Palestinský premiér nabídl demisi, aby mohla vzniknout nová vláda

Ramalláh – Předseda palestinské vlády na západním břehu Jordánu Ramí Hamdalláh dnes nabídl demisi. Podle palestinské agentury WAFA uvolňuje svůj post, aby mohl být sestaven kabinet národní jednoty. Jak předpokládá středeční dohoda dosud znepřátelených palestinských frakcí, bude v něm i radikální Hamas.

Středeční smírčí dohoda mezi Organizací pro osvobození Palestiny a Hamasem počítá s tím, že do pěti týdnů vznikne velká vláda, která pak do půl roku připraví parlamentní volby. Mohl by tím skončit rozkol, který na palestinských územích vládne od roku 2007.

Hamas zvítězil ve volbách o rok předtím a roku 2007 pak při ozbrojených srážkách s konkurenty vytlačil všechny politiky Fatahu z pásma Gazy a ujal se tam jako jediný vlády. V Ramalláhu na západním břehu Jordánu pak vznikl kabinet, v němž byli hlavně členové Fatahu.

Izrael zastavil mírové rozhovory

Izrael, USA a Evropská unie Hamas řadí k teroristickým organizacím a Izrael kvůli středeční dohodě ve čtvrtek přerušil mírové rozhovory se samosprávou z Ramalláhu. Nechce vyjednávat o míru s lidmi, kteří se podle něj spolčují s teroristy, jejichž programem je zničení Izraele. Pro zastavení nynějšího kola rozhovorů, které začaly díky iniciativě USA před devíti měsíci, se vyslovili po šestihodinovém jednání všichni izraelští ministři odpovědní za bezpečnost státu. Podle izraelských médií vláda také zvažuje zavedení protipalestinských sankcí. (Více zde)

  • Benjamin Netanjahu: „Dokud budu já izraelským premiérem, nikdy nebudu vyjednávat s palestinskou vládou, za kterou stojí teroristé z Hamasu vyzývající k naší likvidaci.“
Nahrávám video
Izrael zastavil jednání s Palestinci
Zdroj: ČT24

Izraelsko-palestinský mírový proces

  • Poprvé od vzniku státu Izrael v roce 1948 si sedli ke společnému jednacímu stolu izraelští a arabští představitelé v říjnu 1991 v Madridu pod patronací USA a Sovětského svazu. První přímé rozhovory ale zůstaly bez výsledku. Už předtím, v roce 1979, byla uzavřena mírová dohoda mezi Izraelem a Egyptem.
  • V září 1993 byla ve Washingtonu podepsána dohoda mezi Izraelem a OOP o omezené palestinské autonomii v pásmu Gazy a na západním břehu Jordánu a o vzájemném uznání, která ukončila 45 let nepřátelství mezi Izraelem a Palestinci. Dohodu, která se nazývá Oslo I podle metropole Norska, kde se od ledna do září 1993 konala tajná jednání, podepsali Šimon Peres a Mahmúd Abbás.
  • Následovaly další dohody. V roce 1994 byla v Káhiře podepsána například dohoda o podrobnostech omezené palestinské autonomie v pásmu Gazy a v Jerichu, o rok později Dohoda o rozšíření palestinské autonomie na západním břehu Jordánu (tzv. Oslo II) a v roce 1998 Memorandum z Wye River o rozšíření palestinské autonomie výměnou za bezpečnostní záruky Izraeli.
  • Mírový proces prakticky skončil po neúspěšném summitu v Camp Davidu v červenci 2000 a po vypuknutí druhé palestinské intifády v září téhož roku.
  • Vzniklo též několik mírových plánů na vyřešení konfliktu, nejznámější byla tzv. cestovní mapa, kterou vypracoval v roce 2003 kvartet USA, EU, OSN a Rusko. Palestinská samospráva i Izrael jej přijaly, odmítla jej ale palestinská radikální hnutí Hamas a Islámský džihád.
  • V únoru 2005 se setkali palestinský prezident Mahmúd Abbás s izraelským premiérem Arielem Šaronem v egyptském Šarm aš-Šajchu. Izrael se zavázal, že zastaví vojenské akce proti Palestincům, ti slíbili ukončit násilí vůči Izraeli. Izrael měl též propustit na 900 palestinských vězňů. Formální dohoda o příměří ovšem podepsána nebyla a radikálové z Hamasu i Islámského džihádu prohlásili, že se slibem příměří necítí být vázáni. Podle některých zdrojů tímto setkáním ale skončila druhá palestinská intifáda, zvaná intifáda al-Aksá, během níž zahynulo do února 2005 přes 4 700 lidí, z toho na 3 600 Palestinců.
  • Izrael se v srpnu 2005 stáhl ze všech 21 osad v pásmu Gazy, čímž po 38 letech skončila izraelská okupace tohoto území, které bylo obsazeno ve válce v roce 1967.
  • V lednu 2006 se konaly parlamentní volby v palestinské autonomii (první od roku 1996), které překvapivě vyhrál radikální Hamas. Izrael oznámil, že s hnutím nehodlá jednat, dokud se Hamas nevzdá zbraní a neuzná Izrael. Výsledkem následných bojů Hamasu s hnutím Fatah, které do té doby dominovalo, bylo, že umírněnější Fatah v čele s Abbásem ovládal západní břeh Jordánu a radikálně protiizraelský Hamas ovládl pásmo Gazy.
  • Výsledky nepřinesla ani mírová konference v americkém Annapolisu v roce 2007 či snaha obnovit rozhovory v září 2010 ve Washingtonu, která skončila kvůli neshodám o židovských osadách.
  • Dosud poslední snahou o mírové řešení konfliktu byla loňská půlroční intenzivní diplomacie amerického ministra zahraničí Johna Kerryho. Izraelsko-palestinský dialog byl obnoven loni 29. července po tříleté přestávce ve Washingtonu. Podle Kerryho plánu se měli vyjednávači v novém kole do konce dubna dohodnout na kostře budoucích jednání, jež se měla už soustředit na zásadní otázky a vést k definitivní dohodě. V posledních týdnech ale nabývaly vrchu spory a rozhovory kolabovaly. Dnes Izrael rozhovory zastavil.
Přívrženec Hamasu
Zdroj: ČTK/AP/Adel Hana

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský letecký úder na Charkov zabil nejméně dva lidi a deset jich zranil

Ruský letecký úder na Charkov zabil nejméně dvě osoby a deset lidí včetně několika dětí zranil, píše deník The Kyiv Independent. Útok se zaměřil na obytný dům v tomto východoukrajinském městě, informoval podle agentury AFP na síti Telegram náčelník oblastní správy Oleh Syněhubov. Rusko v noci na sobotu útočilo i v dalších částech Ukrajiny.
před 14 mminutami

Sankce na ruskou ropu by se daly dál zmírnit, uvedl americký ministr financí

Sankce na ruskou ropu by se vzhledem k napjaté situaci na trhu kvůli válce v Íránu mohly dál zmírnit. Stanici Fox Business to řekl americký ministr financí Scott Bessent. Spojené státy už ve čtvrtek povolily indickým rafinériím nakupovat po omezenou dobu ruskou ropu, která už je naložená na tankerech.
před 1 hhodinou

Izraelská armáda uvedla, že zahájila novou vlnu útoků na íránskou infrastrukturu

Izraelská armáda oznámila, že zahájila novou vlnu rozsáhlých útoků na infrastrukturu v íránském hlavním městě Teheránu. Spojené státy uvedly, že prvním týdnu války proti Íránu zasáhly v této zemi více než tři tisíce cílů. Informují o tom agentury Reuters a AFP.
00:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán dále útočí na okolní země, v Bahrajnu poničil hotel

Írán v noci na pátek pokračoval v odvetných úderech za americko-izraelské útoky. Íránské vzdušné údery zasáhly v metropoli Bahrajnu hotel a dva domy. Saúdská Arábie zlikvidovala tři rakety mířící na vojenskou základnu, informují tiskové agentury. Írán také uvedl, že vyslal rakety na Tel Aviv. Izraelská armáda avizovala další vlnu úderů na Teherán, oblastní velitelství americké armády (CENTCOM) oznámilo zásah íránské lodě sloužící pro starty dronů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci, zadržení v Maďarsku, jsou na Ukrajině

Ukrajinci, zadržení v Maďarsku, byli propuštěni a jsou zpět v bezpečí ve vlasti, oznámil v pátek večer na sociální síti X šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Maďarské úřady dříve oznámily zadržení sedmi Ukrajinců, kteří převáželi velkou sumu a byli podezřelí z praní špinavých peněz. Maďarsko podle Kyjeva zadrželo sedm inkasistů ukrajinské státní banky Oščadbank, kteří převáželi z Rakouska peníze a zlato. Sybiha obvinil Budapešť z „braní rukojmí“.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V Praze přistál další repatriační let, přivezl Čechy z Ománu

V noci na pátek přistál v Praze další vládní repatriační let s českými občany, které zasáhl současný konflikt na Blízkém východě. Větší armádní airbus s kapacitou přes devadesát míst přivezl cestující z ománského Maskatu, uvedlo ministerstvo zahraničních věcí. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek ráno na síti X napsal, že odletěl první repatriační let do Dubaje. Stovky Čechů se během posledních dnů vrátily z ohrožené oblasti jak vládními repatriačními lety, tak komerčními linkami.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Izrael tvrdí, že zasáhl na předměstí Bejrútu sídlo výkonné rady Hizballáhu

Při noční vlně úderů na Libanon bylo zasaženo sídlo výkonné rady proíránského teroristického hnutí Hizballáh na předměstí Bejrútu, uvedla podle serveru The Times of Israel (ToI) izraelská armáda. Údery dále na předměstí Dahíja zasáhly desítky vícepodlažních budov a skladiště dronů. Noční údery podle libanonské agentury NNA zasáhly také desítky vesnic na jihu a východě Libanonu. Dopoledne Izrael zahájil další vlnu úderů. Výbuchy byly hlášeny z oblasti pobřežního města Sajdá.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

USA dočasně povolily dovoz sankcionované ruské ropy do Indie

Americká vláda na třicet dnů povolila dovoz sankcionované ruské ropy do Indie. Reaguje tak na problémy s dodávkami suroviny z Blízkého východu, které jsou důsledkem války s Íránem. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...