Podle Unie by měla G7 potvrdit svou snahu pomoct Ukrajině

Brusel – Summit lídrů vyspělých ekonomik skupiny G7 by měl potvrdit pokračující odhodlání hospodářsky pomáhat Ukrajině i trvající tlak na Rusko, aby nezasahovalo do dění v této sousední zemi. Na tiskové konferenci před dnešním jednáním G7, které začíná v Bruselu ve večerních hodinách, to prohlásili předseda Evropské komise José Barroso a Herman Van Rompuy, který předsedá jednání zemí osmadvacítky.

Barroso také uvedl, že za určitých podmínek by se v červenci mohla v Bruselu uskutečnit první schůzka na vysoké úrovni zabývající se koordinací mezinárodní hospodářské pomoci určené Ukrajině. Velkou dárcovskou konferenci pro Ukrajinu by pak podle něj mělo být možné zorganizovat do konce letošního roku.

Dnes zahajovaný summit G7 je náhradou za zrušené setkání, které se mělo ve stejném termínu ještě za účasti ruského prezidenta Vladimira Putina konat v letovisku Soči u Černého moře. O zrušení této schůzky a pozastavení diskusí s Ruskem ve formátu označovaném jako „G8“ rozhodli koncem března prezidenti a premiéři USA, Británie, Japonska, Německa, Francie, Itálie, Kanady a zástupci EU při setkání v Haagu. Rusko se podle nich ze skupiny, sdílející společné hodnoty, samo svým postupem vůči Ukrajině vyřadilo.

Diskuse o návratu Ruska a G8 je předčasná

Diskuse o případném návratu Moskvy k jednacímu stolu G8 jsou podle Van Rompuye předčasné. Účast Ruska na jednáních byla pozastavena, dokud s ním nebude možné „smysluplně“ diskutovat. Sami lídři zemí G7 prý budou muset rozhodnout, zda taková situace nastala. Země skupiny odmítají uznat například ruskou anexi ukrajinského poloostrova Krym.

Nyní – po prezidentských volbách na Ukrajině – je prý možné přímé jednání mezi Ruskem a novým ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem a EU k takové diskusi Moskvu vyzývá. Rusko by podle Van Rompuye mělo aktivně přispět k uklidnění situace na východě Ukrajiny. „Zvláště stažením svých vojsk od hranic, využitím svého vlivu na ozbrojené separatisty na východě Ukrajiny, aby přestali se svými nelegálními akcemi a aby bylo dosaženo jejich odzbrojení,“ řekl zástupce EU. Rusko by podle něj mělo také zamezit, aby se ozbrojenci a zbraně dostávali přes hranici z Ruska na Ukrajinu.

Lídři G7, kromě jiných například americký prezident Barack Obama, budou mít šanci s ruským prezidentem Vladimirem Putinem přímo hovořit den po bruselském summitu při oslavách výročí vylodění Spojenců v Normandii.

4 minuty
Události, komentáře: G7 jedná o Ukrajině
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin podmíněně souhlasí s návrhy na zastavení bojů, podle Zelenského příměří nechce

Rusko souhlasí s návrhy na zastavení bojů, měly by ale vést k dlouhodobému míru a k řešení příčin krize, řekl ve čtvrtek šéf Kremlu Vladimir Putin. Existuje podle něj řada otázek, například kdo bude dohlížet na dodržování příměří na frontové linii, která je dlouhá dva tisíce kilometrů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj soudí, že Putin připravuje odmítavou reakci na návrh příměří, ale bojí se to říct přímo americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Soudce Bílému domu nařídil vrátit funkci tisícům vládních zaměstnanců

Federální soudce ve Spojených státech nařídil administrativě prezidenta Donalda Trumpa vrátit do funkce tisíce federálních zaměstnanců ve zkušební době, které propustila v únoru v rámci hromadného snižování stavů ve vládních úřadech. Soudce uvedl, že o výpovědích rozhodoval personální úřad, který k tomu neměl pravomoc. Rozhodnutí zasadilo zatím největší ránu úsilí Trumpa a jeho poradce Elona Muska o drastické zredukování federální správy, píší tiskové agentury.
před 2 hhodinami

Členské státy NATO musí vyrábět více zbraní, řekl během jednání s Trumpem Rutte

Prezident Spojených států Donald Trump ve čtvrtek jednal ve Washingtonu s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Ten během schůzky v Oválné pracovně řekl, že členové Aliance musí vyrábět více zbraní. Zaostávají v tom podle něj za Ruskem a Čínou. Trump během setkání vyjádřil přesvědčení, že Spojené státy anektují Grónsko.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Polsko staví mohutné opevnění na východní hranici

Polský prezident Andrzej Duda vyzval k rozmístění amerických jaderných zbraní na území Polska. Podle něj by se infrastruktura NATO měla 26 let po rozšíření směrem na východ také posunout tímto směrem. Země od příštího roku zavede systém vojenských školení pro civilisty. Na hranicích s Ruskem mezitím finišuje stavba prvního úseku vojenských opevnění.
před 3 hhodinami

Mileiovy škrty spojily na demonstraci důchodce s fotbalovými fanoušky

Nebývalá fronta se vytvořila v Argentině proti politice razantních škrtů tamního prezidenta Javiera Mileie. Při protivládních demonstracích spojili své síly důchodci s tvrdým jádrem fanoušků různých fotbalových klubů. Při střetech s policií patnáct lidí utrpělo zranění, z toho jeden těžká. Zhruba stovka dalších skončila v poutech.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Putin chce Ukrajinu mimo NATO a odzbrojenou, to je nepřípustné, říká Zdechovský

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) by si přál, aby dojednávané příměří mezi Ruskem a Ukrajinou bylo začátkem konce Moskvou rozpoutaného konfliktu. Obává se ale, že by ruský vládce Vladimir Putin případného klidu zbraní zneužil například k přeskupení vojáků pro nové boje. „Zakonzervovat ten konflikt je pro Evropu to nejhorší a nejdražší řešení,“ prohlásil europoslanec v pořadu Interview ČT24.
před 5 hhodinami

Němečtí Zelení blokují klíčový finanční balík vznikající vlády

Poslanci Spolkového sněmu ve čtvrtek debatovali v prvním čtení o finančním balíku, na kterém se při sondážních rozhovorech o sestavení nové vlády dohodly konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Na investice do obrany by se nově neměla vztahovat dluhová brzda, změnit by se měla ústava. Ke schválení balíku jsou však potřeba i hlasy strany Zelených, která opět odmítla změny podpořit.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Neapol zasáhlo silné zemětřesení

Stovky obyvatel Neapole strávily čtvrteční noc v ulicích a ve svých autech poté, co město na jihu Itálie zasáhlo silné zemětřesení. Nejméně jedenáct lidí bylo lehce zraněno. Úřady zřídily koordinační centrum, aby zjistily rozsah škod. Šlo o nejsilnější otřesy za čtyřicet let, píše deník Corriere della Sera.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...