Lídři zemí Evropské unie se na summitu v Bruselu jednomyslně shodli na prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku, oznámil šéf Evropské rady Donald Tusk. EU uvalila ekonomické sankce na Rusko v roce 2014 kvůli anexi ukrajinského poloostrova Krym. Summit se bude věnovat i brexitu. Britská premiérka Theresa Mayová přijela vyjednávat o dodatečných zárukách, které by jí pomohly prosadit dohodu o odchodu země z Unie v britském parlamentu.
Osmé prodloužení sankcí vůči Rusku. Lídři EU vyzvali k propuštění ukrajinských námořníků
„Vzhledem k nulovému pokroku ohledně dohody z Minsku EU jednomyslně prodlužuje hospodářské sankce proti Rusku,“ napsal Tusk na Twitteru.
Unie konec svých sankcí už v počátku svázala s plným prosazením mírových dohod z Minsku. Ty byly podepsány v roce 2015, jejich cílem je zastavit ozbrojený konflikt na východě Ukrajiny, přičemž po obou stranách vyžadují klid zbraní a politické řešení krize.
EU prodloužila opatření už po osmé. O sankcích se začalo znovu intenzivně hovořit poté, co Rusko v listopadu zadrželo v Kerčském průlivu mezi Azovským a Černým mořem ukrajinská plavidla i námořníky. Tusk doplnil, že summit Rusko vyzval k jejich okamžitému propuštění a k tomu, aby v Kerčské úžině opět umožnilo svobodnou plavbu pro všechny lodě.
Sankce, kterých se prodloužení týká, jsou zaměřeny na bankovní, finanční a energetické sektory. Znamená to, že některé ruské firmy budou mít nadále ztížený přístup k mezinárodním financím nebo nebude možné vyvážet do Ruska určitá zařízení na těžbu ropy.
Theresa Mayová na unijním summitu
Dohoda o rozpočtu má být příští rok na podzim
Prvním bodem summitu byla diskuse o finančním rámci, v němž se budou pohybovat unijní výdaje v letech 2021 až 2027. Podobu příštího dlouhodobého rozpočtu EU by chtěly země dojednat na podzim příštího roku. Šéfové států a vlád Unie tak odmítli ambicióznější představu Evropské komise, která předpokládala dohodu na rozpočtu ještě před květnovými volbami do Evropského parlamentu.
Komise letos v květnu představila dlouhodobý rozpočet se závazky ve výši 1,135 bilionu eur (29,3 bilionu Kč), což odpovídá 1,11 procenta hrubého národního důchodu společenství. Rozpočet má být odpovědí na nové úkoly, ztrojnásobeny jsou například peníze na ochranu hranic, migraci a azylovou politiku.
Pro první víceletý finanční rámec po odchodu Británie z Evropské unie Komise rovněž navrhuje omezit prostředky na společnou zemědělskou politiku asi o pět procent a zhruba o sedm procent na politiku soudržnosti. Jde o fondy, ze kterých čerpá Česká republika i další méně rozvinuté země, kterým se podobná redukce nelíbí.
Babiš po příjezdu na summit EU: Na dotace se mě v Bruselu nikdo neptal (zdroj: ČT24)
Babiš: Víme nejlépe, jaké peníze potřebujeme
Český premiér Andrej Babiš před schůzkou upozornil, že Česko chce mít zásadní vliv na to, kam budou evropské peníze v zemi směřovat. „Náš cíl je prosazovat peníze na investice. Víme nejlépe, jaké peníze potřebujeme,“ řekl novinářům. Po jednání pak upozornil na to, že státy zatím mají k návrhu rozpočtu výrazně odlišné postoje. „Názory jsou rozdělené na země, které jsou čistými plátci… a nechtějí platit více, ale drtivá většina zemí ten rozpočet kritizuje, včetně nás,“ uvedl Babiš.
Podle českého premiéra jde Česku zejména o to, aby se výrazněji nesnižovaly prostředky na kohezní fondy a zemědělskou politiku. „My nechápeme, proč hlavní položky jako koheze a zemědělství klesají, i když o to mají v drtivé většině země zájem a Česká republika taky,“ uvedl Babiš.
Babišovi kromě jiného vadí i vysoký růst nákladů evropských struktur, přivítal ale nový program na vědu a výzkum. V jeho rámci Česko usiluje o to, aby mohlo být sídlem výzkumného centra pro umělou inteligenci. I o něm Babiš jednal s místopředsedou Evropské komise pro jednotný digitální trh Andrusem Ansipem.
Brát peníze méně rozvinutým státům nemá logiku, upozorňuje Pellegrini
Babišův slovenský kolega Peter Pellegrini předpokládá, že nyní začínající jednání bude podstatně komplikovanější, než když se vyjednával nynější dlouhodobý rozpočtový rámec. „Návrh, jak je postavený dnes, znamená dost výrazné snížení prostředků pro Slovenskou republiku, které přesahuje více než 20 procent, a to si myslím, že na zemi, kde ještě jsou regionální rozdíly a nepřibližuje se 100 procentům průměru kvality života EU jako takové není logické,“ upozornil Pellegrini.
Pellegrini také připomněl, že Komise plánuje spojit čerpání z fondů s kvalitou právního státu. Podle něj by v takovém případě mělo být čerpání z rozpočtu podmíněno i plněním fiskálních pravidel Unie. „S čímž by mohly mít i jiné vyspělejší, starší a větší ekonomiky vážný problém,“ dodal slovenský premiér.
Summit začal minutou ticha, vrcholní politici EU jí uctili oběti úterního útoku ve Štrasburku, kde po střelbě na vánočních trzích zemřeli čtyři lidé.