Podezřelý Tunisan užíval několik identit, v Itálii jej zavřeli za žhářství

14 minut
Nový podezřelý: Tunisan bez azylu byl v kontaktu s islamisty
Zdroj: ČT24

Tunisan, který je podezřelý z pondělního vražedného útoku v Berlíně, žil od února v německé metropoli. Policie potvrdila, že měl vazby na islámské radikály. Ačkoliv se o něj zajímalo hned několik bezpečnostních úřadů, muž se pohyboval v Německu rok a půl.

Po mladém Tunisanovi policisté pátrají poté, co našli jeho dokumenty v kamionu, který byl použit jako vražedná zbraň. Muž používal zřejmě až osm různých jmen včetně Anise Amriho. Je mu 24 let a zdržoval se od února hlavně v Berlíně – navštívil ale i západ Německa.

Ministr vnitra spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko Ralf Jaeger potvrdil spekulace médií, že podezřelý byl v kontaktu s islamisty. Během svého pobytu byl „vysoce mobilní“ a pohyboval se po celé zemi.

Z Tuniska odjel před sedmi lety jako imigrant a strávil čtyři roky v italském vězení - údajně za pokus o žhářství. Oznámilo to tuniské rádio Mosaique s odvoláním na tajné služby a Amriho otce. Bratr a sestra Tunisana podle svých slov nevěří v Amirovu vinu a terorismus odmítají. „Nikdy jsme neměli pocit, že je něco špatně,“ řekla Amriho sestra Nadžúa. „Byli jsme v kontaktu přes facebook, vždy se usmíval a byl šťastný,“ uvedla.

Amriho letos německé úřady sledovaly kvůli možné přípravě loupeže, při které chtěl získat peníze na nákup automatické zbraně. Sledování prý ale bylo pro nedostatek důkazů zastaveno.

Tuniská policie mezitím podle místního listu Aš-Šurúk vyslechla Amriho rodinu. Ta vypověděla, že s ním nebyla v pravidelném kontaktu od doby, co vlast na konci roku 2010 během protivládních nepokojů opustil. Aš-Šurúk uvedl, že Amriho příbuzní žijí v chudých poměrech v severní provincii Kajruván, která je považována za salafistickou baštu.

Mladík se všemožně bránil před vyhoštěním

Muž se dostal do Německa v červenci 2015, v zemi požádal o azyl, ale nedostal ho. Německé úřady se ho prý několikrát marně pokusily poslat zpět – i navzdory tomu, že byl letos v červenci umístěn do vyhošťovací vazby v Ravensburgu. Vyhoštěn ale nakonec nebyl, protože neměl platné doklady a Tunisko odmítlo, že by muž byl skutečně jeho občanem. Nalezené dokumenty byly vystaveny na 21letého Ahmada N.

Média během dne informovala o tom, že Tunisan měl vazby na islamisty. Jäger potvrdil, že se úřady tomuto podezření věnovaly a že v listopadu se o něj zajímalo i protiteroristické středisko GTAZ, jež slouží jako koordinační orgán mezi spolkovými zeměmi a spolkovou vládou. Jäger upřesnil, že muže bezpečnostní složky podezřívaly z přípravy závažného činu, který by ohrozil bezpečnost země.

Tunisana Německo už hledá eurozatykačem. Dokument uvádí, že používal šest identit a uváděl tři národnosti, vedle té tuniské to byla ještě egyptská a libanonská. Eurozatykač uvádí, že muž může být ozbrojený a nebezpečný. Za informace vedoucí k dopadení Amriho nabízí Německo odměnu 100 tisíc eur (2,7 milionu korun).

V západoněmecké spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko měla mezitím začít rozsáhlá operace, úřady ji ale nakonec odložily. Podle médií byly důvodem odkladu gramatické chyby v rozhodnutí o razii, kvůli nimž byl dokument neplatný. Podezřelý údajně krátce pobýval v tamním azylovém centru v Emmerichu.

Při pondělním atentátu, k němuž se přihlásil Islámský stát (IS), zemřelo dvanáct lidí, další desítky utrpěly zranění, jeden je ve vážném stavu.

Útočník se zřejmě zmocnil polského kamionu někdy v pondělí po třetí hodině, kdy řidič naposledy hovořil se svou manželkou. Na těle Poláka se našly i rány nožem, z čehož vyšetřovatelé usuzují, že se v kabině zápasilo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny.
před 4 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 6 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...