Švédského diplomata Raoula Wallenberga, který za druhé světové války zachránil desetitisíce maďarských Židů před deportací do koncentračních táborů, prohlásily úřady severské země oficiálně za mrtvého. Nezvěstný je od roku 1945, kdy byl v Budapešti zajat.
Raoul Wallenberg působil za druhé světové války jako tajemník švédské mise v Budapešti, kam odešel v roce 1944 ve svých 32 letech. Během války ve svém působišti zřídil několik úkrytů pro Židy a zajišťoval jim diplomatické pasy. Podle odhadů uchránil před deportací do nacistických táborů přinejmenším 20 tisíc Židů.
V lednu 1945, když po příchodu Rudé armády do Budapešti zavládl v maďarské metropoli chaos, ho zatkla sovětská kontrarozvědka. Naposledy byl viděn mezi důstojníky sovětské tajné policie NKVD cestou do Debrecína. Pak jeho stopa mizí a dodnes se o jeho osudu neví nic přesného.
O konci hrdinského diplomata vládnou spekulace
Někteří historici uvádějí, že byl dva roky po válce zastřelen v moskevské věznici. Oficiální sovětská verze, kterou zastává i Rusko, tvrdí, že švédský diplomat zemřel po srdeční příhodě v červenci 1947. Mnozí historikové ale tuto verzi zpochybňují a prohlašují, že Wallenberg žil v Rusku ještě dlouho poté. Rusové potřebné archiválie nezpřístupnili, doba a okolnosti Wallenbergovy smrti jsou tak nadále nejasné.
Švédský daňový úřad, jenž registruje narození a úmrtí občanů, podle zprávy listu Expressen prohlásil Wallenberga za mrtvého. Za oficiální den jeho smrti určil 31. červenec 1952 a to na základě praxe, podle které za mrtvého úřady prohlašují osoby pět let po jejich zmizení. Datum tak úřad vztáhl k poslední informaci o Wallenbergovi ze Sovětského svazu.
