Slovenská vláda schválila návrh zákona, který umožňuje motivovat seniory k očkování proti covidu-19 poukazem 500 eur (12 750 korun) na úhradu různých služeb. Tamní ministerstvo financí odhaduje, že tuto nabídku využije asi milion lidí. Švédsko, které při minulých vlnách epidemie nemoci covid-19 uplatňovalo podstatně mírnější restrikce než zbytek Evropy, zavádí očkovací pasy.
Pandemie ve světě: Slovensko chce seniorům za vakcinaci nabídnout poukazy na služby, Švédsko zavádí očkovací pasy
On-line přenos
Koronavirus - prosinec
- 23:52
Peru zaznamenalo v prvním lednovém týdnu rekordní počet zhruba 70 tisíc nových případů nákazy koronavirem. Třetí vlnu pandemie v jihoamerické zemi způsobuje nakažlivější varianta omikron, informovala agentura Reuters s odvoláním na místní úřady.
- 20:59
Španělsko zvažuje, že začne covid-19 kontrolovat podobně jako chřipku a endemické choroby. Uvedl to dnes v rozhovoru, který odvysílala stanice Cadena SER, premiér Pedro Sánchez. Jako jeden z důvodů zmínil výrazný pokles smrtnosti nemoci. Podle deníku El País odborníci ve zdravotnictví již pracují na novém systému sběru dat, v rámci kterého by se nezaznamenával každý jednotlivý případ nákazy koronavirem.
- 20:53
Jeden z nejvýše postavených zaměstnanců britského premiéra Borise Johnsona pozval své kolegy na zahradní večírek v oficiálním sídle v Downing Street během první celostátní uzávěry na jaře 2020, kdy platila přísná opatření proti šíření koronaviru. Na pozvánce byla i výzva, aby si na akci donesli vlastní alkohol. Vyplývá to ze soukromého e-mailu, který dnes zveřejnila televize ITV.
Nárok na poukázku za očkování mají podle nového slovenského zákona získat nejen dosud neočkovaní lidé ve věku alespoň 60 let, ale také senioři, kteří se rozhodnou pro podání posilující dávky. Hodnota šeku, který ale bude moci využít i jiná osoba než očkovaný senior, zhruba dosahuje průměrné výše starobního důchodu na Slovensku.
Zákon ještě posoudí slovenský parlament, který by o návrhu mohl rozhodnout už na probíhající schůzi, vláda totiž navrhla jeho projednání ve zrychleném režimu. Slovensko se v EU řadí k zemím s nejnižším podílem naočkovaného obyvatelstva, vláda proto počítá, že by takto mohla v pětimilionové zemi motivovat k dalšímu očkování až milion seniorů.
Stát by za zavedení poukázek zaplatil zhruba půl miliardy eur. Podle ministra financí Igora Matoviče, který zákon předložil, ale další očkování seniorů ušetří peníze na zdravotní péči, kterou by stát jinak musel vydat na léčbu nemocných s těžším průběhem covidu-19.
Přesný rozsah služeb, které bude moci zaplatit prostřednictvím poukázky, má stanovit vláda. Ministerstvo financí počítá s tím, že ji bude možné použít například v hotelech, penzionech, restauracích či v oblasti kultury. Úřad tak chce zároveň pomoci podnikatelům, které negativně zasáhly dopady koronavirové krize a epidemická omezení.
Rakouský lockdown pokračuje
Rakouská uzávěra, která začala minulý týden v pondělí, potrvá ještě deset dnů, tedy do soboty 11. prosince. Podle očekávání to potvrdil hlavní výbor parlamentu. Počet nakažených klesá, až další dny ale podle úřadů ukážou, jestli jde o změnu trendu. Vláda pokračuje v přípravě zákona o povinné vakcinaci, řeší například věkovou hranici nebo postihy. Proti opatřením a povinnému očkování ve Vídni znovu demonstrovalo několik tisíc lidí.
O případném uvolňování se má rozhodnout příští týden. Klíčová v tomto ohledu bude i obsazenost jednotek intenzivní péče, kterým se zatím neulevilo a pečují o 650 pacientů. Kancléř Alexander Schallenberg (ÖVP) už dříve řekl, že uvolnění se bude týkat jen očkovaných a vyléčených.
Švédsko zpřísňuje a zavádí covid pasy
Švédové se budou na veřejných akcích ve vnitřních prostorách s více než sto návštěvníky muset prokazovat očkovacími pasy. Opatření by se bude týkat mimo jiné divadel, kin, koncertů či sportovních soutěží.
Potvrzení o očkování mohou lidé organizátorům ukázat v papírové podobě nebo na telefonu, negativní test na koronavirus či doklad o prodělaném covidu nebude pro vstup na zmíněné akce stačit. Organizátoři, kteří nechtějí kontrolovat doklady o vakcinaci návštěvníků, musí místo toho přijmout řadu různých omezení, například zajistit místa k sezení s minimálním odstupem jeden metr.
Sedmidenní incidence, která udává týdenní počet nově nakažených koronavirem na sto tisíc obyvatel, je přitom ve Švédsku podle Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí vůbec nejnižší v Evropském hospodářském prostoru.
Při minulých vlnách epidemie švédské úřady spoléhaly především na vydávání doporučení pro občany a na jejich osobní zodpovědnost. Více než 79 procent Švédů starších 12 let ale bylo očkováno proti nemoci covid-19. Zdravotnické úřady chtějí proočkovanost ještě zvýšit, zvláště ve věkové kategorii 20 až 50 let.
Portugalsko vyhlásilo kalamitní stav
V Portugalsku platí nově kalamitní stav. Úřadům umožní jeho vyhlášení zavést například povinné používání respirátorů v uzavřených prostorách nebo prokazování bezinfekčnosti při vstupu do restaurací.
Křivka nových případů covidu-19 v Portugalsku v posledních dnech roste. Za uplynulý den tam přibylo 2907 nově nakažených. Redaktorka Kateřina Ehrenbergerová uvedla, že podle odborníků začala i v této zemi s vysoce proočkovanou populací pátá vlna epidemie. „Nově přijatá opatření mají zabránit katastrofálnímu scénáři, který země zažila na začátku letošního roku,“ vysvětluje Ehrenbergerová.
Portugalsko plánuje testovat na covid-19 i plně očkované osoby, týká se to těch, kteří budou chtít navštívit nemocnice či domovy pro seniory, nebo se zúčastnit hromadných akcí, například sportovních utkání či koncertů. Pro vstup do restaurací či hotelů nebo posiloven postačí pouze digitální certifikát.
Prokázat se negativním testem budou muset také lidé, kteří chtějí do Portugalska cestovat, ať už jsou očkováni, nebo ne.
Redaktorka ČT Kateřina Ehrenbergerová o situaci v Portugalsku (zdroj: ČT24)
Berlínské děti ve školkách dostanou lízátkové testy
V Berlíně se od středy plošně testují také malé děti navštěvující školky. Dosud se pravidelné testování dětí v Německu týkalo pouze škol, kde si ve třídách školáci pomocí samoodběrových sad provádí rozbory nejméně dvakrát týdně.
Testy se prozatím nedělají ve přímo ve školkách, ale provádí je doma rodiče. Berlín současně předpokládá, že od poloviny ledna bude mít dostatek lízátkových testů, aby se mohly děti testovat samy přímo ve školkách. Lízátkové testy jsou vhodné pro nejmenší děti, protože se zcela obejdou bez výtěrů nosů.
Malé děti, pro které zatím v jejich věkové kategorii není doporučeno očkování, by se mohly v budoucnu pravidelně testovat nejen v Berlíně, ale také v celém Německu. To prosazuje například bavorský premiér Markus Söder, jehož země patří ke koronavirem nejpostiženějším. Není vyloučeno, že tuto otázku Söder otevře ve čtvrtek, kdy se uskuteční další schůzka zemských premiérů s kancléřkou Angelou Merkelovou.
Německo: spor o výši nájmů během lockdownu
Spolkový soudní dvůr vydal stanovisko, že majitelé obchodů v Německu nemohou ve sporu s pronajímateli spoléhat na automatické odpuštění části nájmu za období, ve kterém museli své prodejny nuceně uzavřít kvůli pandemii covidu-19. Podle soudu je plošné snížení nájmů příliš paušální, neboť nezohledňuje všechny okolnosti.
Soud posuzuje případ, který se týká obchodu s oděvy v Sasku. Ten na počátku pandemie musel na měsíc zavřít. Vrchní zemský soud v Drážďanech následně rozhodl, že provozovatel obchodu za toto období zaplatí jen polovinu nájmu, protože události z jara 2020 nebyly následkem běžného podnikatelského rizika, ale vynucených zásahů státu kvůli pandemii. Ani jedna strana ale s rozsudkem nesouhlasila.
Konečný verdikt vynese Spolkový soudní dvůr 12. ledna. Tento případ považuje německá obchodní komora za velmi důležitý, protože rozsudek vytyčí postup pro podobné spory.
Panel expertů při FDA váhal při doporučení pilulky od firmy Merck
Nezávislý panel expertů při americkém Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) jen váhavě doporučil nasazení pilulky proti covidu-19 od společnosti Merck. Poradci, jejichž verdiktem se ale FDA nemusí řídit, se vyslovili poměrem třináct ku deseti hlasům pro schválení léčiva molnupiravir pro osoby s mírnými příznaky, u nichž však hrozí riziko těžkého covidu-19.
Firma Merck původně uváděla, že jeho lék má padesátiprocentní účinnost při předcházení hospitalizaci. Později však na základě širšího vzorku dat upřesnil, že je účinnost spíše kolem třiceti procent. K tomu se připojily zprávy o obavách z možných nežádoucích vedlejších účinků, jež by podle některých testů mohly například negativně ovlivňovat schopnost reprodukce.
Pokud FDA léčivo schválí, mohlo by být ve Spojených státech k dispozici za několik týdnů. Ústně podávaná antivirotika by mohla být podle řady expertů účinnou zbraní v boji s pandemií, protože snižují riziko hospitalizace či úmrtí a lze je podávat v domácích podmínkách na rozdíl od jiných v současnosti používaných látek na léčbu covidu-19, jež se aplikují převážně nitrožilně.
Podle členů panelu by mohl úřad své povolení ještě přehodnotit, pokud by se objevila jiná ústně podávaná látka s lepším profilem bezpečnosti a stejnou nebo podobnou účinností.
Izrael diskutuje o zavedení povinného očkování
Do diskuse o zavedení povinného očkování v Izraeli se zapojil také hlavní izraelský koordinátor boje proti covidu-19 Salman Zarka. V rozhovoru s izraelským rozhlasem řekl, že je to jeho osobní názor, nikoli stanovisko ministerstva zdravotnictví, ale že by se o tom mělo uvažovat. Navzdory vysoké proočkovanosti je totiž v Izraeli stále přes 600 tisíc lidí bez jediné dávky vakcíny.
Zarka řekl, že současný benevolentní přístup k očkování v Izraeli ohrožuje jeho úspěch v počáteční fázi, kdy se podařilo naočkovat plně přes 5,7 milionu z více než devíti milionů Izraelců.
Zavést povinnost očkovat se proti covidu-19 prosazuje také izraelský poslanec a bývalý ministr energetiky Juval Steinitz, který navrhl zavést pokuty pro ty, kteří se odmítnou nechat očkovat. Ochranka parlamentu nyní na jeho žádost vyšetřuje výhrůžky, které mu poté začali posílat izraelští odpůrci očkování. V zemi zatím dostaly posilování dávku více než čtyři miliony lidí a začalo se rovněž s očkováním malých dětí ve věkové skupině pět až jedenáct let.
Šéfka Evropské komise von der Leyenová vítá diskusi o povinném očkování
Země EU by měly pokročit v očkování posilujícími dávkami a dokončení vakcinace dosud nechráněných lidí. Vyzvala k tomu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž je čas na diskusi o povinném očkování, do něhož však Komise nemá členským zemím právo mluvit.
„Myslím, že tato diskuse je na místě,“ prohlásila německá politička. Zdůraznila ovšem, že jde jen o její soukromý názor a Evropská komise nehodlá státům do jejich výsadní pravomoci mluvit.
WHO by měla mít informace o omikronu do několika dní
Světová zdravotnická organizace (WHO) očekává, že během několika dní bude mít více informací o nakažlivosti nové varianty koronaviru omikron. Prohlásila to epidemioložka WHO Maria van Kerkhoveová. Podle ní se varianta může ukázat jako nakažlivější než delta, ale zatím není jasné, zda způsobuje závažnější průběh onemocnění covid-19.
Vědecká pracovnice WHO Soumya Swaminathanová uvedla, že dosud nic nenasvědčuje tomu, že by omikron snižoval účinnost dostupných vakcín.
Výskyt varianty podle WHO zatím hlásilo 24 zemí, nově ji potvrdily například Irsko nebo Švýcarsko. Variantu poprvé identifikovali výzkumníci v Jihoafrické republice. Omikron znepokojuje odborníky, jelikož má největší počet mutací na takzvaném hrotovém proteinu.