.

Kontroverzní reformu školství představila vláda strany Právo a spravedlnost (PiS) v čele s ministryní školství Annou Zalewskou již loni. Na návrhu nespolupracovala ani s opozicí ani s experty v této oblasti. Zákon rychle schválil Sejm a Senát, kde má PiS pohodlnou většinu – následně jej v lednu podepsal prezident Andrzej Duda, který je rovněž pochází z řad konzervativců.

Kabinet vysvětlil rušení gymnázií tím, že „úroveň výuky je nedostatečná“. Místo gymnázií bude zavedena osmiletá základní škola a čtyřletá lycea, případně pětileté odborné školy.

„Nový systém bude prakticky starým systémem. Vrátí se to, co bylo, když jsem ještě já chodila do školy,“ podotkla polská novinářka Sierszula. Gymnázia navštěvuje nyní přes milion studentů - podle novinářky program dokončí.

„Vláda říká, že nezaniká od 1. září všechno, ale bude to zanikat postupně. Nový program se má týkat první a čtvrté třídy základní školy. Ti, kdo měli jít na gymnázium, půjdou do sedmé a osmé třídy,“ vysvětlila Sierszula.

Odpůrci změn žádají referendum

Dosavadní systém – šest let základní školy, tři roky gymnázia a tři roky v lyceu, případně čtyři roky na odborné školy – přitom měly po pádu komunismu v roce 1989 zvednout úroveň školství v Polsku, což se skutečně podařilo. Podle testů PISA spadajícího pod OECD bylo polské školství v roce 2014 čtvrté nejlepší v Evropě a desáté na světě.

Podle kritiků je reforma nedostatečně připravená a panují obavy z chaosu. Polská asociace učitelů se snažila prosadit referendum k této otázce a uspořádala již několik protestů. Petici za referendum podepsalo přes milion lidí. Čtvrtého září chtějí učitelé i rodiče demonstrovat před varšavským sídlem ministerstva školství a osvěty.

Učitelé mají obavy, že tisíce z nich přijdou o práci. „Reforma se nelíbí většině společnosti. Existuje reálné podezření, že jde hlavně o to, aby program vyhovoval PiS. Změny se budou dotýkat třeba historie – ve čtvrté třídě přichází výuka, která dosud neexistovala, o vojácích, kteří válčili proti komunismu. Je to o tom, jak polská vláda vidí příštího mladého Poláka,“ poznamenala Sierszula.

Vláda láká vysokoškoláky do „akademické legie“

Premiérka Szydlová ale opakuje, že reforma je nutná a naopak vytvoří pár tisíc nových míst. Polské ministerstvo obrany mezitím láká dobrovolníky z řad vysokoškoláků, kteří mají posílit záložní armádu.

Země usiluje o zvýšení svých obranných kapacit vzhledem k sílícím bezpečnostním obavám, které v regionu vyvolávají vojenské aktivity Ruska. Varšava proto posiluje výzbroj i početní stav profesionální armády.

Takzvaná „akademická legie“ nabízí v následujícím akademickém roce zhruba deseti tisícům dobrovolníků teoretický i praktický výcvik. Polské ministerstvo obrany dlouhodobě hovoří o nutnosti vybudování polovojenských jednotek, jejichž prostřednictvím by do obrany země zapojilo dobrovolníky z řad civilistů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šéf podniku Anthropic vyzval firmy, aby zpomalily vývoj modelů AI

Generální ředitel americké společnosti Anthropic Dario Amodei vyzval firmy zabývající se umělou inteligencí (AI), aby zpomalily tempo, jakým rozšiřují schopnosti svých modelů. Nastínil přitom tříkrokový rámec, jehož cílem je regulovat rychlost vývoje a získat více času na řízení souvisejících rizik. Krok reaguje na rostoucí obavy ze zneužití umělé inteligence, uvedla v sobotu agentura Reuters.
před 4 hhodinami

V Německu lidé protestovali proti krajně pravicové straně AfD

Ve zhruba dvaceti německých městech lidé v sobotu protestovali proti krajně pravicové straně Alternativa pro Německo (AfD), která minulý týden přesvědčivě zvítězila v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku. Demonstrace se konaly v Berlíně, Hamburku či Mnichově.
před 6 hhodinami

Nejen Louvre. Ve Francii přibývá krádeží uměleckých děl

Francie se v poslední době potýká s loupením uměleckých děl, bilance za poslední rok činí deset vykradených muzeí. Naposledy zmizely dva obrazy impresionisty Pierra-Augusta Renoira, přičemž totožnost pachatelů ani osud vzácných pláten nejsou známé. Zloději v takovýchto případech většinou pracují na zakázku.
před 9 hhodinami

Ruské útoky zabíjely v Záporoží, Kryvém Rihu, Kramatorsku i Žytomyrské oblasti

Rusko v noci na sobotu opět útočilo na ukrajinská města. Dva mrtvé a jednu zraněnou ženu si vyžádal úder na Záporoží, jeden člověk byl zabit při útoku na Kryvyj Rih, v Oděse je pětatřicet zraněných, informovaly ukrajinské úřady. Později během dne dvě osoby zemřely v Žytomyrské oblasti a tři v Kramatorsku. Krizový štáb ruské Bělgorodské oblasti tvrdí, že ukrajinský dron v regionu zaútočil na auto a na místě zahynula žena, další tři lidé, včetně dítěte, měli vyváznout se zraněním.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Alpách zahynul český horolezec, zasáhlo ho padající kamení

Ve francouzských Alpách ve čtvrtek zemřel český horolezec, informovala v sobotu agentura AFP nebo místní list Le Dauphiné Libéré. Muže kolem čtyřiceti let při průchodu nebezpečným skalnatým úsekem na trase na Mont Blanc zasáhlo padající kamení. Informaci následně ČTK potvrdil i mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Filipínští záchranáři našli na shořelém trajektu dalších 41 těl, obětí je 76

Na trajektu, který vyhořel v noci na čtvrtek cestou z Manily do provincie Palawan na západě země, našli filipínští záchranáři dalších 41 těl. Počet obětí se tak zvýšil na 76, informovala v sobotu odpoledne SELČ podle agentur mluvčí pobřežní stráže. Třináct lidí se stále pohřešuje.
před 12 hhodinami

Farageova Reform UK dostala v krátké době druhý rekordní dar

Britská populistická strana Reform UK obdržela další rekordní dar 36 milionů liber (více než miliardu korun). Dárcem je magnát v oblasti kryptoměn Christopher Harborne, který o tom informoval v článku publikovaném v deníku The Daily Telegraph. Pro stranu Nigela Farage jde o druhý rekordní příspěvek za dva dny v době, kdy se strana připravuje na příští volby.
před 12 hhodinami

Rád bych viděl Irsko sjednocené, prohlásil Trump v Dublinu

Americký prezident Donald Trump by prý moc rád viděl, kdyby se Irsko sjednotilo se Severním Irskem, které je součástí Velké Británie. Šéf Bílého domu to řekl po schůzce s irským premiérem Micheálem Martinem, informují v sobotu tiskové agentury. Trump, který je v Irsku na dvoudenní návštěvě, nicméně dodal, že by k případnému sjednocení měla co říct Británie. Prezident USA v Dublinu hovořil i o situaci na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.