Pavla Holcová: Vykreslení Haščáka jako symbolu korupce se velmi blíží pravdě

Nahrávám video

Návrat kauzy Gorila probíhá na Slovensku za docela jiných okolností než před sedmi lety. Přepisy odposlechů, které tehdy bylo snadné zpochybnit, dostaly tentokrát zvukovou stopu a podle novinářky Pavly Holcové z Českého centra pro investigativní žurnalistiku je velmi nepravděpodobné, že by tak dlouhý záznam někdo zfalšoval. Pavla Holcová o aktuálním dění na Slovensku hovořila v Událostech, komentářích, rozhovor s ní vedl Jakub Železný.

Kromě Mariana Kočnera a dalších se v této fázi kauzy hodně řeší i jméno šéfa skupiny Penta Jaroslava Haščáka. Jaké pověsti se podle Vás těší na Slovensku a jaké v Česku?

Je to dost velký rozdíl. Na Slovensku vůbec není v záviděníhodné pozici, jeho jméno se řeší už delší dobu – od doby, kdy se začalo mluvit o Gorile, kdy unikly její přepisy a vycházelo najevo, že Slovenskou republiku vlastně neřídí vláda, ale Penta. V České republice není Penta brána jako firma, která vlastní půlku republiky, ale jako jeden z několika dalších velkých developerů.

Když média vykreslují pana Haščáka jako zosobnění korupce, je to podle vás pravda?

Velmi se to blíží pravdě.

Jaké spojení existuje mezi kauzou Gorila a případem vraždy Jána Kuciaka? Mám pocit, že to jsou dvě největší kauzy Slovenska posledních let. Teď jako by se slily dohromady. Nevím, jestli je to náhoda, jestli je to něčí záměr nebo jestli je v logice věci, že tyto kauzy spolu souvisejí.

Není to jenom tím, že jsou to dvě největší kauzy, které hýbou Slovenskem, souvisejí i v osobě Mariana Kočnera. Kdy jsme o tom mohli začít mluvit, bylo, když na veřejnost unikla SMS, kterou posílal Marian Kočner Haščákovi, ve které psal, že už pracuje na o……í č….a. Haščák na to odpovídá: „Povíme si osobně.“

V momentě, kdy tato SMS unikla do médií, odstartovalo to velký zájem o Jaroslava Haščáka, jeho napojení na politiku, na Mariana Kočnera a na další. On spustil velmi působivou PR ofenzívu, dal velký rozhovor slovenským Aktualitám. Nicméně teď se to znovu propojuje, kauzy se znovu řeší, znovu se řeší, jaká byla jeho role, nakolik mu byli členové slovenské vlády vděční, nakolik mu byli zavázáni a nakolik ho poslouchali.

Co víme o tom, kdo nahrávky vlastně pořizoval, proč se objevují až teď?

Nahrávky se objevují teď, protože teď byly rozeslány do redakcí. Je to velký rozdíl oproti tomu, jaká byla situace s kauzou Gorila kolem roku 2012. Původně byly dostupné pouze přepisy. Atakovat přepisy s tím, že nejsou původní, že je někdo vytvořil, že je to kampaň, bylo velmi jednoduché.

S nahrávkou, která vypadá velmi autenticky – navíc je velmi nepravděpodobné, že by se někdo snažil vytvořit 39 hodin záznamu –, dodává celé kauze na pravdivosti, na autenticitě.

Co přesně požadovali lidé, kteří (v pátek) demonstrovali v Bratislavě? Skloňuje se pořád jedno jméno, jako by pro část slovenské voličské sféry bylo ztělesněním zla, byť pro jinou část slovenských voličů je to člověk pořád velmi kredibilní – mám na mysli bývalého premiéra Fica.

Na protestech mnohem častěji zněla jiná jména – jména slovenských prokurátorů. To, proč se stali terčem protestů, byla jejich absolutní nečinnost. Speciální prokurátor, který má řešit velké korupční kauzy, jich na stůl dostal 62 a nedotáhl ani jednu. Z jeho rukou, z jeho hlavy nevzniklo žádné obvinění. Řešila se čilá komunikace nahraná mezi Dobroslavem Trnkou, bývalým generálním prokurátorem, padala i jména dalších prokurátorů, soudců. Robert Fico jakoby zrovna dnes zůstal trochu v pozadí.

Je Robert Fico oprávněně spojován s pozadím těchto kauz? Slyšeli jsme, jak říkal, že nikde nepochybil. Jak to vnímáte?

Kauza Gorila staví jeho pravdomluvnost do úplně nového světla. On vždycky tvrdil, že si v bytě na Vazové jenom dával colu. Přepis s částečně potvrzenou autenticitou na jeho vysvětlení, jak se v kauze Gorila ocitl, vrhá naprosto nové světlo. A samozřejmě on, zejména on, je zodpovědný za stav, ve kterém se Slovensko dnes nachází.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
před 49 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 3 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 3 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 3 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 3 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 4 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled