Na vojenské základně Andrews ve státě Maryland osobně uvítal papeže Františka šéf Bílého domu, což Barack Obama u zahraničních hostů činí zcela výjimečně. V USA papež během šestidenní návštěvy postupně navštíví Washington, New York a Filadelfii.;crop; Vystoupí na Valném shromáždění OSN a jako vůbec první hlava katolické církve přednese řeč před oběma komorami Kongresu.
Františka na letecké základně u Washingtonu kromě prezidenta, první dámy Michelle a jejich dětí po příletu uvítal také první katolický viceprezident USA Joe Biden s manželkou, řada katolických duchovních, vojáci i běžní Američané.
Papež pro zrušení embarga vůči Kubě, tématem projevu v Kongresu to ale nebude
František je teprve čtvrtou hlavou katolické církve, která navštívila USA. Naposledy tu byl v roce 2008 předchozí papež Benedikt XVI. Zároveň jde o první Františkovu návštěvu této země, do níž nikdy nezavítal ani jako soukromá osoba. V USA má nabitý program – přednese 18 projevů. Návštěva v USA navazuje na jeho čtyřdenní cestu po Kubě. Během ní se František vyhýbal kontroverzním tématům, na palubě letadla cestou do Ameriky ale vyjádřil naději, že Spojené státy zruší mnohaleté embargo vůči tomuto ostrovnímu státu. Neplánuje ale o tomto tématu hovořit během projevu v Kongresu.
Papežovu návštěvu provázejí - i na americké poměry - nebývalá bezpečnostní opatření. Tématem středečního pracovního rozhovoru mezi Obamou a Františkem bude podle Bílého domu především uprchlická krize, které Evropa v posledních měsících čelí. K oběma komorám Kongresu USA promluví František ve čtvrtek, večer pak uspořádá pro duchovenstvo katedrály svatého Patrika modlitební setkání.
Po pátečním projevu v OSN navštíví papež památník teroristických útoků z 11. září 2001, kde bude sloužit mši. Na odpoledne se chystá setkání s Newyorčany v Central Parku a večer pak bohoslužba v multifunkční hale Madison Square Garden na Manhattanu. V sobotu a v neděli jej pak čeká další program ve Filadelfii a večer návrat do Vatikánu.
Sehraje papežova návštěva roli i ve volbách?
Podle amerických komentátorů bude hrát Františkova návštěva významnou roli i v nadcházejících prezidentských volbách. Ve Washingtonu je totiž politika úplně všechno - včetně náboženství. Papež byl v USA vždy považován za přívržence republikánů, které s katolíky spojuje například konzervativní pohled na rodinu. Přestože biskupové tuto názorovou linii stále kopírují, současná hlava církve klade důraz hlavně na sociální otázky či ochranu životního prostředí, což jsou typicky demokratická témata. Sám Obama se hlásí k protestantismu.
Americká katolická církev patří celosvětově mezi ty konzervativnější. Není proto divu, že je často v opozici vůči některým Františkovým názorům, hlavně co se týče homosexuálů či usnadňování rozvodů. V následujícím Svatém roce milosrdenství navíc František nabízí rozhřešení ženám, které podstoupily potrat. Právě tato otázka v americké společnosti velmi rezonuje – 45 procent populace si myslí, že by ve většině případů měly být potraty nelegální.
Vliv katolické církve v USA v posledních letech stále roste a její členové obsazují ty nejvyšší posty v zemi. Biden je prvním katolickým viceprezidentem vůbec, a pokud by uspěl v prezidentských volbách, stal by se po Johnovi F. Kennedym teprve druhým katolickým prezidentem v historii. Stejného vyznání je i šest dalších kandidátů na prezidentský úřad.
Také koncentrace katolíků v Kongresu je poměrně vysoká – mezi zákonodárci je jich bezmála třetina. V případě Nejvyššího soudu se ke katolictví hlásí šest z devíti soudců.
Změny se projevují i na složení katolického obyvatelstva, především v souvislosti s velkou migrační vlnou Hispánců. Původně byli typickými katolíky běloši žijící na severovýchodě země, většinou příznivci republikánů. Nyní jim „konkuruje“ početná skupina z jihozápadu, která je tvořena právě Hispánci, jejichž volební hlasy získávají naopak demokraté. Právě oni očekávají, že papež bude při své návštěvě mluvit o tíživé situaci lidí žijících na okraji společnosti.
