Podle historiků si bombardování Drážďan vyžádalo méně obětí, než se

Drážďany - Nejnovější poznatky historiků znovu snižují dosud udávané odhady počtu obětí spojeneckého bombardování německých Drážďan v únoru roku 1945. Podle dílčí zprávy komise expertů, která byla představena na sjezdu německých historiků v Drážďanech, bylo obětí nejvýše 25 tisíc, prokazatelně však tehdy zahynulo 18 tisíc lidí.

Počet obětí leteckých útoků z 13. a 14. února 1945 je dlouhá léta předmětem sporů mezi historiky. Většinou se v současnosti uvádí 35 tisíc obětí, ale už předloni drážďanská komise uvedla, že jich bylo maximálně několik tisíc nad 25 tisíc. Zhruba o tolika přitom hovořily i samotné drážďanské úřady v březnu roku 1945.

Na rozdíl od místních statistik však nacistická propaganda krátce před koncem války počet mrtvých silně nafoukla, když hovořila o nejméně 200 tisících mrtvých, a podařilo se jí ze zničení Drážďan učinit mýtus, jenž se udržel i po válce. Pravicoví extremisté dodnes hovoří o čtvrt milionu obětí drážďanského inferna. 

Speciální komise složená z 13 historiků, archivářů a dalších humanitních vědců se zjišťováním počtu obětí bombardování Drážďan zabývá od roku 2004. Během té doby vědci údajně prošli 800 běžných metrů archivů s relevantními prameny. Zajímali se dokonce o analýzy hasičů a dokonce archeologů. Ještě do konce letošního roku mají být prozkoumány další prameny. Protichůdné údaje prý ještě vykazují hlavně archivy hřbitovů. Výsledky svého bádání by měla komise příští rok shrnout do konečného materiálu, který vyjde jako součást zvláštní publikace.

V posledních letech se v Německu ozývají hlasy, podle nichž byly nálety zbytečné a barbarské, protože postihovaly hlavně civilní obyvatelstvo. Spojenečtí historici zase poukazují na to, že Drážďany byly tou dobou snad posledním významným dopravním železničním uzlem nacistického Německa a většina podniků v něm pracovala pro zbrojní průmysl. Britský premiér Winston Churchill jednou o ničivých leteckých útocích prohlásil: „Nikdy si nesmíme dovolit omlouvat se za to, co jsme provedli Německu.“

Letos už 47. ročník Sjezdu německých historiků se koná právě v Drážďanech údajně i proto, že je odtud blízko do České republiky, která je hostitelskou zemí letošního setkání historiků a vědců z příbuzných oborů. Kongres pod heslem „Nerovnosti“ byl slavnostně zahájen v úterý večer v drážďanské opeře za přítomnosti německého prezidenta Horsta Köhlera. Vědci budou převážně o tématech souvisejících s mottem letošního srazu přednášet a debatovat do pátečního večera.

Podobně ničivé nálety jako Drážďany přitom zažila i další zejména průmyslová města, například Hamburk. Postupimský vojenský historik Rolf-Dieter Müller dnes uvedl, že v německém přístavním městě zahynulo na 40 tisíc lidí a v japonské metropoli Tokiu dokonce 100 tisíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Albánci znovu protestovali proti resortu Trumpova zetě. Střetli se s policií

Albánská policie se v úterý střetla s odpůrci luxusního developerského projektu spojeného s Jaredem Kushnerem, zetěm amerického prezidenta Donalda Trumpa. Protestní hnutí si připomíná sto dnů od začátku demonstrací, uvedla agentura AP.
před 2 hhodinami

Ukrajina získá tisíc střel pro systémy Patriot, oznámil ministr obrany Chmara

Ukrajina s pomocí spojenců a půjčky Evropské unie uzavírá smlouvy na dodávku asi tisíc střel do protivzdušných systémů Patriot. V úterý to podle agentury Reuters oznámil ukrajinský ministr obrany Jevhenij Chmara. Ukrajina střely potřebuje k sestřelování ruských balistických raket. Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová mezitím v prohlášení bez dalších podrobností sdělila, že spolu s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem vítají dohodu členských zemí k nákupu klíčových produktů pro systémy Patriot pro napadenou Ukrajinu.
před 3 hhodinami

Lotyšsko plánuje zakázat autobusové linky do Ruska a Běloruska

Od roku 2027 Lotyšsko plánuje zákaz pravidelné i příležitostné mezinárodní autobusové přepravy cestujících do Ruska a Běloruska, stejně jako tranzitu přes lotyšské území do těchto zemí. Počítá s tím návrh novely zákona o silniční dopravě, který připravilo ministerstvo dopravy a předložilo jej vládě k projednání.
před 5 hhodinami

Po útocích 11. září vedení NY zatajovalo zprávy o toxickém ovzduší, řekl Mamdani

Představitelé New Yorku po teroristických útocích z 11. září 2001 věděli, že kvalita vzduchu v místě zřícení Světového obchodního centra (WTC) je toxická a nebezpečná pro lidské zdraví, a přesto ujišťovali veřejnost o opaku. V úterý to podle stanice CNN řekl newyorský starosta Zohran Mamdani s odvoláním na více než 170 tisíc dokumentů o kvalitě ovzduší po útocích, které město poprvé zveřejnilo.
před 6 hhodinami

Izrael uzavře britský konzulát v Jeruzalémě, reaguje na sankce proti osadám

Izrael uzavře britský konzulát ve východním Jeruzalémě a zakáže vstup do země dvanácti britským občanům. Uvedl to podle agentury AFP izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar. Rozhodnutí je reakcí na omezení dovozu zboží z nelegálních izraelských osad na okupovaném Západním břehu, které v úterý oznámily Británie a jedenáct dalších západních zemí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Polsko má nejplnější zásobníky plynu v Evropské unii

Polsko naplnilo své zásobníky zemního plynu na 96 procent kapacity, což je nejvyšší úroveň v celé Evropské unii a výrazně převyšuje unijní průměr 67 procent. Vyplývá to z údajů, na které se odvolává polská rozhlasová stanice RMF FM.
před 7 hhodinami

Fico vyzval šéfa prokuratury k rezignaci. Útok na právní stát, odpověděl

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) vyzval generálního prokurátora Maroše Žilinku k rezignaci. Ministerský předseda prohlásil, že Žilinka zastává politicky opoziční postoj k vládní koalici a že prokuratura selhává ve své práci. Generální prokurátor, který nynější vládu dříve opakovaně kritizoval za některé její kroky, Ficovu výzvu označil za frontální útok na právní stát. Dodal, že v čele prokuratury hodlá setrvat do skončení svého funkčního období.
před 7 hhodinami

Babiš je v potenciálním střetu zájmů, rozhodla EK. Premiéra to „nezajímá“

Evropská komise dospěla k závěru, že český premiér Andrej Babiš (ANO) se nachází v potenciálním střetu zájmů, uvedla mluvčí Komise Louise Bogeyová. Svěřenský fond podle ní situaci dostatečně neřeší. Komise proto potvrdila pozastavení proplácení části dotací pro Agrofert. Babiš prohlásil, že ho postoj EK k jeho střetu zájmů nezajímá a neřeší to. Premiér v únoru vložil akcie holdingu do svěřenského fondu RSVP Trust.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.