Pašování upytlačených zvířat se zastavilo. Ale jen dočasně, čeká se na otevření hranic, varují ochránci

Šíření koronaviru ochromilo ekonomickou aktivitu, zastavilo cestování i část přeshraničního obchodu. A další sektor, který pociťuje dopad pandemie, je nelegální obchod s upytlačenými zvířaty. „Ostraha na hranicích je příliš silná. Nedostaneme produkty ven,“ řekl jeden z vietnamských pašeráků vyšetřovateli v utajení, kterého nyní citoval zpravodajský server The New York Times.

Pandemie zabránila organizovaným zločineckým gangům v zemích jihovýchodní Asie přepravit značné množství slonoviny a luskouních šupin do Číny. Ale jakékoli omezení nelegálního obchodu s volně žijícími zvířaty nebo částmi jejich těl bude pravděpodobně jen dočasné.

„Na těchto produktech se dá vydělat příliš mnoho peněz a do tohoto obchodu je zapojeno příliš mnoho lidí, abychom se mohli dočkat nějakého podstatnějšího, dlouhodobého dopadu,“ řekla Sarah Stonerová, která se na vyšetřování podílela jako ředitelka zpravodajské služby mezinárodní nadace Wildlife Justice Commission (WJC) se sídlem v nizozemském Haagu, jejímž cílem je rozbít nelegální obchod s těmito produkty.

Mají velkou motivaci pašovat, jakmile to půjde

Společně s dalšími experty Stonerová uvádí, že zatímco omezení pohybu, cestování a podnikání v souvislosti s koronavirem může posloužit jako příležitost k narušení zločineckých sítí, ekonomické dopady pandemie mohou k tomuto nelegálnímu obchodu přitáhnout více lidí.

„Sledujeme značný počet nově se objevující pašerácké aktivity v řadě zemí, která zřejmě naznačuje, že pašeráci nadále fungují a aktivně hledají cesty, jak se přizpůsobit a prosperovat v nové realitě,“ řekl Tim Wittig, šéf zpravodajské služby neziskové skupiny United for Wildlife, kterou vede britský princ William.

Ve zprávě publikované začátkem tohoto měsíce Wittig rovněž uvedl, že jakékoli narušení pašerácké činnosti bude jen dočasné. „Obchodníci s nelegálním zbožím mají značnou motivaci přepravit produkt, jakmile to jen půjde,“ dodal.

Uzavřené hranice

Mezinárodní nadace WJC má databázi s informacemi o tisících pašeráků a obchodníků s nelegálními přírodními produkty po celém světě. Agenti v utajení, kteří pro komisi pracují, udržují pravidelný kontakt s celou řadou těchto osob v místech, jako je Vietnam, Laos, Kambodža, Thajsko, Malajsie, Indie a Mozambik. Z rozhovorů s nimi, které uskutečnili během posledních tří měsíců, vyplynulo, že nyní nastaly pro pašeráky zoufalé časy.

Vietnam uzavřel hranici s Čínou od 1. února. První reakcí vietnamských pašeráků bylo vývoj zcela ignorovat a pokračovat dál v běžném provozu. Mnozí tak nadále slibovali zákazníkům, že jim dodají cokoli od slonoviny po části tygřích těl. Do konce února se situace změnila. „Můžete získat požadovaný produkt tady,“ řekl jeden nelegální vietnamský obchodník vyšetřovateli v utajení, „ale pokud ho chcete přepravit do Číny, můžete čekat celé měsíce.“

Přísnější bezpečnostní opatření a uzavřené hranice přiměly některé obchodníky, aby na své nelegální zboží začali nabízet vysoké slevy, zatímco jiní přerušili činnost.

Za obvyklých okolností mnoho obchodníků s pašovanými částmi zvířecích těl spolupracuje se zkorumpovanými zaměstnanci letišť, kteří jim pomáhají dostat jejich zboží přes celní kontroly. Po zrušení leteckých spojů však přestala tato možnost existovat.

Přítomnost turistů někde zvířata chránila

Ale všechen ilegální obchod se nezastavil. V březnu a dubnu se čínským úřadům dařilo zabavit značné množství nosorožčích rohů a luskouních šupin, které pašeráci přepravovali pozemními cestami z Vietnamu.

V Africe vyšetřovatelé zjistili, že rozšíření koronaviru pytlákům a pašerákům spíše pomohlo – využívají snížení počtu hlídek a nepřítomnosti turistů v přírodních rezervacích včetně jihoafrického Krugerova národního parku.

To potvrdil i zakladatel a koordinátor skupiny Save Elephants Arthur Sniegon. „Existují lokality, kde turistika kompenzovala a do velké míry podporovala ochranu přírody. Nejde o celou Afriku, ale některá zvířata byla chráněna velkou přítomností turistů,“ řekl ČT. Platí to i pro jiné oblasti světa: například v Nepálu využili pytláci omezení svobody pohybu a v národním parku zabili v dubnu kriticky ohrožené gaviály indické a slona.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 21 mminutami

ŽivěLoď Dragon se vrací z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu má dopoledne středoevropského času přistát kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrací o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
před 1 hhodinou

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...