Teherán - Podle člena volební komise, jehož informaci potvrdila íránská tisková agentura, by dosavadní íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád mohl obhájit své křeslo. Volební komise zatím sečetly 5,5 milionu hlasů a 69 procent z nich je pro současného prezidenta. Ještě předtím se prohlásili za vítěze voleb oba hlavní kandidáti, tedy liberál Mír Hosejn Músáví i Ahmadínežád. Druhý jmenovaný také řekl, že mnozí Íránci se do volebních místností vůbec nedostali, a to i přesto, že byly volby o hodinu prodlouženy.
Největší šance ze čtyř kandidátů na prezidentské křeslo se připisuje dosavadnímu ultrakonzervativnímu prezidentovi Mahmúdu Ahmadínežádovi. Některé zdroje tvrdily, že by mohl dokonce v prvním kole získat nadpoloviční většinu hlasů. Z dosavadních údajů zatím nelze říci, zda se o prezidentovi rozhodlo už dnes. Nezíská-li ani jeden z kandidátů víc než 50 procent hlasů, bude se za týden konat druhé kolo.
Doba byla prodloužena o šest hodin, do 21:30 SELČ. Jeden z blízkých
Músávího spolupracovníků prohlásil, že Músávímu dalo hlas 65 procent
voličů. Vycházel prý z údajů dostupných v Teheránu i ostatních částech země.
Prezidentské volby v Íránu provázela mimořádně vysoká volební účast. Úřady očekávají, že se účast bude pohybovat kolem 70 a více procent. Přiblížila by se tím rekordu z roku 1997, kdy byl do čela státu zvolen reformista Mohammad Chátamí a kdy volilo téměř 80 procent občanů.
Músaví dnes v dopise duchovnímu a politickému vůdci ajatolláhu Alímu Chameneímu varoval před vměšováním revolučních gard (ideologické armády režimu) a basídžů (členů dobrovolné islámské milice) do hlasování a vyzval Íránce k hájení regulérnosti voleb. Povahu údajných „zásahů“ velitelů těchto ozbrojených složek ale Músaví neupřesnil, označil je ale za „mimořádně znepokojivé s ohledem na to, že neznáme rozsah těchto nezákonných aktů“. Představitelé gardistů v reakci vyzvali Músavího k předložení důkazů na podporu vznesených obvinění.
O prezidentský úřad se kromě favorizovaných Ahmadínežáda a Músávího uchází ještě reformátor a někdejší předseda parlamentu Mahdí Karrúbí a bývalý velitel revolučních gard Mohsen Rezáí, který patří stejně jako Ahmadínežád ke konzervativcům.
