OSN rozhodla ve prospěch zakladatele WikiLeaks

Podle komise OSN je zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange, který od roku 2012 pobývá na ekvádorské ambasádě v Londýně, nezákonně zadržován. Skupina právních expertů při Radě OSN pro lidská práva tak podle BBC rozhodla ve prospěch stížnosti, kterou Assange podal na Velkou Británii a Švédsko. Zprávu verdikto posléze švédské ministerstvo zahraničí potvrdilo. Oficiálně má komise své stanovisko oznámit v pátek. Assange předem oznámil, že se v případě zamítnutí své stížnosti nechá zadržet britskou policií.

„Pokud OSN zítra (v pátek) oznámí, že jsem svůj případ proti Spojenému království a Švédsku prohrál, opustím o pátečním poledni ambasádu a nechám se zadržet britskou policií,“ uvedl Assange na twitteru serveru WikiLeaks. „Když ale zvítězím a jednání státních stran bude shledáno protiprávním, očekávám, že mi bude okamžitě navrácen pas a že budou ukončeny pokusy mě zadržet,“ dodal.

Na londýnské velvyslanectví Ekvádoru se Assange uchýlil v červnu 2012, o dva měsíce později mu tato jihoamerická země udělila politický azyl. Švédsko ho viní ze znásilnění, Spojené státy z vyzrazení tajných informací. Případy některých jeho údajných sexuálních deliktů z roku 2010 už švédská prokuratura v létě kvůli promlčení odložila. Assange všechna obvinění odmítá a tvrdí, že je to léčka, aby mohl být ze Švédska vydán do USA.

V roce 2014 podal Assange stížnost na Británii a Švédsko kvůli neoprávněnému zadržování a věcí se začala zabývat ženevská pracovní skupina při Radě OSN pro lidská práva.

Rozhodnutí komise OSN není právně závazné

Oficiálně má komise své rozhodnutí oznámit v pátek, nicméně BBC už ve čtvrtek napsala, že „vyrozuměla“, že komise OSN rozhodne ve prospěch Assange a bude konstatovat, že byl „svévolně zadržován“. WikiLeaks chce s komentářem počkat až na „oficiální potvrzení“. 

Pokud se informace BBC potvrdí, OSN zřejmě vyzve Británii a Švédsko, aby Assangeovi nebránily v pohybu. Rozhodnutí skupiny sice nejsou právně závazná, v minulosti ale opakovaně vedla k propuštění zadržovaných.

Britská policie přesto dala najevo, že Assange zadrží v každém případě, jakmile ekvádorské velvyslanectví opustí. „Zatykač stále platí. Jestliže ambasádu opustí, učiníme vše pro to, abychom ho zatkli,“ oznámil policejní mluvčí. Také švédská prokuratura dala najevo, že závěry právníků OSN její postupy neovlivní.

obrázek
Zdroj: ČT24

Americká justice viní zakladatele serveru WikiLeaks z vyzrazení tajných informací. Projekt WikiLeaks vznikl v roce 2006 a od začátku se zaměřoval na zveřejňování tajných vládních dokumentů. Velký poprask způsobil v roce 2010, kdy na webu zpřístupnil tajné americké dokumenty o válce v Iráku či v Afghánistánu. WikiLeaks zveřejnil na čtvrt milionu tajných dokumentů, které mapují fungování americké diplomacie od roku 1966 až do února 2010. Mimo jiné obsahují důvěrnou komunikaci více než 270 zastupitelských úřadů po celém světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si prý rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu teokratický režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 6 mminutami

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 4 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 5 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 7 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 13 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 13 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...