U příležitosti polského svátku nezávislosti se do Varšavy sjely desetitisíce národovců včetně sympatizantů krajní pravice. Heslo pochodu zní „Chceme Boha“, akce je ale spojována i s antisemitismem a protiimigračními slogany. V polské metropoli se sešli také antifašisté. Policie zadržela kvůli incidentům 45 osob, naprostou většinu z nich ale už propustila.
Pochod na Visle. Desetitisíce nacionalistů si ve Varšavě připomněly nezávislost Polska
Pochod nezávislosti se poprvé konal v roce 2009 a z poměrně malé akce se v následujících letech stalo setkání fašistů a příslušníků krajní pravice nejen z celého Polska, ale také ze Slovenska, Maďarska či Švédska.
Loni se už pochodu účastnilo na pětasedmdesát tisíc lidí, letos to bylo asi šedesát tisíc, tvrdí policie. Trasa vedla centrem Varšavy od kruhového objezdu Romana Dmowského přes řeku Vislu k Národnímu stadionu.
Někteří účastníci průvodu podle AP projevovali sympatie vůči xenofobním myšlenkám. „Bílá Evropa bratrských národů,“ stálo na jednom z transparentů. Jeden z demonstrantů dokonce v rozhovoru se státní televizí TVP řekl, že si přeje, aby „bylo židovstvo odstaveno od moci“.
Akce se zúčastnili i hosté ze zahraničí, například známá osobnost britské krajně pravicové scény Tommy Robinson a lídr italské neofašistické strany Nová síla (Forza Nuova) Roberto Fiore.
Pod maskou pobožnosti se skrývá hlavně odpor k islámu
Řečníci brojili proti liberálům a hájili křesťanské hodnoty. Mnozí účastníci manifestace nesli polské vlajky, jiní zapalovali bengálské ohně.
Heslo pochodu „Chceme Boha“ je převzaté z názvu staré polské náboženské písně. Organizátoři pochodu v propagačních materiálech uvádí také motto „Bůh, čest, vlast“.
Události: Rozdělené Polsko oslavilo nezávislost (zdroj: ČT24)
„Myslím si, že většina organizátorů není příliš pobožná. Používají křesťanství jako jakousi známku identity, která dnes spočívá hlavně v antiislámském postoji,“ řekl sociolog Rafal Pankowski. Z pochodu nezávislosti se podle něj dost možná stalo největší setkání krajně pravicových extremistů na světě.
Sociologické průzkumy ukázaly, že v Polsku jsou k osvojení xenofobie a krajně pravicového nacionalismu paradoxně náchylnější mladší generace, ačkoliv vyrůstaly v demokratickém prostředí. „Myslím, že mnoho z nich si tyto názory zachová po další desetiletí. Ten problém jen tak neodezní,“ dodal Pankowski.
GALERIE
Loňské oslavy polské nezávislosti
Polsko si připomíná obnovení nezávislosti země po více než století záborů a panování cizích velmocí: 11. listopadu 1918, kdy Německo podepsalo příměří končící první světovou vládu, ve Varšavě převzal vojenskou moc velitel polských legionářů Józef Pilsudski, pod jehož vedením se Polsko zhostilo úlohy nárazníku mezi bolševiky v Rusku a tehdejšími levicovými revolucionáři v Německu.
Vláda a opozice uspořádaly vlastní shromáždění
Davy lidí dorazily i na shromáždění pořádané vládou. „Jedenáctý listopad je 99. výročím dne, který je považován za datum, kdy Polsko znovu získalo nezávislost, velmi důležitý den v naší historii,“ řekl šéf vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński.
Polský prezident Andrzej Duda promluvil symbolicky na náměstí Józefa Pilsudského, kde udělil několik civilních i vojenských ocenění za zásluhy pro stát. V rámci oslav se ve Varšavě konal také maraton, jehož se účastnilo na 15 tisíc běžců.
Příznivci opozice se sešli na Zámeckém náměstí. Nejčastěji se mluvilo o ohrožení demokracie, nezávislosti soudů a o zahraničněpolitickém kurzu země. „Trápí mě to, protože přinejmenším v Evropě není jiná demokracie než klasická západoevropská,“ konstatoval exprezident Bronislaw Komorowski.
Opozice vládní straně PiS vyčítá, že vede Polsko do izolace a sporů s unijními zeměmi. „Máme neodpovědné politiky, kteří se živí konflikty. Nejdřív je přikrmují a potom využívají,“ podotkla stoupenkyně opozice Malgorzata Wisniewska.
Kaczynski připomněl i reparace
Kaczyński ostatně ve výroční den zopakoval, že Polsko podle něj má právo žádat válečné reparace od Německa. „Nejde jenom o hmotné prostředky. Jde o naše postavení, naši čest. Toto není divadlo. To je náš požadavek, naprosto vážný požadavek,“ řekl. Míní, že „Francouzi dostali zaplaceno, Židé dostali zaplaceno, mnohé další národy dostaly zaplaceno za ztráty, které utrpěly za 2. světové války, Poláci nic nedostali“.
Experti polského parlamentu v září dospěli k závěru, že Polsko má na německé reparace nárok. Berlín to odmítá, upozorňuje, že se Polsko nároků na reparace a odškodnění v minulosti opakovaně zřeklo v letech 1953, 1970, 1989 a 2004 v souvislosti s uznáním polské západní hranice na Odře a Nise. Polský parlament ale okolnosti, za jakých se Polsko nároků zřeklo, zpochybňuje.
Jak ale upozornila agentura Reuters, polský ministr zahraničí Witold Waszczykowski naznačil, že vznesení takového požadavku bezprostředně nehrozí a že věc je nejdřív třeba podrobit analýze.