Moskva/Varšava - Polsko po počátečním odmítnutí nakonec povolilo přelet letadla s ruským ministrem obrany nad svým územím. Ministr Sergej Šojgu se vracel do Ruska z návštěvy Slovenska, kde se zúčastnil oslav Slovenského národního povstání. Polsko zpočátku letoun do svého vzdušného prostoru nepustilo, stejně jako Ukrajina. Ministrovo letadlo Tu-154 se muselo otočit a vrátit do Bratislavy. K večeru pak ministr odletěl přes Polsko domů. Moskva incident ostře odsoudila.
Incident Polsko vysvětlilo administrativními nedostatky. Agentura Reuters upřesnila, že stroj prý z neznámých důvodů změnil svůj status z civilního na vojenský. Jak uvedla polská agentura PAP, Moskva předem neohlásila vojenský let, jímž let s ministrem na palubě údajně byl. Jako takový je třeba ho nahlásit minimálně 72 hodin předem. Podle polského ministerstva obrany byl přelet povolen poté, co byl status letedla změněn zpět na civilní.
Piotr Walatek z polského ministerstva vnitra uvedl, že ruský pilot pravděpodobně omylem ohlásil let jako vojenský, a nikoli civilní, pro který měl povolení. Moskva však na incident reagovala podrážděně. Ruské ministerstvo zahraničí postup Polska označilo za „závažné porušení norem a etiky komunikace mezi státy“.
Polsko patří mezi nejostřejší kritiky Ruska kvůli jeho roli v konfliktu na východní Ukrajině. Spolu s Litvou a Ukrajinou také nynější prokázanou přítomnost ruských vojáků na východě Ukrajiny označuje za agresi či invazi. Slovu „invaze“ se přitom západní politici ve svých - byť ostrých - vyjádřeních vesměs vyhýbají.
Na oslavách 70. výročí zahájení povstání dnes kvůli přítomnosti Šojgua také chyběl nejvyšší polský představitel Bronislaw Komorowski.
Incident byl nepříjemný i pro slovenskou stranu
Jak upřesnil zpravodaj ČT David Miřejovský, speciál s ministrem odstartoval z letiště Sliač u Banské Bystrice. Už po pár minutách letu ale pilot dostal příkaz, že nesmí nad polské území. Stroj se proto otočil a přistál v Bratislavě. Pro slovenskou stranu je situace nepříjemná hlavně proto, že Šojgu byl oficiálním hostem a zastupoval Vladimira Putina. V takové chvíli se sluší, aby se o něj postaral jeho slovenský protějšek - ministr obrany Martin Glváč. Ten byl ale také na oslavách v Banské Bystrici, a musel jet proto do Bratislavy narychlo autem. Další problém byl, že vládní Hotel Bôrik nebyl na přijetí takto vysoce postaveného ruského činitele připraven, a proto musela slovenská strana nabídnout Šojguovi odvoz na ruskou ambasádu v Bratislavě.
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen po dnešním jednání velvyslanců členských zemí Aliance označil přítomnost ruských vojáků za „do očí bijící“ narušení ukrajinské suverenity a územní celistvosti. „Navzdory prázdnému popírání z Moskvy je nyní jasné, že ruští vojáci a vybavení nezákonně překročili hranice na východní a jihovýchodní Ukrajinu,“ prohlásil Rasmussen.
Také zástupce českého velvyslance u NATO Petr Chalupecký, který na jednání zastupoval ČR, označil současnou situaci za kvalitativní posun dosavadního vývoje. „Rusové tam už operují poměrně otevřeně a v poměrně výrazných počtech,“ prohlásil. Ukrajinská strana podle něj na jednání přišla s některými požadavky, o jejichž realizaci je prý ale předčasné hovořit. „Některé byly velmi odvážné. A je férové poznamenat, že ani Aliance ani jednotlivé státy zřejmě nebudou ochotny zajít až tak daleko, jak by si to Ukrajina představovala,“ podotkl český zástupce.
Ukrajinský velvyslanec u NATO Ihor Dolhov po jednání novinářům řekl, že jeho země se může ubránit, ale potřebuje pomoc při zastavení ruské agrese a návratu ruského vedení k mírovém řešení. „Je jasné, že NATO nemůže poskytnout vojenskou podporu Ukrajině, a my to ani nečekáme,“ poznamenal Dolhov. Ruská invaze je podle něj nyní potvrzená a velmi silná. „Budeme dál hledat mírové řešení a prezident Porošenko oznámil, že nevynechá žádnou příležitost k prosazení svého mírového plánu. Ale je to těžké, když máte na vlastním území nepřátelské vojáky,“ dodal velvyslanec.
„Na summitu příští týden přijmeme rozhodnutí, jak posílíme naši spolupráci s Ukrajinou,“ odpověděl Rasmussen na otázku, jak konkrétně mohou nyní Aliance či její členové Kyjevu pomoci. Připomněl také, že NATO zřizuje čtyři fondy, z nichž má být financována pomoc Ukrajině při reformách jejích ozbrojených sil v logistice, velení, kybernetické ochraně a také podpoře vojáků včetně těch, kteří utrpěli zranění.
Vlády EU chtějí nové sankce proti Rusku
Kvůli ruským vojenským aktivitám na Ukrajině požaduje většina vlád v Evropské unii nové sankce proti Moskvě. Vyplynulo to z dnešní neformální schůzky unijních minstrů zahraničí v Miláně. Někteří z nich hovořili přímo o ruské invazi. Nové sankce by mohly postihnout dovoz luxusního zboží z Ruska, jako je kaviár, vodka nebo diamanty. Spíš nepravděpodobné je, že by se nové sankce dotkly energetického sektoru. Pro Rusko je přitom vývoz ropy a zemního plynu životně důležitý.
Už koncem července EU omezila přístup ruských bank na unijní finanční trhy a zakázala vývoz některých vyspělých technologií či zařízení na těžbu ropy. „Teď to nemůže být totéž, musí to být něco jiného,“ naznačil dnes švédský ministr zahraničí Carl Bildt. Jeho estonský protějšek Urmas Paet dodal, že sankce nyní musí „opravdu bolet“.
Unie však po sankcích nevolá jednohlasně. Například slovenský premiér Robert Fico dnes prohlásil, že „hospodářské sankce založené na neověřených údajích jsou neefektivní a nespravedlivé“.
Barroso vyzval Putina ke změně kursu
Předseda Evropské komise José Barroso dnes v telefonickém rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem odsoudil vpád ruských sil na Ukrajinu a jejich tamní operace. Podle komise už EU dala najevo, že další destabilizace Ukrajiny a regionu bude pro Rusko znamenat velké náklady. Barroso Putina vyzval ke změně nynějšího kurzu. Vývoj na Ukrajině je podle něj v naprostém rozporu se snahami EU najít pragmatická a diplomatická řešení v otázkách, jako je implementace dohody o volném obchodu mezi EU a Ukrajinou či energetických vztahů Ruska a Kyjeva.
