Sobotní pochod nezávislosti k výročí 99 let od podpisu příměří, které ukončilo první světovou válku, se stal v Polsku tématem číslo jedna. Média řeší, nakolik šlo o radostnou oslavu nezávislosti a nakolik o projev xenofobie a antisemitismu, a polská opozice kritizuje vládu, že akci doprovázenou rasistickými hesly neodsoudila. Proti pochodu se přitom ohradil polský prezident i místopředseda vlády.
Oslava, nebo projev rasismu? Pochod nezávislosti rozdělil už tak polarizované Polsko
7 minut
Pochod nezávislosti v Polsku. Oslava, nebo projev rasismu?
V ulicích hlavního města na oslavu nezávislého Polska, které vzniklo současně s koncem první světové války, vlály v sobotu tisíce červenobílých vlajek, ale i transparenty se slogany jako „Vyhnat běžence“, „Smrt nepřátelům vlasti“, „Polsko jenom katolické“ anebo „Modleme se za islámský holocaust“. Často byla slyšet také hesla o čisté krvi, bílém Polsku a bílé Evropě.
Šedesátitisícového pochodu ve Varšavě se účastnili i radikálové ze zahraničí. „Jste vzorem pro všechny křesťany a vlastence, je čas, abychom se spojili v celé Evropě,“ vyzval Milan Mazurek z Ľudové strany Naše Slovensko, jejímž lídrem je Marian Kotleba.
GALERIE
Loňské oslavy polské nezávislosti
Sociolog: Z malých skupin radikálů může vzniknout lavina
Podle kritiků policie přehlížela nejen rasistická hesla, ale i rozhazování dělobuchů a petard mezi dav a agresivní chování některých účastníků pochodu se zahalenými tvářemi, což je protizákonné. Proti dění v metropoli protestoval Izrael a s kritikou nešetřila média v Evropě i v USA.
Ministr vnitra Mariusz Balszczak sice mluvil pouze o drobných incidentech, opozice v Sejmu ale v pondělí vyzvala policii, aby celou záležitost ohledně rasistických a fašistických hesel vyšetřila. „Znepokojující je, že vláda souhlasí s takovými demonstracemi, jinými slovy vypouští džina z láhve,“ uvedl polský senátor Bogdan Klich z Občanské platformy.
„Existují velké obavy, protože z malých skupin těchto radikálů, kteří jsou nepřímo podporováni vládou a stranou Právo a spravedlnost (PiS), může vzniknout velká lavina. Může se to vymknout kontrole. Zmínka o hitlerovském Německu je samozřejmě vždy zle vnímána, ale procesy ve společnosti, které vidíme, se jim ve skutečnosti velmi podobají,“ řekl zpravodaji ČT Miroslavu Karasovi sociolog z Varšavské univerzity Ireneusz Krzeminski.
Jak ale upozornil ředitel Výzkumného centra AMO Vít Dostál, proti xenofobním a rasistickým heslům se ohradil místopředseda současné polské vlády a především polský prezident Andrzej Duda. Rasismus a antisemitské a xenofobní myšlenky odsoudilo také polské ministerstvo zahraničí či šéf vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński. Zároveň ale uvedl, že mohlo jít o provokaci, podotkl zpravodaj ČT.
Vláda a opozice uspořádaly vlastní shromáždění
Davy lidí dorazily také na shromáždění pořádané vládou. „Jedenáctý listopad je 99. výročím dne, který je považován za datum, kdy Polsko znovu získalo nezávislost, velmi důležitý den v naší historii,“ řekl Kaczyński. „Můžeme být tím, kdo nemocné Evropě ukazuje cestu k uzdravení a návratu k fundamentálním hodnotám a opravdové svobodě.“
Polský prezident Andrzej Duda promluvil symbolicky na náměstí Józefa Pilsudského, zakladatele moderního Polska, kde udělil několik civilních i vojenských ocenění za zásluhy pro stát. V rámci oslav se ve Varšavě konal také maraton, jehož se účastnilo na 15 tisíc běžců.
9 minut
Karas: Duda velmi tvrdě, nekompromisně a jednoznačně odsoudil, co se na pochodu dělo
Všechny akce ale zastínil zmiňovaný pochod nezávislosti; ten se poprvé konal v roce 2009 a z poměrně malé akce se v následujících letech stalo setkání fašistů a příslušníků krajní pravice nejen z celého Polska, ale také ze Slovenska, Maďarska či Švédska. O letošních oslavách dne nezávislosti se bude mluvit i v příštích dnech, nepochybuje zpravodaj ČT Karas.