Polská konzervativní vláda ruší gymnázia. Učitelé a rodiče chystají protesty

Nahrávám video

Konzervativní polská vláda premiérky Beaty Szydlové plánuje od 1. září rušit gymnázia, na která nastupovali všichni žáci po šesti letech základní školy. Polské školství se díky tomu přitom vypracovalo na čtvrté místo v Evropě. „Programy budou centralizované, školy ztratí autonomii, ale zato budou lehce kontrolovatelné. Vláda bude takto tvořit nového Poláka,“ míní polská novinářka Barbara Sierszula. Učitelé a rodiče plánují protesty.

Zatímco v Česku se říká gymnázia výběrovým školám, v Polsku je to spíše jakýsi druhý stupeň základní školy.

Kontroverzní reformu školství představila vláda strany Právo a spravedlnost (PiS) v čele s ministryní školství Annou Zalewskou již loni. Na návrhu nespolupracovala ani s opozicí ani s experty v této oblasti. Zákon rychle schválil Sejm a Senát, kde má PiS pohodlnou většinu – následně jej v lednu podepsal prezident Andrzej Duda, který je rovněž pochází z řad konzervativců.

Kabinet vysvětlil rušení gymnázií tím, že „úroveň výuky je nedostatečná“. Místo gymnázií bude zavedena osmiletá základní škola a čtyřletá lycea, případně pětileté odborné školy.

„Nový systém bude prakticky starým systémem. Vrátí se to, co bylo, když jsem ještě já chodila do školy,“ podotkla polská novinářka Sierszula. Gymnázia navštěvuje nyní přes milion studentů - podle novinářky program dokončí.

„Vláda říká, že nezaniká od 1. září všechno, ale bude to zanikat postupně. Nový program se má týkat první a čtvrté třídy základní školy. Ti, kdo měli jít na gymnázium, půjdou do sedmé a osmé třídy,“ vysvětlila Sierszula.

Odpůrci změn žádají referendum

Dosavadní systém – šest let základní školy, tři roky gymnázia a tři roky v lyceu, případně čtyři roky na odborné školy – přitom měly po pádu komunismu v roce 1989 zvednout úroveň školství v Polsku, což se skutečně podařilo. Podle testů PISA spadajícího pod OECD bylo polské školství v roce 2014 čtvrté nejlepší v Evropě a desáté na světě.

Podle kritiků je reforma nedostatečně připravená a panují obavy z chaosu. Polská asociace učitelů se snažila prosadit referendum k této otázce a uspořádala již několik protestů. Petici za referendum podepsalo přes milion lidí. Čtvrtého září chtějí učitelé i rodiče demonstrovat před varšavským sídlem ministerstva školství a osvěty.

Učitelé mají obavy, že tisíce z nich přijdou o práci. „Reforma se nelíbí většině společnosti. Existuje reálné podezření, že jde hlavně o to, aby program vyhovoval PiS. Změny se budou dotýkat třeba historie – ve čtvrté třídě přichází výuka, která dosud neexistovala, o vojácích, kteří válčili proti komunismu. Je to o tom, jak polská vláda vidí příštího mladého Poláka,“ poznamenala Sierszula.

Vláda láká vysokoškoláky do „akademické legie“

Premiérka Szydlová ale opakuje, že reforma je nutná a naopak vytvoří pár tisíc nových míst. Polské ministerstvo obrany mezitím láká dobrovolníky z řad vysokoškoláků, kteří mají posílit záložní armádu.

Země usiluje o zvýšení svých obranných kapacit vzhledem k sílícím bezpečnostním obavám, které v regionu vyvolávají vojenské aktivity Ruska. Varšava proto posiluje výzbroj i početní stav profesionální armády.

Takzvaná „akademická legie“ nabízí v následujícím akademickém roce zhruba deseti tisícům dobrovolníků teoretický i praktický výcvik. Polské ministerstvo obrany dlouhodobě hovoří o nutnosti vybudování polovojenských jednotek, jejichž prostřednictvím by do obrany země zapojilo dobrovolníky z řad civilistů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev i Dnipro. Na místě jsou mrtví a přes sto zraněných

Nejméně sedmnáct mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovoří o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov.
01:46Aktualizovánopřed 14 mminutami

Izraelská armáda tvrdí, že zachytila dvě střely z Libanonu. Ten hlásí mrtvé

Izraelská armáda tvrdí, že v noci na úterý zachytila dvě střely z Libanonu. Jeden dron pak dopadl v blízkosti vojenského stanoviště na izraelském území poblíž hranice s Libanonem, uvedla dále podle médií armáda. Kvůli útokům byl v některých částech severu Izraele vyhlášen poplach. Armáda neinformovala o obětech. Libanonské úřady naopak uvedly, že izraelský útok z pondělního večera si vyžádal šest mrtvých.
03:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Při protestu proti americké karanténě na ebolu zemřeli v Keni dva lidé

Při pondělním protestu v centrální Keni zemřeli dva lidé, kteří demonstrovali proti záměru Spojených států zřídit na tamní vojenské základně karanténní zařízení pro pacienty s ebolou. S odvoláním na organizátora demonstrace Patricka Wahomeho a bezpečnostní zdroj o tom informovala agentura Reuters. Okolnosti úmrtí zatím nejsou jasné.
před 2 hhodinami

České úřady představily informace pro návštěvníky fotbalového mistrovství světa

Ministerstvo zahraničí představilo ve spolupráci s Fotbalovou asociací ČR a ministrem pro sport praktické informace pro české občany, kteří se chystají na fotbalové mistrovství světa do USA, Kanady a Mexika. Turnaj se koná od 11. června do 19. července. Ministerstvo zahraničí posílilo velvyslanectví ve Washingtonu i generální konzulát v Los Angeles.
03:05Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, tvrdí FT

Spojené státy uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, které jsou v NATO, napsal v úterý list Financial Times (FT). Cílem je ujistit spojence, že omezení americké konvenční vojenské podpory neoslabí bezpečnostní záruky. Zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní už projevily Polsko a některé pobaltské země.
před 5 hhodinami

Výhrůžky i útoky v íránské opozici. Pahlavího stoupenci se radikalizují

Blízkovýchodní válka zintenzivnila úsilí některých příznivců syna sesazeného íránského šáha o umlčení zástupců jiných opozičních skupin a kritiků války v exilu. Íránci v západních zemích čelí výhrůžkám i fyzickým útokům. Radikální monarchisté dokonce na pochodech používají symboly obávané tajné policie Savak. Sjednotit rozpolcenou opozici se mezitím snaží vznikající občanská organizace Kongres za íránskou svobodu.
před 7 hhodinami

Frederiksenová zůstane dánskou premiérkou, dohodla se na menšinové vládě

Dánská sociálnědemokratická premiérka Mette Frederiksenová se dohodla na vzniku menšinové středolevé vlády, čímž si po třetí funkční období v řadě udrží křeslo ministerské předsedkyně. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že tak končí období nejistoty po březnových volbách uprostřed krize ve vztazích s americkým prezidentem Donaldem Trumpem kvůli Grónsku, autonomní součásti Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Trumpova administrativa zastavila plán na fond na ochranu jeho spojenců

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila plán na vytvoření fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 37,6 miliardy korun) pro prezidentovy spojence. Ti se domnívají, že byli „neoprávněně vyšetřováni“, píše agentura Reuters s odkazem na své zdroje. Trumpův návrh na vytvoření fondu, z něhož by mohli například získat peníze jeho příznivci odsouzení za útok na Kapitol 6. ledna 2021, vyvolal v Kongresu odpor napříč politickým spektrem.
před 14 hhodinami
Načítání...