Papež se v Kanadě „s hanbou a pokorně“ omluvil za zlo páchané na domorodém obyvatelstvu

Papež František se v pondělí omluvil za roli, kterou katolická církev sehrála při násilné asimilaci dětí původních obyvatel v kanadských internátních školách. V Edmontonu v kanadské Albertě se sešel s náčelníky domorodých kmenů a zástupem původních obyvatel, napsala agentura AP.

„S hanbou, jednoznačně a pokorně prosím o odpuštění za zlo, kterého se tolik křesťanů dopustilo na domorodém obyvatelstvu,“ řekl papež domorodým obyvatelům a představitelům z řad Metisů a Inuitů na setkání na místě, kde bývala jedna z církevních škol. Násilnou asimilaci František označil za „zlo“ a „katastrofální chybu“. Podpora asimilačního programu ze strany katolické církve podle něj vycházela z „koloniální mentality“.

Krátce předtím se František na blízkém hřbitově pomodlil a následně se za doprovodu čtyř kmenových náčelníků v tradičních čelenkách zúčastnil shromáždění tisíců příslušníků původního obyvatelstva.

Křesťanská asimilace původních obyvatel

Papeže, který do Kanady přiletěl v neděli, na shromáždění přivítala tradiční hra na bubny a písně. Část zúčastněných na sobě měla tradiční oděvy včetně pestrobarevných sukní, další byli oblečení do oranžové barvy, která se stala symbolikou přeživších trýznění a zneužívání v církevních školách.

„Omlouvám se,“ řekl papež shromážděnému davu. „Žádám o odpuštění zejména za to, jak mnozí členové církve a náboženských společenství spolupracovali na projektech ničení kultury a násilné asimilace, které prosazovaly tehdejší vlády a které vyvrcholily systémem internátních škol,“ uvedl.

Františka v neděli v zemi přivítali zástupci domorodých národů, premiér Justin Trudeau i církevní hodnostáři. Program šestidenní návštěvy kromě Alberty zavede papeže také do Québecu a Nunavutu.

Katoličtí duchovní a misionáři se v minulosti desítky let podíleli na asimilačním programu určeném pro původní obyvatele Kanady, který odloučil od rodin na 150 tisíc dětí. Až šest tisíc dětí kvůli tvrdému zacházení v internátních školách zemřelo, zhruba tři čtvrtiny z asi 130 internátních škol provozovala katolická církev.

Kanadský školský systém takto fungoval od 19. století až do 90. let minulého století a o obrovském dopadu na domorodou komunitu se ví dlouho. Systém, který vynucoval odloučení dětí od rodičů, vyšetřovací zpráva kanadských úřadů z roku 2015 označila za „kulturní genocidu“. Loni se o dětském utrpení začalo znovu mluvit poté, co se našly ostatky 215 dětí v bývalé katolické internátní škole pro domorodé děti v kanadské Britské Kolumbii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Noční íránské útoky zabily nejméně deset Izraelců

Nejméně šest mrtvých si vyžádaly zásahy íránských raket ve městě Bat Jam v centrální části Izraele, kde pohřešují desítky lidí. Počet obětí íránského útoku na město Tamra na severu země mezitím stoupl ze tří na čtyři, všechny jsou to ženy z jedné rodiny, uvedla izraelská média. Zranění při íránských útocích podle záchranářů utrpělo 140 až dvě stovky lidí. Izrael mezitím pokračoval v útocích na Írán.
06:24Aktualizovánopřed 11 mminutami

Francie vzala exprezidentovi Sarkozymu Řád čestné legie

Francouzský stát odebral Řád čestné legie bývalému prezidentovi Nicolasi Sarkozymu, informoval oficiální věstník. Podle agentury AFP se krok očekával vzhledem k tomu, že byl Sarkozy v lednu pravomocně odsouzen za korupci. Odebrání Řádu čestné legie bývalé hlavě státu se naposledy stalo po druhé světové válce, kdy o vyznamenání přišel maršál Philippe Pétain kvůli kolaboraci s nacisty.
před 53 mminutami

Lidé napříč USA protestovali proti Trumpovi. Ten uspořádal vojenskou přehlídku

V řadě amerických měst lidé protestovali proti prezidentu Donaldu Trumpovi. Sešli se před konáním vojenské přehlídky, kterou šéf Bílého domu pořádal na své narozeniny k 250. výročí vzniku amerického pozemního vojska. V Atlantě počet účastníků přesáhl kapacitu shromáždění, v Minneapolis akci kvůli útoku na tamní politiky pořadatelé zrušili. Úřady v texaském Austinu ještě před zahájením protestů ve městě evakuovaly budovu tamní vlády kvůli hrozbě namířené proti zákonodárcům.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Projekt čínské ambasády v Londýně budí obavy z obřího špionážního centra

V Londýně se rozhořel spor o stavbu nové čínské ambasády. Budova má být největším velvyslanectvím na světě, zabírat bude celý blok. Podle kritiků chce Peking v britské metropoli pod rouškou nové ambasády postavit špionážní centrálu, která bude bezpečnostním rizikem nejen pro Spojené království.
před 3 hhodinami

Írán znovu útočí na Izrael

Írán zahájil nový raketový útok na Izrael, oznámila íránská státní televize. Izraelská armáda údery vzápětí potvrdila a také útočila v Íránu. Na více místech se v židovském státě rozezněly výstražné sirény, aby se lidé schovali do krytů. Po chvíli armáda stupeň pohotovosti zmírnila a lidé mohli kryty opustit, uvedla agentura AFP.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Izrael pokračuje v útocích na Írán

Údery mezi Izraelem a Íránem pokračují. Írán v sobotu časně ráno vypustil novou vlnu raket směrem k židovskému státu, další vlna následovala o několik hodin později. Protivzdušná obrana byla znovu aktivována i v Teheránu, informují agentury a místní média. Íránská média pak kolem poledne psala o dalších úderech na základny a města na severu a severozápadě země. Obě strany hlásí oběti. Izraelské útoky pokračují i večer, řekl mluvčí armády židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Většina severokorejských vojáků chce jít do války

Severní Korea je pro Rusko důležitým zdrojem raket, munice a vojáků pro válku na Ukrajině. Loni Pchjongjang předal Moskvě nejméně sto balistických raket a poskytl přes 11 tisíc vojáků, kteří se zapojili do bojů v Kurské oblasti. O jejich motivaci a výcviku mluvila zpravodajka ČT Barbora Šámalová se severokorejskými vojáky, kteří dezertovali do Jižní Koreje.
před 11 hhodinami

V Minnesotě útočník zastřelil političku a jejího manžela

V americkém státě Minnesota pachatel zastřelil místní političku Melissu Hortmanovou a jejího manžela. Další místní politik státní senátor John Hoffman s manželkou Yvette byli postřeleni, informují americká média. Guvernér Minnesoty Tim Walz řekl, že šlo o politicky motivovaný zločin. Napadení politici jsou z Demokratické strany, pachatel je na útěku, uvedla agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...