Po zemětřesení v Itálii musí statici zkontrolovat 200 tisíc budov

Po několika silných zemětřeseních, která postihla minulý týden střední Itálii, budou muset statici v regionech Umbrie a Marche zkontrolovat na 200 tisíc budov. Informovala o tom agentura APA s odvoláním na místní úřady. I v noci na středu zaznamenali seizmologové další menší otřesy země. Do svých domovů se podle agentury ANSA nyní nemůže vrátit asi 22 tisíc lidí.

Při zemětřeseních z minulého týdne, z nichž to nedělní bylo intenzitou 6,5 stupně Richterovy škály nejsilnější za více než třicet let, byly poškozeny obytné domy, řada památek, ale i škol. Podle civilní obrany bude trvat minimálně dva týdny, než budou zkontrolovány školní budovy v postiženém regionu.

Ohrožena je i zemědělská výroba, a to zejména v oblasti kolem městečka Norcia (Nursie), u něhož bylo epicentrum otřesů a které proslulo výrobou uzenin. Poškozeny byly totiž i hospodářské budovy. „Pokud okamžitě neobnovíme provoz, naši zaměstnanci odejdou a budoucnost tohoto regionu bude ve hvězdách,“ řekl mluvčí tamních zemědělců.

Někteří chovatelé dobytka i přes riziko zřícení budov pokračují v práci, někde bylo navíc poškozeno i vodovodní potrubí či rozvody elektrické energie, takže chovatelé nemají tekoucí vodu a elektřinu. Sdružení zemědělců Coldiretti se obává, že někteří chovatelé budou muset svá zvířata utratit.

Na likvidaci škod šlo už přes miliardu korun

Rozsah škod zatím není přesně vyčíslen, vláda ale již poslala do postižených obcí čtyřicet milionů eur (asi 1,08 miliardy korun) okamžité pomoci. Italský premiér Matteo Renzi podle středeční informace agentury APA pověřil šéfa protikorupčního úřadu Raffaela Cantoneho, aby dohlédl na rozdělování peněz na rekonstrukci. Po zemětřeseních, která Itálii postihla v předchozích letech, se totiž objevily informace o zneužití finanční pomoci postiženým oblastem.

Ve středu by měl také do regionu, jež se vyrovnává s následky otřesů země, zavítat italský prezident Sergio Mattarella. Navštívit by měl města Norcia a Camerino.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 1 hhodinou

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 1 hhodinou

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 2 hhodinami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 4 hhodinami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 5 hhodinami
Načítání...