Islámábád - Na nejméně 327 mrtvých a 400 zraněných vzrostla bilance zemětřesení, které v úterý zasáhlo jihozápadní Pákistán. Podle pákistánských úřadů bude počet obětí dál stoupat, protože záchranáři zatím neprohledali celou zasaženou oblast. Se záchrannými pracemi pomáhají vojáci, v oblasti byl vyhlášen stav nouze. Zemětřesení bylo tak mohutné, že ho pocítili i obyvatelé indického Dillí.
„V nejhůře postiženém okrese Avaran bylo zatím nalezeno 285 těl. Dalších 42 obětí je registrováno v sousedním okrese Keč,“ sdělil Abdal Rašíd Gogazáí, představitel okresu Avaran.
Otřesy půdy o síle 7,7 stupně vycházely z hloubky 20 kilometrů a měly epicentrum nedaleko města Avaran v chudé hornaté provincii Balúčistán. Postihly zde desítky tisíc lidí a srovnaly se zemí celé vesnice. „Zemětřesení zasáhlo celkem šest okresů s populací 300 000 lidí,“ řekl mluvčí provinční vlády Džan Muhammad Balaidí. „Máme vážný nedostatek zdravotnických služeb. V místních nemocnicích není místo k ošetření zraněných. Těžce zraněné se snažíme přepravovat vrtulníky do Karáčí a dalších sousedních okresů,“ dodal Balaidí.
Pákistánská armáda vyslala do regionu 100 lékařů a rozmístila v terénu 1000 vojáků. Záchranáři se ale do zasažených míst dostávají obtížně, protože se jedná o odlehlý hornatý region. Místní představitelé předpokládají, že počet obětí dále poroste, jak budou záchranné týmy pronikat hlouběji do horských oblastí. Seizmologové rovněž varují před následnými otřesy.
Seizmolog Aleš Špičák:
„Takhle silné zemětřesení nebylo v této oblasti za několik posledních stovek let zaznamenáno. Nicméně je to oblast, která je geologickými procesy těžce zkoušená. Pákistán obecně je velmi ohrožený silnými zemětřeseními. Setkávají se zde tři obrovské bloky zemské kůry – deska euroasijská, do které z jihu naráží deska arabská, a deska nesoucí Indický oceán. Styčný bod těchto tří desek je právě v té oblasti, kde k zemětřesení došlo.“
„Začali jsme pohřbívat mrtvé. Kolem 90 procent domů v okrese Avaran bylo zničeno. Téměř všechny domy vyrobené z nepálených cihel se zřítily,“ řekl Gogazáí, podle nějž tisíce místních obyvatel strávily noc pod širým nebem. Přerušeno bylo také telekomunikační spojení.
Balúčistán je největší, ale nejméně zalidněnou pákistánskou provincií. Je nejchudší pákistánskou provincií, přestože její půda ukrývá podle předpokladů bohaté zásoby nerostů. Oblast je náchylná k otřesům; nejméně 35 lidí tu zahynulo v dubnu při silném zemětřesení, které mělo ohnisko v jihovýchodním Íránu.
U pobřeží vznikl stometrový ostrov
Zemětřesení bylo citelné až v přístavu Karáčí, který má 20 milionů obyvatel, v sousedním Íránu nebo indickém hlavním městě Dillí. Po otřesech se u pobřeží nedaleko přístavu Gvadar objevil malý nový ostrov. „Ostrov má výšku asi 20 metrů a délku 100 metrů,“ řekl místní představitel Tufail Balúč, podle nějž se podobný skalnatý útes na tomtéž místě vynořil již před zhruba 60 lety, ale později zmizel pod vodou.
Ostrůvek fascinuje místní obyvatele, odborníci mu ale nepředpovídají dlouhý život. Mořský biolog z pákistánského státního ústavu oceánografie Muhammad Daníš uvedl, že tým expertů již nový útvar navštívil a zjistil, že z něj stoupá metan. „Náš tým zjistil, že z povrchu ostrova vyvěrají bubliny, které při škrtnutí zápalkou hoří. Jedná se o metan,“ řekl Daníš ve zpravodajském pořadu televize GEO.
Gary Gibson, seizmolog z univerzity v australském Melbourne, prohlásil, že nový ostrov bude pravděpodobně bahenní sopka vytvořená probublávajícím metanem, jenž při zemětřesení vytlačil vzhůru další materiál. „V této oblasti se již něco podobného odehrálo dřív, ale je to určitě neobvyklá a velmi vzácná událost,“ dodal Gibson, podle nějž je „hodně zvláštní“, že k takovému jevu došlo 400 kilometrů od epicentra otřesů.
Takzvaný ostrov není pevná struktura, ale množství bahna, které postupem času zničí a rozptýlí činnost mořských vln, domnívá se australský vědec. Profesor Šamim Ahmad Šajch, šéf katedry geologie na univerzitě v Karáčí, je přesvědčen, že ostrov, který nebyl pojmenován, se ztratí během týdne až několika měsíců.
