Pence chce do Bílého domu. V primárkách vyzve svého bývalého šéfa nebo floridského guvernéra

Bývalý americký viceprezident Mike Pence hodlá usilovat o republikánskou nominaci v příštím klání o Bílý dům. Podle agentury Reuters podal potřebné dokumenty u federální volební komise. Soupeřit v primárkách bude vedle svého někdejšího šéfa Donalda Trumpa také například s floridským guvernérem Ronem DeSantisem.

Osmačtyřicátý americký viceprezident podle médií kampaň před voliči oficiálně zahájí na své 64. narozeniny ve středu 7. června projevem ve městě Des Moines v Iowě a po vzoru ostatních uchazečů o Bílý dům také zveřejní kampaňové video.

Lidé obeznámení s Penceovými plány uvádějí, že čerstvý republikánský kandidát a rodák z nedaleké Indiany vnímá Iowu, a americký Středozápad celkově, jako domov pro svůj typ politiky, uvádí stanice NBC News.

Na kampaň se podle médií připravoval měsíce, například pořádáním akcí v Iowě, Jižní Karolíně a New Hampshiru, kde navštěvoval kostely, pronášel projevy a snažil se získat sponzory.

Z viceprezidentského stínu

Penceova kampaň bude nyní usilovat o to, aby se někdejší viceprezident u voličů zapsal jinak než jen jako Trumpův pobočník. Poslední týdny administrativy Trumpa a Pence se nesly v duchu Trumpova popírání volebních výsledků a vyvrcholily násilnými nepokoji v budově Kapitolu v lednu 2021. Pence ve věci údajného ovlivňování volebního výsledku a podněcování násilí u Kapitolu Trumpem vypovídal před federální velkou porotou letos v dubnu.

„V jiné fázi naší moderní politické historie by Pence byl kandidátem aspirujícím na úspěch u voličské základny v Iowě. Ale v období po Trumpovi je situace jiná, Pence bude nahlížen a souzen skrze optiku Trumpa,“ řekl serveru Politico Dave Kochel, republikánský politický stratég v Iowě.

Pence předtím během svého působení v Bílém domě příliš nevyčníval, z viceprezidentské role se snažil především „hasit požáry“, které rozdmýchal svou mnohdy divokou rétorikou jeho šéf Donald Trump. Pence po jeho boku platil do značné míry za exprezidenta antiteze – proti hlasitým proklamacím a nekontrolovatelné aktivitě na sociálních sítích nabízel klidnou a uměřenou sílu.

Pence má bohaté politické zkušenosti. Než se stal viceprezidentem, působil dvanáct let ve Sněmovně reprezentantů za stát Indiana. Tam také čtyři roky zastával guvernérskou funkci.

Mike Pence se netají vyhraněně konzervativními názory, je například příznivcem takzvané Tea Party, ultrakonzervativního křídla republikánů. Dlouhodobě vystupuje proti potratům či umělému oplodnění. Sám se v minulosti označoval za „křesťana, konzervativce a republikána, přesně v tomto pořadí“.

Narozen 7. června 1959 ve městě Columbus v Indianě. Pochází z rodiny irských katolíků, která měla šest dětí. Od roku 1985 je ženatý, s manželkou Karen mají tři děti. Vystudoval právo na Indianské univerzitě (1986). Byl členem Sněmovny reprezentantů (2001 až 2013) a předsedou republikánských sněmovních konferencí (2009 až 2011). Během úřadování prezidenta Donalda Trumpa v letech 2017 až 2021 zastával funkci viceprezidenta.

Mike Pence
Zdroj: Chris Keane/Reuters

Účast mnoha kandidátů pomáhá Trumpovi a škodí DeSantisovi, soudí analytici

Uchazeči o Bílý dům, kteří kandidují za jednu ze dvou hlavních politických stran, si musejí nejdříve získat přízeň svých spolustraníků v takzvaných primárních volbách. Demokratická i Republikánská strana tak každá postaví jednoho kandidáta, mezi nimiž Američané prezidenta vyberou prostřednictvím volitelů.

Penceovými protikandidáty v republikánských primárkách budou kromě dvou nejvíce prominentních osob Trumpa a DeSantise také bývalá guvernérka Jižní Karolíny a velvyslankyně USA při OSN Nikki Haleyová, exguvernér Arkansasu Asa Hutchinson a několik dalších kandidátů.

Narůstající počet kandidátů ucházejících se o republikánskou nominaci v primárních volbách podle politických stratégů a analytiků, se kterými hovořila Reuters, může pomoci Trumpovi ve shromáždění větší podpory, a naopak uškodit DeSantisovi.

„Velmi mě mrzí, že děláme opět tu samou chybu jako v roce 2016,“ řekl Larry Hogan, bývalý republikánský guvernér Marylandu a zarytý Trumpův kritik, který prý uvažoval o zahájení vlastní kandidatury, ale nakonec to vzdal, protože nechtěl, aby se opakoval scénář z roku 2016, kdy měla strana sedmnáct kandidátů do primárek. „Je lepší mít jednoho nebo dva silné kandidáty než deset a víc, kteří mají podporu v jednotkách procent a perou se mezi sebou o pozornost,“ dodal Hogan.

Nezasvěcený pozorovatel by se mohl ptát, proč kandidáti s tak malými šancemi vyrážejí do boje, píše Reuters. Podle politických stratégů jsou motivace jednotlivých kandidátů různé; někteří věří, že mají šanci, jiní se chtějí zviditelnit a zvýšit tak pravděpodobnost zisku jiné politické funkce, nebo „prostě usilují o patnáct minut slávy, aby mohli uzavřít smlouvu na knížku“, uzavírá Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...